Evropská komise představila plán, který má ochránit kritickou infrastrukturu před hackery

Klíčové instituce a firmy v Evropské unii by v příštích letech měly důsledněji dbát o ochranu před kybernetickými útoky. Počítá s tím plán Evropské komise, který mimo jiné zavádí možnost postihů vůči společnostem zanedbávajícím potenciální rizika. Unijní exekutiva navrhla rovněž vytvoření sítě center kybernetické bezpečnosti. Kritickou infrastrukturu chce také lépe chránit před teroristy či přírodními pohromami.

Komise novými návrhy reaguje na množství hackerských útoků z posledních let, které zasáhly instituce či významné podniky v řadě evropských zemí. Jednou z napadených společností byla například Evropská agentura pro léčivé přípravky, která v současnosti rozhoduje o povolení vakcín proti covidu-19 pro evropský trh. Podle Bruselu útoky ukázaly zranitelnost klíčové evropské infrastruktury vůči akcím kybernetických útočníků, jejichž stopy mnohdy vedou do zahraničí, například do Ruska nebo Číny.

Komise ve středu přichystala v rámci strategie nazvané Evropský kybernetický štít návrhy dvou směrnic. Ty by měly přispět k celounijnímu posílení ochrany kritické infrastruktury a odvětví před hackery. Týkat se budou mimo jiné energetiky, dopravy, bank, nemocnic, úřadů či datových a technologických center. Zahrnovat však budou velké a střední podniky i z dalších odvětví, jako je výroba léčiv či pohonných hmot, poštovní služby nebo internetové sítě.

Nové normy mimo jiné zavedou pro klíčové subjekty povinnost pravidelně předkládat úřadům hodnocení rizik a plán, jak jim předcházet. Úřady budou mít možnost postihovat případné neplnění povinností pokutami až do výše deseti milionů eur (260 milionů korun) či dvou procent ročního obratu firmy.

„V případě, že společnost dále nebude plnit své povinnosti v této kategorii, můžeme přistoupit až k dočasnému odnětí licence. To je krajní řešení,“ nastínil eurokomisař pro jednotný unijní trh Thierry Breton.

Strategie počítá rovněž s tím, že členské státy předloží své vlastní národní plány kybernetické ochrany kritické infrastruktury.  V unijních zemích by také měla vzniknout střediska kybernetické ochrany propojená do sítě, která by byla schopna včas odhalit hrozící nebezpečí útoku. Komise chce rovněž ustavit novou jednotku specializovaných pracovníků, kteří by zajišťovali efektivnější spolupráci mezi úřady států a unijními orgány.

Návrhy nových pravidel budou od příštího roku projednávat zástupci členských států a Evropský parlament a schválení celého „štítu“ může trvat až několik let.

Brusel už za útoky uvalil několik sankcí

Evropská unie už v červenci uvalila sankce na několik hackerů z Číny a Ruska, na dvě firmy z Číny a KLDR a jedno ruské pracoviště tajných služeb. Důvodem byly mimo jiné útoky prostřednictvím vyděračských programů WannaCry a NotPetya.

V říjnu pak Brusel uvalil na Rusko sankce týkající se například šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Igora Kosťukova. Ten je podle úředního věstníku Evropské unie spoluodpovědný za rozsáhlý hackerský útok na německý Spolkový sněm v roce 2015. Rusko v květnu obvinění odmítlo a uvedlo, že EU pro taková tvrzení nemá důkazy.

Při útoku se do rukou hackerů dostala mimo jiné elektronická korespondence německé kancléřky Angely Merkelové. Ta už v květnu Moskvu kritizovala za porušování mezinárodního práva a evropských hodnot a řekla, že Ruskem se bude zabývat nynější německé předsednictví EU.

Dosud největší kybernetický útok proti Spolkovému sněmu se uskutečnil v dubnu a květnu 2015. Špionážním softwarem byly napadeny počítače mnoha poslanců včetně počítače poslanecké kanceláře Merkelové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hrozí Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy dohoda o konci války na Ukrajině

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.
včeraAktualizovánopřed 40 mminutami

Černá Hora čelí ruským kybernetickým útokům, i kvůli ambicím vstupu do EU

Černá Hora kvůli svým ambicím stát se členem Evropské unie (EU) i členství v NATO čelí počítačovým útokům z Ruska. V boji proti nim nově pomůžou specialisté z českého úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Podpořit balkánskou zemi v její cestě do sedmadvacítky přijel i prezident Petr Pavel.
před 4 hhodinami

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 4 hhodinami

Turecko pohřbívá oběti požáru z horského hotelu

Turecké úřady v souvislosti s úterním požárem hotelu v lyžařském středisku na severu Turecka zadržely již jedenáct lidí, včetně majitele hotelu. Při neštěstí zahynulo 79 lidí a další desítky jich byly zraněny. Země držela ve středu státní smutek, konaly se také první pohřby.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 5 hhodinami

Při útoku v německém parku zemřel muž a batole

Dva lidé včetně dvouletého dítěte zemřeli po útoku nožem v bavorském městě Aschaffenburg. Policie zadržela podezřelého osmadvacetiletého muže původem z Afghánistánu. Další tři lidé byli zraněni. Bavorský premiér Markus Söder označil čin za hrozivý. Motiv zatím není jasný, policie nevyloučila terorismus.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump omilostnil i vůdce milicí. Republikáni mírní kritiku

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.
před 7 hhodinami

Hútíové po roce propustili posádku ukořistěné lodi

Jemenští povstalci hútíové po víc než roce propustili posádku zadržovaného tankeru Galaxy Leader. Loď plující pod bahamskou vlajkou rebelové podporovaní Íránem napadli v listopadu 2023. Akci tehdy označili za pomstu za izraelský vpád do Pásma Gazy. Posádka se skládala z 25 členů různých národností včetně Bulharů, Ukrajinců či Filipínců.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...