Evropská komise posílá Česko, Polsko a Maďarsko k unijnímu soudu kvůli jejich přístupu k programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Komise v minulých měsících všechny tři země opakovaně vyzývala, aby změnily svůj přístup a aby, tak jak bylo domluveno v roce 2015, nabídly místa do programu, v němž zbývá z Itálie a Řecka přerozdělit několik tisíc migrantů.
Trojice zemí podle Komise neplní své povinnosti plynoucí z programu jednorázového přerozdělování žadatelů o azyl v rámci Evropské unie přesto, že soudní dvůr EU na počátku září potvrdil jeho platnost.
Odpovědi zemí na stanovisko Komise byly podle jejího prvního místopředsedy Franse Timmermanse neuspokojivé a státy nenaznačily, že se na věci chtějí začít podílet. Rozhodnutí Komise tak podle něj pro Prahu, Varšavu a Budapešť nemůže být překvapivé. Pokud ale změní přístup a ukážou snahu program plnit, situaci by to vyřešilo, uvedl Timmermans.
Řízení s Českem může skončit vysokou pokutou či opakovaným penále
Řízení pro nesplnění povinností zahájila Komise s Českem, Polskem a Maďarskem 15. června kvůli tomu, že do programu nenabízely volná místa tak, jak podle dohodnutých pravidel měly.
„Předání věci soudu je vždy až poslední možnost. Není to něco, co bychom si přáli,“ poznamenal místopředseda komise. EK je podle něj strážce unijních smluv a pokud členský stát trvale neplní své povinnosti, postupuje věc soudu. Záležitost je podle něj velmi důležitá. „Je to o lidech, je to o solidaritě, je to o tom, že Evropská unie drží v časech krize pospolu,“ prohlásil.
Komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos prohlásil, že všechny ostatní možnosti, jak trojici ke změně stanoviska přesvědčit, už vyčerpal. „Bohužel jsme museli udělat další krok a jsme tam, kde jsme. Doufejme, že v posledních zbývajících minutách tyto tři země změní svůj postoj,“ řekl.
Maďarsko se Evropská komise rozhodla pohnat před Soudní dvůr EU nejen kvůli odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl, ale také kvůli kontroverzním zákonům o vysokých školách a o nevládních organizacích.
- Včasné vypořádání
- Pokud Komise sama zjistí porušení práva nebo je jí nahlášeno ve stížnosti, snaží se rychle s dotyčným členským státem dohodnout na odstranění příčiny formou strukturovaného dialogu (EU Pilot).
- Členské státy mohou k případu poskytovat další faktické nebo právní informace. Cílem je najít rychlé řešení v souladu s právem EU a zabránit tak řízení o nesplnění povinnosti.
- Formální řízení
- Pokud členský stát se stanoviskem Komise ohledně podezření nesouhlasí nebo nápravné opatření neprovede, může Komise zahájit formální řízení o porušení práva.
- To obnáší řadu kroků stanovených smlouvami a každý z nich má podobu formálního rozhodnutí:
- 1. Výzva: Komise vyzve vládu daného státu, aby se do 2 měsíců k případu vyjádřila.
- 2. Odůvodněné stanovisko: Pokud Komise neobdrží odpověď nebo je odpověď neuspokojivá, komise ve stanovisku uvede důvody, proč se domnívá, že členský stát porušil právo EU.
Vlády mají na nápravu 2 měsíce. - 3. Věc předložena Soudnímu dvoru: Pokud Komise neobdrží odpověď nebo je odpověď neuspokojivá, Komise požádá Soudní dvůr, aby zahájil soudní řízení.
Obvykle se ale věc vyřeší dříve. V posledních letech se více než 85 % případů podařilo vyřešit, aniž by byl nutné zahajovat soudní řízení.
Pokud členský stát neoznámí opatření, jimiž se má provést směrnice, Komise může v této fázi požádat Soudní dvůr, aby uložil paušální pokutu anebo penále. - 4. Rozsudek Soudního dvora: V průměru do 2 let Soud rozhodne, zda členský stát unijní právo porušil, či nikoli.
Vláda členského státu má povinnost přizpůsobit vnitrostátní předpisy nebo zvyklosti a vyřešit problém co nejdříve. - 5. Věc je vrácena Soudnímu dvoru: Členský stát nadále nezřídil nápravu? Komise zasílá další výzvu.
Pokud Komise neobdrží odpověď nebo je odpověď neuspokojivá, Komise může vrátit věc soudu a navrhuje paušální pokutu anebo penále.
Ministr zahraničí vlády v demisi Lubomír Zaorálek tento týden v Bruselu novinářům řekl, že očekávaný krok Komise není překvapením. Je podle něj stále čas na jednání a hledání smírného řešení. Mluvčí českého prezidenta připomněl úterní tiskovou konferenci, na které Miloš Zeman prohlásil, že migrační kvóty považuje „za vměšování do vnitřních záležitostí České republiky nebo jakéhokoli jiného státu“.
Europoslanec a předseda právního výboru EP Pavel Svoboda (KDU-ČSL) míní, že Česko se žalobě mohlo vyhnout. „Za největší chybu považuji usnesení české vlády o tom, že žádné uprchlíky brát nebudeme. Tím jsme bohužel komisi nedali jinou možnost, než na nás žalobu podat,“ poznamenal Svoboda.
„Česká republika měla prokázat aspoň minimální účast a solidaritu, a ne se hned proti kvótám takto radikálně vymezovat. Slovensko se zachovalo daleko pragmatičtěji. Víme, že kvóty nejsou ideální řešení, ale nikdo nic jiného a lepšího nevymyslel,“ dodal europoslanec. Je podle něj třeba obnovit dialog s Evropskou komisí a hledat smírné řešení.
Praha, Varšava a Budapešť opakovaně upozorňují na malou funkčnost celého mechanismu a na výrazně nižší počty skutečně přesunutých migrantů oproti původnímu záměru.
Státy takzvané visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) také opakovaně zdůrazňují, že při pomoci v migrační krizi solidární jsou – byť právě jinými způsoby než nepopulárním přebíráním žadatelů o azyl. Třeba penězi, příspěvky na ochranu vnější hranice či podporou libyjské pobřežní stráže.
Podle Timmermanse je tohle všechno správné. „Když řeknete, že vidíte solidaritu jako pomoc pobřežní stráži, zajištění více peněz na rozvoj Afriky, to je bezvadné a státy v tom podporujeme. Ale ve velmi specifické situaci vážné krize více peněz určených pobřežní stráži nepomůže (unijní) členské zemi zahlcené uprchlíky. Pomůže jí sdílení odpovědnosti,“ vysvětlil pohled Komise. Dobrovolné by podle něj mohlo být přerozdělování jen v situaci, kdy vážná krize nehrozí.
Česko v rámci kvót přijalo dvanáct lidí
V rámci jednorázového mechanismu přerozdělování žadatelů o azyl si z Itálie a Řecka ostatní unijní státy převzaly přes 32 tisíc osob. Česko přijalo 12 z celkové kvóty 2691 lidí, Polsko a Maďarsko nepřevzalo ani jednoho migranta, Slováci 16 lidí.
Program předpokládající přerozdělení až 160 tisíc žadatelů o azyl skončil letos v září a podle mluvčího Evropské komise Margaritise Schinase byl úspěšný. Celý mechanismus se ale stal zároveň předmětem ostrých sporů mezi členskými zeměmi Unie.
Komise nadále trvá na tom, aby pro případ vážné migrační krize v některé členské zemi existovala v Evropské unii trvalá možnost přesunout žadatele o azyl do jiných států bloku, uvedl Timmermans. Týden před posledním letošním summitem EU žádal členské země, aby bylo možné do června 2018 najít celkovou dohodu o nové podobě unijní migrační politiky.
Jeho představa se tak na summitu ostře střetne s pohledem středoevropských členských států EU. Například nový český premiér Andrej Babiš už dopředu deklaroval, že v Bruselu hodlá příští týden „kvóty na uprchlíky“ jednoznačně odmítnout. Na summitu se má o migraci jednat, oficiální závěry ale nejspíš tato diskuse nepřinese.
Státy ze středu a východu Evropské unie program odmítaly; prosazen byl částečně proti jejich vůli. Slovensko a Maďarsko tento způsob rozhodnutí napadly u unijního soudu, jejich žaloba ale nebyla úspěšná.
Komise upozornila, že za tři roky se podařilo zlepšit ochranu vnější hranice bloku, včetně vzniku společné pohraniční stráže a posílení spolupráce s partnerskými zeměmi, včetně Turecka. Migrantů v letošním roce přichází o 63 procent méně.
