Více než třetina Finů využila možnosti přijít k volbám do dvousetčlenného parlamentu v předstihu. Hlasování se oficiálně uskuteční až v neděli 14. dubna, země však tradičně poskytuje občanům možnost vhodit lístky do uren o více než týden dříve. Tento model se uplatňuje ve všech volbách, které se ve Finsku konají, popsal finský informační server InfoFinland.
Finové ukazují, jak zvýšit volební účast. Možnosti hlasovat „v předstihu“ využila už třetina národa
Podle statistiky finského ministerstva spravedlnosti dorazilo v období od 3. do 9. dubna k „volebním stanicím“ zhruba milion a půl voličů, což odpovídá 36 procentům všech způsobilých voličů. Napsal to list Helsinki Times.
„Předčasné hlasování skončilo, teď nás čekají nejvytíženější parlamentní volby od začátku milénia. Podle mého odhadu k volbám letos přijde více než 72 procent lidí,“ uvedl na svém twitterovém účtu politolog z univerzity v Turku Kimmo Grönlund.
Popularita předběžného hlasování ve Finsku roste. V minulých parlamentních volbách v roce 2015 možnost využilo 1,3 milionu lidí, tedy 32 procent, uvedla agentura AP. Letos se tedy jedná zhruba o dvanáctiprocentní nárůst účasti oproti minulým volbám.
Volit dříve je jednodušší
„Možnosti volit v předstihu jsem samozřejmě využila. Důvody pro to jsou hlavně praktické. Pokud volíte dříve, můžete si vybrat, kde přesně budete volit. Volební stanice jsou na spoustě míst – například v nákupních centrech, knihovnách a podobně. Je to velmi jednoduché, potřebujete jenom řidičský průkaz nebo pas a můžete se tam zastavit, kdykoli chcete,“ uvedla Kiia Etelävuoriová z finské organizace pro zvyšování finanční gramotnosti mládeže.
Pokud by chtěl volič vhodit lístek do urny až v samotný den voleb, musel by podle ní zavítat do volební místnosti, která mu byla přesně přidělena. „Není to tak flexibilní,“ doplnila Etelävuoriová.
Na devět set volebních místností se tak otevřelo po celé zemi, dosavadní účast se ale lišila podle regionu. Nejvytíženější místnosti byly na severu země v Laponsku, které se nachází za polárním kruhem. K volbám se tam dostavilo téměř 44 procent voličů, popsal server News Now Finland. Nejnižší účast byla naopak ve švédsky mluvícím území Ålandy, kde zatím volilo pouze 14 procent obyvatel.
Lídr Strany Finů Jussi Halla-aho
V Helsinkách k volbám v předstihu dorazilo zhruba 35 procent lidí, což je téměř o 17 procent více než před čtyřmi lety. Juka Mannined, ředitel výzkumného ústavu Ellun Kanat, tento trend připisuje stoupencům finské nacionalistické Strany Finů (dříve Praví Finové). Popularita této strany v posledních měsících stoupla kvůli sílícím protiimigračním náladám, jež vyvolala série incidentů sexuálního zneužití nezletilých muži zahraničního původu, napsala agentura Reuters.
Jiní si raději užijí volební ceremoniál
Volební účast je ve Finsku všeobecně vysoká a pohybuje se okolo 70 procent. To je zhruba o 10 procentních bodů více než v Česku, kde se volební účast pohybuje kolem 60 procent. Jedním z faktorů může být právě systém, který Finům umožňuje větší časové rozpětí pro uplatnění svého hlasu.
„Mé volební právo je pro mě velmi důležité a chci si být naprosto jistá, že budu svůj hlas moci použít. Cítím se proto bezpečněji, když mohu jít k volbám dříve, protože nikdy nevíte, zda se vám v den voleb nepřihodí něco nečekaného,“ popsala Etelävuoriová.
Podle ní však někteří občané nicméně stále raději volí až v samotný den voleb. „Dávají přednost oficiálnímu ceremoniálu, dají si takzvanou volební kávu a udělají si z toho pěkný den,“ vysvětlila Finka.
V průzkumech vede sociální demokracie
Finové nyní vybírají z 19 registrovaných stran. Podle posledního průzkumu veřejného mínění, který zveřejnila finská veřejnoprávní televize YLE, má největší šance na vítězství levicová Sociálnědemokratická strana Finska, jíž by dala hlas více než pětina voličů.
Pokud levice v dubnových volbách vyhraje, vrátí se tak k moci poprvé po dvaceti letech setrvávání v opozici. Straně zatím nahrává fakt, že Finsko, které obvykle patří k zemím s nejlepším sociálním zabezpečením v Evropě, se poslední dobou potýká s problémem stárnutí populace. To patří k nejrychlejším na světě a země v současnosti nemá dostatek zdrojů, jak zajistit péči o stále početnější řady starých a nemocných občanů.
Volební debata v Helsinkách. Zleva: Petteri Orpo, Antti Rinne, Juha Sipila
Vůdce sociální demokracie Antti Rinne ve své předvolební kampani avizoval, že peníze na zlepšení sociální péče plánuje získat zvýšením daní.
„Musíme posílit náš sociální systém a k tomu potřebujeme peníze,“ vysvětlil svůj krok Rinne v rozhovoru pro agenturu Reuters. Rinneho hlavní oponent, současný ministr financí Petteri Orpo z Národní koaliční strany, ale označuje jeho ekonomickou politiku za nezodpovědnou.
O druhé místo v parlamentním klání se podle průzkumů utkává právě konzervativní Národní koaliční strana a populistická Strana Finů. Jejich preference se pohybují mezi patnácti a šestnácti procenty. Všech pět hlavních politických stran nicméně prohlásilo, že s pravicovými nacionalisty spolupracovat nebudou a se Stranou Finů koalici nevytvoří.
Oficiální výsledky voleb spolu s přesnou statistikou volební účasti by měly být známé až ve středu 17. dubna po přepočítání všech hlasů. První odhady výsledků by ale měly být známy už v noci na pondělí po uzavření volebních místností.
