Francie chce zakázat šíření záběrů policistů na sociálních sítích. Kritici se obávají o svobodu tisku

3 minuty
Události: Kontroverzní bezpečnostní zákon ve Francii
Zdroj: ČT24

Až rok vězení může ve Francii podle nového bezpečnostního zákona hrozit autorům fotografií či záběrů policistů, které se rozšíří na sociální sítě. Požadují ho strážci zákona, kteří se obávají o život. Lidskoprávní organizace a novinářské odbory ho ale považují za hrozbu svobody tisku, jelikož má odradit reportéry od natáčení.

Francouzští policisté požadují zavedení nového zákonu hlavně pro svoji bezpečnost. Kvůli záběrům z policejních zásahů se jejich tváře mohou snadno objevit na sociálních sítích, což je v krajním případě může ohrozit na životě. Tímto způsobem si před čtyřmi lety našel islamista dva policisty v Magnanville.

„Byli podřezáni před očima šestiletého dítěte, vrah je identifikoval. S novým zákonem by to měl těžší,“ ospravedlňuje zavedení nového zákona francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin.

Podle členky policejních odborů Lindy Kebbabové mají s kolegy strach o sebe i své rodiny, jejich děti musí často povolání rodičů tajit. „Stále více policistů odmítá zasahovat na manifestacích, odkud se záběry vysílají v televizi a kde si je lidi točí na telefony. Vládu to donutilo konečně se tím zabývat,“ říká.

Podle návrhu nového zákona má být proto šíření záběrů obličeje policisty s cílem mu ublížit trestné. Jedním z hlavních cílů připravovaného zákona je zabránit tomu, aby na sociálních sítích kolovaly fotografie policistů s detaily jejich tváří, pořízené hlavně mobilními telefony.

Omezení novinářů

Podle francouzského syndikátu novinářů může být po schválení zákona pro televizní štáby mnohem obtížnější natáčet na demonstracích. Novinářské odbory tvrdí, že budou chybět důkazy, pokud strážci pořádku na demonstracích zneužijí své pravomoci.

Ministr vnitra navíc požaduje, aby novináři záměr natáčet či fotit na demonstracích ohlašovali dopředu. S tím narazil i u samotných policistů. „Ministr jde až příliš daleko, když tvrdí, že novináři budou potřebovat akreditaci. To by bylo problematické,“ říká k tomu policistka Kebbabová.

Protesty proti chystanému zákonu ukazují, že najít kompromis mezi větší ochranou policistů a kontrolou bezpečnostních složek je složitější, než se původně zdálo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 8 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 31 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 40 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...