Francouzské úřady po sporech s Římem umožní humanitární lodi Ocean Viking s 230 migranty na palubě, aby zakotvila v přístavu v Toulonu na jihu země. Oznámil to ministr vnitra Gérald Darmanin. Ten také kritizoval přístup italských úřadů, které neumožnily lodi zakotvit ve svých přístavech, ačkoliv se loď původně nacházela v italských vodách. Francouzská vláda také uvedla, že pozastavuje plán přijetí 3500 žadatelů o azyl z Itálie, na němž se s Římem dohodla v létě. Italský ministr vnitra Matteo Piantedosi označil francouzskou reakci za „naprosto nepochopitelnou“.
„Reakce Francie stran žádosti o přijetí 234 migrantů, když Itálie jich jen letos přijala devadesát tisíc, je zcela nepochopitelná vzhledem k neustálým výzvám k solidaritě s těmito lidmi. Ukazuje ale také, jak pevný a rozhodný je postoj ostatních zemí k ilegální migraci. To, čemu nerozumíme, je, proč by měla Itálie ochotně akceptovat něco, co ostatní akceptovat ochotni nejsou,“ uvedl Piantedosi. Rovněž ministr zahraničí Antonio Tajani označil reakci Paříže za „nepřiměřenou“.
Podle francouzského ministra vnitra je ale rozhodnutí italské vlády neumožnit lodi vplout do italského přístavu nevysvětlitelné a nepřijatelné. „Francie lituje toho, že se Itálie k otázce nepostavila jako zodpovědný evropský stát,“ uvedl Darmanin s tím, že situace bude mít extrémně vážný dopad na bilaterální vztahy.
Francouzská vláda rovněž pozastavila plány na přijetů žadatelů o azyl z Itálie. K obdobnému kroku vyzvala i další státy zapojené do solidárního mechanismu, a to hlavně Německo. Paříž zpřísní také kontroly na hranicích se sousedním státem. Opatření Paříž neodvolá, dokud se prý nezmění italský postoj.
Ocean Viking nyní pluje u Korsiky, do Toulonu by měl dorazit v pátek, kde migranti dostanou zdravotnickou péči. „Osoby, které nemají právo na azyl či na pobyt na našem území, budou bez odkladu zařazeny do procesu vyhoštění,“ uvedl Darmanin a dodal, že Německo přijme třetinu žadatelů o azyl. Pomoci se žadateli o azyl podle Paříže plánují i další unijní země. Ve Francii by tak měla zůstat jen třetina žadatelů o azyl nebo lidí oprávněných k pobytu.
Provozovatel lodi, organizace SOS Méditerranée, uvedla, že se jí velmi ulevilo. Udělení přístavu „ukončí kritickou situaci na naší lodi“, prohlásila ředitelka Sophie Beauová. Organizace také odmítla „politické zneužívání“ záchranných akcí v moři.
Diplomatický incident mezi Paříží a Římem
Francouzská vláda nechala na žádost posádky lodi přepravit do nemocnice v Bastii čtyři lidi kvůli jejich špatnému stavu.
O osud lodi se tento týden přely Řím s Paříží. V úterý večer krajně pravicová italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že francouzské úřady otevřou lodi své přístavy. To ale ve středu ráno dementoval mluvčí francouzské vlády Olivier Véran s tím, že loď má zakotvit v Itálii.
Tento postoj zopakovali představitelé centristického kabinetu i ve čtvrtek. „Evropským pravidlem je, že loď má zakotvit v nejbližším přístavu, což je italský přístav,“ řekl v ranním vysíláním stanice France 2 ministr financí Bruno Le Maire. Podle něj by výjimky z tohoto pravidla jen snížily efektivitu řízení migračních toků.
Podle deníku La Stampa úterní prohlášení Meloniové způsobilo první diplomatický incident mezi Paříží a Římem od nástupu nové italské vlády k moci na konci října. Premiérka s ním totiž vystoupila, i když Francie předtím oficiálně nepotvrdila svou ochotu přijmout loď ve svých přístavech. Francouzská vláda trvala na postupu, který Darmanin sdělil italskému protějšku Matteovi Piantedosimu, a sice, že Francie převezme část migrantů, ale Itálie musí loď pustit do svého přístavu. Podle zdrojů agentury ANSA bylo úterní prohlášení premiérky výsledkem „nedorozumění“.
Italská vláda tvrdí, že svým přístupem vůči humanitárním lodím jen chrání své hranice a dodržuje zákony. Během tohoto týdne pustila tři lodě do přístavu. Ve dvou případech původně umožnila vylodění jen části migrantů, později ale opustili palubu všichni běženci.
