EU trestá Turecko. Kvůli vrtům u Kypru pošle Ankaře míň peněz

Evropská unie se rozhodla potrestat Turecko sankcemi kvůli sporným průzkumným vrtům u pobřeží Kypru, kde byla nalezena ložiska zemního plynu. Podle agentury DPA to plyne z textu, který na jednání v Bruselu přijali ministři zahraničí členských zemí. Turecké ministerstvo zahraničí už prohlásilo, že Ankara by neměla brát rozhodnutí EU vážně a že sankce nebudou mít na rozvíjení těžby vliv. „Chystáme se zvýšit naše aktivity,“ vzkázal turecký šéf diplomacie.

Unie považuje turecké průzkumné vrty za narušování výlučné ekonomické zóny své členské země. Sankce podle serveru Euractiv zahrnují omezení unijních peněz proudících do Turecka, zmrazení aktivit Evropské investiční banky v zemi, pozastavení spolupráce v rámci vzájemné dohody o letecké dopravě a zrušení jednání na nejvyšší úrovni mezi Tureckem a EU.

„Provokace Turecka jsou pro nás všechny nepřijatelné,“ řekl německý tajemník pro evropské záležitosti na ministerstvu zahraničí Michael Roth. Podle agentury Reuters zdůraznil, že Evropská unie je v této otázce jednotná.

Ministerstvo zahraničí v Ankaře uvedlo, že trestání Turecka sankcemi je výrazem předpojatosti Unie vůči kyperské otázce a kyperským Turkům, kteří mají stejná práva na užívání přírodního bohatství ostrova jako kyperští Řekové. Dodalo, že pondělní rozhodnutí je výrazem „zneužívání členství“ Řecka a Kypru v EU s cílem dosáhnout svých „maximalistických“ cílů.

Sankce jsou spíš symbolické

Odvetná opatření jsou ale podle agentury Reuters spíše jen symbolická. Kvůli provázanosti Unie a Turecka ve věci migrace, bezpečnostní politiky a transportu energií nemohou být sankce nijak rozsáhlé.

Evropskou unii k odložení oznámení sankcí vyzval turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. Pondělní oznámení by podle něj bylo „necitlivé“ vůči tureckému lidu, protože vycházelo na výročí pokusu části armády o puč, při kterém zemřelo na 250 lidí a více než dva tisíce dalších bylo zraněno.

Pracovníci Turkish Petroleum Corporation účastnící se průzkumných vrtů u pobřeží Kypru
Zdroj: Murad Sezer/Reuters

Zájem o naleziště u Kypru má Evropa i USA

obrázek
Zdroj: ČT24

Turecko je už několik let ve sporu s Řeckem a řeckou částí Kypru kvůli těžbě v moři u jižního kyperského pobřeží, kde už provádí průzkumné vrty mimo jiné italská společnost ENI, francouzský Total či americký koncern ExxonMobil. Ankara tvrdí, že z těžby plynu v této oblasti by měli profitovat rovněž obyvatelé Severního Kypru.

Turecko prohlašuje, že jako „garantská země“ musí hájit zájmy lidu Severokyperské turecké republiky. Ta vznikla na severu ostrova, když tam v roce 1974 Ankara vyslala vojáky v reakci na pokus nacionalistických kyperských Řeků o převrat. V jižní části ostrova leží mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem EU. Severokyperskou republiku uznává jen Turecko.

Turci do oblasti pošlou další loď

Minulý týden vyzvaly Ankaru k ukončení průzkumných vrtů ve vodách u Kypru také Spojené státy. Turecko ale odmítá, že by tyto vrty byly nelegální. Cavusoglu v neděli prohlásil, že Turecko bude v této činnosti pokračovat i přes odpor Řecka a Evropské unie.

„Neměli bychom brát rozhodnutí EU vážně, EU nás potřebuje, měli by vědět, že aplikování takových opatření není možné,“ řekl Cavusoglu. Dodal, že Evropská unie se na Turecko musí spoléhat, co se týče migrace i jiných záležitostí. „Chystáme se (v oblasti) zvýšit naše aktivity. Máme tam už tři lodě a pošleme tam čtvrtou,“ řekl. Záměr vyslat další průzkumnou loď potvrdil na Twitteru i turecký ministr energetiky Fatih Dönmez. 

Lídři politických stran řecké části Kypru v úterý jednomyslně odmítli plán, který v neděli dostal kyperský prezident Nikos Anastasiadis od prezidenta Severního Kypru Mustafy Akinciho. Ten v něm navrhl vytvořit společný výbor, který by fungoval pod dohledem OSN a na jehož práci by mohla EU dohlížet jako pozorovatel. Jeho cílem měla být spolupráce při hledání a využití nerostného bohatství ve vodách u Kypru.

