Švédsko a Finsko v květnu společně vyjádří vůli vstoupit do NATO, píše agentura Reuters s odvoláním na švédská a finská média. Dvojice severoevropských zemí dlouho zůstávala stranou Severoatlantické aliance, po nové ruské invazi na Ukrajinu ale zásadně změnila svůj dosavadní postoj.
Švédský list Expressen a finský deník Iltalehti s odvoláním na zdroje blízké jednání uvedly, že se v týdnu od 16. května setkají vrcholní představitelé obou zemí, aby pak veřejně oznámili cíl vstoupit do zatím třicetičlenné obranné aliance.
Podle Iltalehti švédská vláda požádala finský kabinet, aby podání přihlášky do NATO oznámily země společně. Finský prezident Sauli Niinistö plánuje na 17. a 18. května návštěvu švédského krále Karla XVI. Gustava, oznámení tak podle Iltalehti může přijít právě v tomto termínu.
V obou zemích se po únorovém začátku války na Ukrajině rozproudila debata o tom, zda kvůli bezpečnosti vstoupit do NATO. Tím by zemím byla zajištěna kolektivní obrana v případě napadení.
Podpora vstupu v obou zemích od ruské invaze na Ukrajinu prudce vzrostla
Ve Finsku, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou pozemní hranici, už o problematice od minulého týdne debatují poslanci. Podle průzkumů veřejného mínění vstup do NATO podporuje 60 až 70 procent Finů, před ruskou invazí na Ukrajinu to byla jen zhruba čtvrtina respondentů.
Švédsko už dříve avizovalo, že chce mít o možném členství jasno do konce května. Vstup dosud neutrální země do vojenské aliance schvaluje podle posledního průzkumu 57 procent dotazovaných. V březnu se v průzkumu poprvé v historii země pro vstup do Aliance vyslovila nadpoloviční většina Švédů.
Rusko oběma státům opakovaně pohrozilo, že jejich vstup do NATO by měl vážné politické a vojenské důsledky.
Naposledy se NATO rozšířilo o Severní Makedonii
V současnosti je členy Aliance třicítka zemí. Česko, Polsko a Maďarsko vstoupily do NATO v roce 1999 jako první postkomunistické země. V roce 2004 se členy NATO staly Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko, v roce 2009 Chorvatsko a Albánie, v roce 2017 Černá Hora a zatím posledním, třicátým členem, se v roce 2020 stala Severní Makedonie.
Moskva vnímala rozšíření NATO o země střední a východní Evropy, které bývaly sovětskými satelity či součástmi Sovětského svazu, s velkou nelibostí a jako vlastní ohrožení.
O případném členství Ukrajiny v NATO se začalo výrazně hovořit po ruské invazi na Ukrajinu letos 24. února. Již v polovině března ale ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že si je vědom toho, že jeho země se členem Aliance nestane. Podle něj už bylo Kyjevu dáno na vědomí, že politika „otevřených dveří“ se Ukrajiny netýká.
