Francouzský prezident Emmanuel Macron po schůzce s předsedy vlád zemí visegrádské čtyřky (V4) v Budapešti poukázal na problémy s právním státem a diskriminací sexuálních menšin, kvůli čemuž Evropská komise vede řízení proti Varšavě a Budapešti. Šéfové maďarské a polské vlády Viktor Orbán a Mateusz Morawiecki ale kritiku počínání svých vlád odmítli. Zástupci Maďarska, Slovenska, Polska a České republiky narazili také na rozdílné názory ohledně směřování EU v otázce prohlubování integrace.
Francouzského prezidenta Emmanuela Macrona pozval na summit do Budapešti maďarský premiér. Francie totiž převezme od 1. ledna předsednictví Evropské unie. „Musíme nalézt východisko z těchto problémů a postoupit kupředu,“ apeloval na tiskové konferenci Macron v souvislosti s řízením Evropské komise proti Polsku a Maďarsku.
Oba státy vedou s Unií spor o pozastavení evropských financí kvůli porušování principů demokracie. Francie chce využít svého předsednictví mimo jiné k upevnění evropské suverenity prostřednictvím vojenské nezávislosti a posílení vnějších hranic unie. Tato témata spojují i státy V4.
„Jelikož je Francie domovem encyklopedistů a jsou nejlepší v definicích, přijímáme jejich definici. To, co jsme od pana prezidenta slyšeli už dříve. Že jsme političtí soupeři a zároveň evropští partneři,“ uvedl na summitu Orbán.
Francouzský prezident na jeho slova reagoval smířlivě. „Pan premiér to zmínil, existují mezi námi dobře známé politické neshody, ale máme vůli spolupracovat pro Evropu a být loajálními partnery,“ reagoval.
Migrace výrazným tématem summitu
„Migrace byla jedním z těch hlavních témat, protože tu panuje shoda s Francií i zeměmi V4. Je to téma i pro Macrona před prezidentskými volbami,“ uvedl výzkumný pracovník ústavu mezinárodních vztahů Jan Kovář. Zároveň ale dodal, že detailnější podobu ochrany hranic, na které se středoevropské státy neshodují, lídři zemí během schůzky neřešili kvůli zdvořilostní povaze setkání.
Zahraniční zpravodaj ČT Petr Obrovský připomíná, že Macron v minulosti mluvil třeba o tom, že by se schengenský systém měl reformovat tak, aby dokázal solidárně podpořit některého ze svých členů, pokud se na vnější hranici vyskytne problém. Reagoval tak na krizi na polsko-litevsko-běloruském pomezí.
Kromě toho by Francie ráda během příštího pololetí zvedla téma rozpočtových pravidel v EU a jejich rozvolnění, tak aby státy mohly pumpovat do svých ekonomik víc peněz, které by pomohly obnově po pandemii covidu-19.
