Syrská uprchlická rodina neuspěla v žalobě na evropskou agenturu pro ochranu hranic Frontex za deportaci z Řecka zpět do Turecka. Podle právníků rodiny Frontex uprchlíky deportoval, aniž by zvážil jejich žádost o azyl. Podle Evropského soudního dvora v Lucemburku ale Frontex takovou pravomoc nemá. Verdikt přišel v době, kdy migrace do Evropy opět míří k číslům z let 2015 a 2016.
Počty těch, kteří v cestě za bezpečím a lepším životem podstupují nebezpečnou plavbu Egejským mořem, znovu rostou. Podle OSN letos do Řecka na člunech dorazilo víc než patnáct tisíc lidí. Turecko, odkud vyplouvají, uvádí, že těch, kteří to chtěli zkusit, zadrželo od ledna sto tisíc.
Na stejnou cestu se před sedmi lety vydali z válkou ničeného Aleppa syrští manželé se čtyřmi malými dětmi. Nyní žalovali agenturu Evropské unie pro ochranu hranic, Frontex. Přestože vyjádřili přání podat žádost o mezinárodní ochranu, Frontex je deportoval zpět do Turecka a dnes žijí v Iráku. Deportace před posouzením žádosti je dle mezinárodního práva nezákonná. Evropský soudní dvůr ale žalobu smetl.
„Soud tímto za prvé žalobu zamítá. Za druhé nařizuje W. S. a spolužalujícím, jejichž jména jsou uvedena v příloze, hradit vlastní náklady a náklady vynaložené pohraniční a pobřežní agenturou EU Frontex,“ vynesl verdik předseda Evropského soudního dvora Marc van der Woude.
Rodina je rozčarovaná, sdělila právnička
Posuzovat nárok na žádost o azyl a rozhodovat o deportacích mají podle soudního verdiktu pouze členské země Evropské unie. Frontex má plnit, co mu řeknou.
„Rodina je samozřejmě velmi rozčarovaná, doufali v lepší verdikt. Chtěli, aby soud uznal, že Frontex sehrál významnou roli v tom, že byli deportování v rozporu s jejich právem na azyl,“ okomentovala rozhodnutí právní zástupkyně rodiny Lisa-Marie Kompová.
Evropský soudní dvůr přelomový rozsudek vynesl v době, kdy je po určitém útlumu migrace do Evropy opět na vzestupu. Meziročně se za první pololetí počet žadatelů o azyl v Evropské unii, Norsku a Švýcarsku zvýšil o 28 procent. Do konce roku podle odhadů Agentury EU pro otázky azylu překročí milion.
Nejvíc žádostí o azyl přijímá Německo, letos jde o třetinu z celkového počtu, za ním byly se 17 a 16 procenty Španělsko a Francie. Nadále nejčastěji o azyl žádají Syřané. Uprchlíků před ruskou agresí z Ukrajiny jsou v Evropě zhruba čtyři miliony, ti ale mají právo využít takzvanou dočasnou ochranu a do celkových počtů tak nespadají. Zvláštní status humanitární ochrany získávají také migranti z Venezuely, kteří míří zejména do Španělska.
Kriminální sítě na pašování lidí vydělávají obrovské peníze, upozornila geografka
Kromě obyvatel zemí Blízkého Východu míří na starý kontinent také lidé ze severní a subsaharské Afriky, uvedla geografka Eva Janská z Karlovy Univerzity. „Důvody jsou geopolitické a ekonomické, které vedou k sociálním nerovnostem v zemích původu, a potom k důvodu odcházet za lepším,“ přiblížila v pořadu Horizont ČT24. Impulzem k opuštění rodné země podle ní mohou být také klimatické změny nebo zvýšená kriminalita.
Podle Janské lze očekávat, že letos počet uprchlíků přicházejících do Evropy přesáhne milion lidí. Za několika lety útlumu migrace byly dle geografky důsledky pandemie covidu-19, kvůli které některé země uzavřely hranice.
Poslední uprchlickou vlnu podle Janské podnítily také sítě pašeráků. „Zde se pohybuje takové množství peněz, že žádná legislativa nebo další represe proti nim nejsou dostatečně silné, aby se tento obchod snižoval,“ dodala geografka.
