Boje v Libyi za poslední tři dny nepřežilo 47 lidí. V úterý o tom informovala Světová zdravotnická organizace (WHO), podle které dalších 181 lidí utrpělo zranění. Tažení na Tripolis ohlásil minulý týden polní maršál Chalífa Haftar. Jeho Libyjská národní armáda (LNA) se dostala do blízkosti metropole, z níž se začaly stahovat některé italské podniky. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) kvůli bojům pozastavila své aktivity v Tripolisu.
Podle WHO jsou mezi 47 oběťmi převážně bojovníci. Mezi několika mrtvými civilisty jsou dva lékaři.
IOM vyzvala své pracovníky, kteří v Tripolisu žijí, aby nevycházeli ze svých domovů. OSN se obává, že uprchlíci, kteří jsou nyní v Libyi, mohou být zneužiti jako lidské štíty nebo přinuceni bojovat. Podle WHO hrozí, že bude-li konflikt trvat déle, vyčerpají se zásoby libyjského zdravotnictví, které je už nyní přetížené.
Šéf libyjsko-italské obchodní komory Gianfranco Damiano potvrdil, že část italských podniků zapojených v libyjském ropném sektoru a ve stavebnictví se z Tripolisu stahuje kvůli bojům. Provoz italských firem je zachován pouze v některých oblastech, jako je Benghází na východě země či Misuráta východně od Tripolisu.
Italská vojenská mise ale v Tripolisu zůstane, potvrdilo v úterý italské ministerstvo obrany. V jeho prohlášení se uvádí, že mise zůstane i v Misurátě. Itálie ji zahájila loni v lednu s cílem podpořit libyjské úřady ve snaze zklidnit a stabilizovat zemi a pomoci jim zvládnout nelegální migraci a bezpečnostní problémy.
Současné prohlášení neuvádí, kolik členů mise má, ale původně se předpokládalo, že ji bude tvořit asi sto lidí v Tripolisu a zhruba tři stovky dalších v Misurátě. V hlavním městě se italští vojáci podílejí na výcviku a technické podpoře libyjských jednotek, v Misurátě zajišťují bezpečnost v nemocnici ve vojenské akademii.
Tripoliské letiště má být v úterý večer opět zprovozněno
Jediné funkční letiště, jež má k dispozici Tripolis, bude v úterý večer po pondělních náletech zprovozněno, avšak jen pro noční lety, oznámila společnost Libyan Airlines.
Letiště Mítíka přerušilo provoz po pondělním zásahu přičítaném Haftarovu letectvu. Haftar tvrdí, že cílem nebylo žádné civilní letadlo. Prvními nočními lety mají být podle letištních zdrojů dopraveni cestující, kteří uvázli v zahraničí.
Mítíka je bývalá vojenská základna, která se teď využívá k civilní dopravě, protože tripolské letiště bylo v bojích v roce 2014 silně poničeno. Mítíku využívají pouze domácí společnosti a zajišťují spojení s několika zeměmi, mezi nimiž je Tunisko nebo Turecko. Libyjské aerolinky nemají z bezpečnostních důvodů přístup do vzdušného prostoru Evropské unie.
Tuniský exprezident: Haftarovo tažení má souhlas některých arabských států
Někdejší tuniský prezident Munsif Marzúkí v úterý řekl, že některé arabské státy daly Haftarovi k jeho tažení souhlas. Marzúkí vyjádřil obavy, že Tripolis bude zničen. V rozhovoru se stanicí Al-Džazíra prohlásil, že Libyjci musejí sami čelit „ose zla“, která podle něj vede Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty a Egyptem. „Pokud Haftar obsadí Tripolis, ohrozí to bezpečnost Tuniska a zvýší rizika nynějšího povstání v Alžírsku,“ sdělil Marzúkí.
Haftar dosud působil na východě Libye a podporoval tamní alternativní parlament a vládu. Svět ale uznává kabinet v Tripolisu. Pokusy o smíření obou a sjednocení libyjského vedení zatím nebyly úspěšné. Krize trvá od roku 2011, kdy byl svržen někdejší diktátor Muammar Kaddáfí.
Spojené státy, OSN a Evropská unie vyzvaly k příměří, Haftar ale zatím nereagoval. Jeho armáda před tažením na Tripolis obsadila velkou část povětšinou pouštních oblastí v Jižní Libyi. V úterý tam skupina hlásící se k teroristické organizaci Islámský stát (IS) napadla odlehlou komunitu Fukahá a zabila tam tři lidi.
