Europoslanci schválili svůj postoj k emisní normě Euro 7, která hovoří o limitech výfukových zplodin pro osobní i nákladní automobily. Nové nařízení aktualizuje limity pro emise výfukových plynů, jako jsou například oxidy dusíku, pevné částice, oxid uhelnatý a amoniak, a zavádí nová opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd a ke zvýšení životnosti baterií. Jaká bude konečná verze nařízení, ukážou až příští týdny.
Europoslanci schválili svůj postoj k emisní normě Euro 7, o konečné verzi rozhodnou další jednání
Události ČT: Emisní norma Euro 7 prošla Evropským parlamentem (zdroj: ČT24)
Oproti původnímu návrhu Evropské komise požadují europoslanci zmírnění zejména ve dvou ohledech, shrnul zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský. „Podpořili mírnější limity výfukových plynů, měly by se přiblížit už platné regulaci Euro 6. A také podpořili delší lhůty, během kterých budou muset automobilky do praxe zavést nové technologie.“
Týká se to třeba měření limitů přímo na palubě vozidla nebo měření obrusu pevných částic z brzd a pneumatik. „To je úplná novinka, ale podle zákonodárců tato věc dává smysl, protože pevné částice způsobují velké škody na životním prostředí. A zároveň bude investice do těchto technologií využitelná i v případě elektroaut, to znamená dlouhodobě,“ dodal Obrovský.
Mírnější návrh, který prošel Evropským parlamentem, je podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) dobrou zprávou pro evropský automobilový průmysl. Výsledek hlasování přivítalo i Sdružení automobilového průmyslu (SAP), podle něj ale stále trvají obavy z proveditelnosti a dopadů některých požadavků.
Petr Obrovský hovořil o postoji europoslanců k normě Euro 7 (zdroj: ČT24)
Zpravodaj návrhu Vondra: Konečná verze by mohla být do konce roku
Zprávu podpořilo 329 europoslanců, 230 jich bylo proti a 41 se zdrželo. Pro návrh hlasovali hlavně lidovci, konzervativci a další představitelé stran napravo od politického středu. Socialisté a zelení často namítali, že změny se míjí s původním cílem ochrany ovzduší.
Nyní budou následovat takzvané trialogy – jednání zástupců Evropského parlamentu, Evropské komise a španělského předsednictví Rady EU. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který je zpravodajem návrhu v EP, už dříve uvedl, že doufá, že se konečné dohody podaří dosáhnout do konce letošního roku.
Podle návrhu, který již 25. září schválili ministři členských zemí EU zodpovědní za konkurenceschopnost, by automobilky měly snižovat emise nových vozidel oproti původnímu plánu méně a zároveň by měly mít na přípravu změn delší dobu. Konkrétně emisní limity pro osobní a užitková vozidla by měly zůstat na úrovni, kterou už dnes obsahuje platná emisní norma Euro 6. Pokud jde o nákladní automobily, tyto limity by měly být o něco přísnější.
„Já podporuji cíl Komise, abychom měli čistší auta a abychom zlepšovali kvalitu ovzduší, ale zároveň musíme být velice opatrní. Nejenom proto, že toto odvětví představuje více než devět procent HDP, 26 procent zpracovatelského průmyslu a více než dvacet procent exportu v zemi, kterou nejlépe znám,“ řekl ve středu večer během rozpravy v parlamentu člen frakce evropských konzervativců Vondra.
Jak dodal, původní návrh Komise by měl velice negativní dopad na spotřebitele i výrobce automobilů. „Zároveň existují závažné otázky týkající se proveditelnosti doporučených norem, především s ohledem na lhůty. Zatřetí také náklady jsou něčím, co nás znepokojuje, protože byly podceněny v hodnocení dopadů, což by mohlo vést k rostoucím nákladům pro spotřebitele, kteří již nyní bojují s rostoucími náklady na živobytí. Proto jsme chtěli vytvořit lepší rovnováhu mezi environmentálními cíli a zájmy výrobců a spotřebitelů,“ dodal český europoslanec. Po čtyřech měsících vyjednávání se jim to podle Vondry podařilo.
Komise vyslyšela stížnosti automobilek
Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí (ENVI) schválil svou zprávu o emisní normě v polovině října. Platnost emisního nařízení Euro 7 měla původně přijít u osobních automobilů už v polovině roku 2025, pro nákladní vozidla o dva roky později. Řada unijních zemí to ale považovala za nereálné. Automobilky si stěžovaly, že nebudou mít na přípravu změn dostatek času.
Kompromis z Rady EU proto původní harmonogram prodloužil a počítá se v něm se zavedením opatření 30 měsíců od vstupu normy v platnost u nových modelů osobních vozidel a 42 měsíců u stávajících modelů. U nákladních aut to mělo být 48 měsíců, respektive 60 měsíců. Evropský parlament nakonec navrhuje přechodné období dokonce ještě delší. Na jaké variantě ale nakonec bude panovat shoda, ukážou až nastávající trialogy.
Pokud jde o měření emisí z brzd a pneumatik, které mají vliv na lidské zdraví, europoslanci navrhují, aby byly s tím související metodiky výpočtu a limity sladěny s mezinárodními normami, které v současné době připravuje Evropská hospodářská komise OSN.
Na dojednání návrhu v Radě Evropské unie se významnou měrou podílelo Česko, které vedlo koalici stejně smýšlejících států, v níž byly ještě Francie, Itálie, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Všechny tyto země se postavily proti původní, podle nich nerealistické variantě normy, kterou navrhla Evropská komise. S následným kompromisem, který představilo na konci září španělské předsednictví, ale už byly tyto země spokojené.
V rámci balíku označovaného jako Fit for 55, kterým chce EU docílit snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent oproti hodnotám z roku 1990, schválila Evropská unie letos na jaře ukončení prodeje aut se spalovacími motory k roku 2035. Německo se nicméně dohodlo s Evropskou komisí na tom, že i po tomto roce bude možné dále využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy.