EU trestá Turecko. Kvůli vrtům u Kypru pošle Ankaře míň peněz

Evropská unie se rozhodla potrestat Turecko sankcemi kvůli sporným průzkumným vrtům u pobřeží Kypru, kde byla nalezena ložiska zemního plynu. Podle agentury DPA to plyne z textu, který na jednání v Bruselu přijali ministři zahraničí členských zemí. Turecké ministerstvo zahraničí už prohlásilo, že Ankara by neměla brát rozhodnutí EU vážně a že sankce nebudou mít na rozvíjení těžby vliv. „Chystáme se zvýšit naše aktivity,“ vzkázal turecký šéf diplomacie.

Unie považuje turecké průzkumné vrty za narušování výlučné ekonomické zóny své členské země. Sankce podle serveru Euractiv zahrnují omezení unijních peněz proudících do Turecka, zmrazení aktivit Evropské investiční banky v zemi, pozastavení spolupráce v rámci vzájemné dohody o letecké dopravě a zrušení jednání na nejvyšší úrovni mezi Tureckem a EU.

„Provokace Turecka jsou pro nás všechny nepřijatelné,“ řekl německý tajemník pro evropské záležitosti na ministerstvu zahraničí Michael Roth. Podle agentury Reuters zdůraznil, že Evropská unie je v této otázce jednotná.

Ministerstvo zahraničí v Ankaře uvedlo, že trestání Turecka sankcemi je výrazem předpojatosti Unie vůči kyperské otázce a kyperským Turkům, kteří mají stejná práva na užívání přírodního bohatství ostrova jako kyperští Řekové. Dodalo, že pondělní rozhodnutí je výrazem „zneužívání členství“ Řecka a Kypru v EU s cílem dosáhnout svých „maximalistických“ cílů.

Sankce jsou spíš symbolické

Odvetná opatření jsou ale podle agentury Reuters spíše jen symbolická. Kvůli provázanosti Unie a Turecka ve věci migrace, bezpečnostní politiky a transportu energií nemohou být sankce nijak rozsáhlé.

Evropskou unii k odložení oznámení sankcí vyzval turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. Pondělní oznámení by podle něj bylo „necitlivé“ vůči tureckému lidu, protože vycházelo na výročí pokusu části armády o puč, při kterém zemřelo na 250 lidí a více než dva tisíce dalších bylo zraněno.

Pracovníci Turkish Petroleum Corporation účastnící se průzkumných vrtů u pobřeží Kypru
Zdroj: Murad Sezer/Reuters

Zájem o naleziště u Kypru má Evropa i USA

obrázek
Zdroj: ČT24

Turecko je už několik let ve sporu s Řeckem a řeckou částí Kypru kvůli těžbě v moři u jižního kyperského pobřeží, kde už provádí průzkumné vrty mimo jiné italská společnost ENI, francouzský Total či americký koncern ExxonMobil. Ankara tvrdí, že z těžby plynu v této oblasti by měli profitovat rovněž obyvatelé Severního Kypru.

Turecko prohlašuje, že jako „garantská země“ musí hájit zájmy lidu Severokyperské turecké republiky. Ta vznikla na severu ostrova, když tam v roce 1974 Ankara vyslala vojáky v reakci na pokus nacionalistických kyperských Řeků o převrat. V jižní části ostrova leží mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem EU. Severokyperskou republiku uznává jen Turecko.

Turci do oblasti pošlou další loď

Minulý týden vyzvaly Ankaru k ukončení průzkumných vrtů ve vodách u Kypru také Spojené státy. Turecko ale odmítá, že by tyto vrty byly nelegální. Cavusoglu v neděli prohlásil, že Turecko bude v této činnosti pokračovat i přes odpor Řecka a Evropské unie.

„Neměli bychom brát rozhodnutí EU vážně, EU nás potřebuje, měli by vědět, že aplikování takových opatření není možné,“ řekl Cavusoglu. Dodal, že Evropská unie se na Turecko musí spoléhat, co se týče migrace i jiných záležitostí. „Chystáme se (v oblasti) zvýšit naše aktivity. Máme tam už tři lodě a pošleme tam čtvrtou,“ řekl. Záměr vyslat další průzkumnou loď potvrdil na Twitteru i turecký ministr energetiky Fatih Dönmez. 

Lídři politických stran řecké části Kypru v úterý jednomyslně odmítli plán, který v neděli dostal kyperský prezident Nikos Anastasiadis od prezidenta Severního Kypru Mustafy Akinciho. Ten v něm navrhl vytvořit společný výbor, který by fungoval pod dohledem OSN a na jehož práci by mohla EU dohlížet jako pozorovatel. Jeho cílem měla být spolupráce při hledání a využití nerostného bohatství ve vodách u Kypru.

„Opakujeme, že naším hlavním cílem je komplexní řešení kyperského problému,“ zdůvodnili své odmítnutí Akinciho plánu političtí lídři Kypru. Už dříve řeckokyperská vláda dala najevo, že diskuse o energetické spolupráci by měly být součástí rozhovorů o sjednocení Kypru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí ruského útoku na Kyjev stoupl na 24, země si vyměnily zajatce

Počet zabitých při ruském vzdušném útoku na Kyjev v noci na čtvrtek vzrostl na 24, mezi mrtvými jsou tři děti, oznámila v pátek ráno Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Dalších 47 lidí včetně dvou dětí je zraněných. Invazní armáda pokračovala v úderech na ukrajinské území i v noci na pátek. Ruské úřady pak tvrdí, že tři lidé zahynuli při ukrajinském vzdušném útoku ve městě Rjazaň. Země si vyměnily po 205 válečných zajatcích.
08:55Aktualizovánopřed 6 mminutami

Finové vyslali letouny kvůli dronu u Helsinek

Nad Helsinkami se nad pátečním ránem objevil dron. Letectvo k němu vyslalo bitevníky a úřady nabádaly obyvatele, aby se schovali. Zavřelo také letiště. Po asi třech hodinách hrozba pominula a opatření skončila.
před 10 mminutami

V Kongu oznámili epidemii eboly

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem.
09:22Aktualizovánopřed 25 mminutami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Polský vládní mluvčí Adam Szlapka ale uvedl, že američtí vojáci působí v Polsku na rotační bázi a že Varšava neví nic o tom, že by se na tomto principu něco změnilo. Náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk míní, že nevyslání nových vojáků nedolehne na Polsko, ale na Německo.
07:55Aktualizovánopřed 43 mminutami

Trump po setkání se Si Ťin-pchingem vyjádřil naději ve zlepšení vztahů

Americký prezident Donald Trump se v pátek v Pekingu druhým dnem setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, informují tiskové agentury. Čínský vůdce šéfa Bílého domu uvítal podáním ruky v zahradách uzavřeného vládního komplexu Čung-nan-chaj, kde se oba nechali vyfotografovat. Společným obědem Trump oficiální návštěvu Číny ukončil a poté odletěl do Washingtonu. Oba státníci summit podle médií považují za úspěšný.
03:33Aktualizovánopřed 45 mminutami

V Havaně jednala delegace USA vedená šéfem CIA, oznámila kubánská vláda

Americká delegace vedená ředitelem Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johnem Ratcliffem se ve čtvrtek v Havaně setkala se svými protějšky na kubánském ministerstvu vnitra. Podle tiskových agentur to oznámila kubánská vláda. Jednání na Kubě na vysoké úrovni později agenturám Reuters a AP potvrdil také nejmenovaný představitel CIA. Prezident USA Donald Trump tento týden prohlásil, že „Kuba žádá o pomoc“ a Spojené státy budou s touto „zhroucenou zemí“ hovořit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko poslalo na Ukrajinu přes tisíc dronů za den. Kyjev hlásí přes dvacet obětí

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů. Úřady hlásí přes dvacet mrtvých včetně dvou dětí a více než padesát zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské, Oděské a Černihivské oblasti. Ruské údery odsoudil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Moskva informovala o ukrajinských útocích na ruské cíle a uvedla, že její armáda útočila mimo jiné na obranný průmysl sousední země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Britský ministr Streeting rezignuje. Dle médií chce nahradit Starmera

Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting ve čtvrtek oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera. Popularita ministerského předsedy klesá a šéf labouristů čelí sílícímu tlaku členů vlády i labouristických poslanců poté, co strana tento měsíc utrpěla těžké ztráty ve volbách do místních zastupitelstev. Úřad premiéra oznámil, že novým ministrem zdravotnictví bude James Murray.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...