„Opakujeme, že naším hlavním cílem je komplexní řešení kyperského problému,“ zdůvodnili své odmítnutí Akinciho plánu političtí lídři Kypru. Už dříve řeckokyperská vláda dala najevo, že diskuse o energetické spolupráci by měly být součástí rozhovorů o sjednocení Kypru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejvyšší soud USA podpořil Trumpův dekret na zpřísnění hlasování poštou

Nejvyšší soud USA zrušil předchozí rozsudek, který vládě prezidenta Donalda Trumpa bránil zavést zpřísnění pravidel pro korespondenční hlasování před listopadovými volbami do Kongresu. V noci na úterý o verdiktu informovala agentura AP. Ta zároveň poznamenala, že není jasné, do jaké míry lze před blížícími se volbami nařízení v odblokovaném Trumpově dekretu uskutečnit. Trump korespondenční hlasování dlouhodobě kritizuje a bez důkazů ho označuje za zdroj volebních podvodů.
před 46 mminutami

Jih Francie zasáhlo tornádo, zranění utrpělo 41 lidí

Vesnici Pomas na jihu Francie v podhůří Pyrenejí zasáhlo tornádo, které poškodilo 300 domů. Zranění utrpělo 41 lidí, z nichž 15 skončilo v nemocnici. V nové bilanci, která udává výrazně vyšší škody, to uvedla agentura AFP. Bouřky připravily stovky domácností o dodávky elektřiny a narušena byla i letecká doprava.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA představily nové sankce vůči Íránu. Jsme na to připraveni, zní z Teheránu

Spojené státy v pondělí představily nové sankce vůči Íránu. Cílem Washingtonu je odříznout zemi od veškerých ekonomických zdrojů, které pomáhají udržovat tamní režim při životě, uvedl americký ministr financí Scott Bessent. Varoval, že země, které se k americkým sankcím nepřipojí, budou sdílet ekonomickou izolaci Íránu. Teherán uvedl, že je na sankce připraven. Sankce jsou podle něj kampaň zaměřená na zvýšení psychologického tlaku na íránský lid.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA odstranily Sýrii ze seznamu zemí podporujících terorismus

Spojené státy odstranily Sýrii ze seznamu zemí podporujících terorismus, na kterém tato země figurovala 47 let. Podle agentur AFP a SANA o tom informoval úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) spadající pod americké ministerstvo financí.
před 5 hhodinami

Charkov hlásí po ruském útoku mrtvé, Ukrajina znovu zasáhla Ozon

Ruský útok na předměstí Charkova si vyžádal nejméně tři životy, několik dalších osob utrpělo zranění. Uvedl to šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Další dva lidé pak podle úřadů zemřeli po ruském úderu na vlak v Charkovské oblasti. Útoky na svém území hlásí také Rusko. Bezpilotní letouny, které tamní úřady připisují Ukrajině, zasáhly město Krasnodar. Tamní správa tvrdí, že o život přišly tři děti a několik dalších lidí utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Snad se USA zbaví obav z přístupu k Rusku, uvedl Zelenskyj v Den nezávislosti

Evropská komise v pondělí schválila nové dodávky obranného materiálu určeného pro Ukrajinu v hodnotě 6,1 miliardy eur (asi 147,1 miliardy korun). Na Ukrajinu, která v pondělí slaví 35. výročí vyhlášení nezávislosti, dorazil předseda Evropské rady António Costa či nový britský premiér Andy Burnham. V Kyjevě jednali zástupci více než třiceti zemí z koalice ochotných podporujících Ruskem napadenou Ukrajinu. Prezident Volodymyr Zelenskyj je požádal o střely protivzdušné obrany.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Arktická cesta láká stále více rejdařů, její možnosti jsou však omezené

Jihokorejská loď společnosti PanStar vyplula v sobotu přes Arktidu do Evropy, aby otestovala alternativu k námořním trasám narušeným konfliktem na Blízkém východě. Severní mořská cesta je přibližně o sedm tisíc kilometrů kratší než trasa přes Suezský průplav a může zkrátit plavbu asi o deset dní.
před 10 hhodinami

Z „vyvrhele“ partnerem, Francie opět přijala saúdského korunního prince s poctami

Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán zahájil v neděli dvoudenní oficiální návštěvu Francie. Osm let po vraždě novináře Džamála Chášukdžího a následném mezinárodním zavržení je „MBS“ ve Francii opět přijímán s poctami.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.