EU se shodla na migrační reformě. Počítá s povinnou solidaritou, státy se podělí o běžence, nebo zaplatí

Státy Evropské unie se dohodly na migrační reformě počítající s povinnou solidaritou se zeměmi přetíženými žadateli o azyl stejně jako s rychlejším vyřizováním neúspěšných žádostí. Po jednání ministrů vnitra členských zemí to oznámilo švédské předsednictví bloku a také eurokomisařka Ylva Johanssonová. Česko reformu podpořilo. Proti dohodě byly podle diplomatů jen Polsko a Maďarsko.

Potřebná většina ministrů po celodenním vyjednávání podpořila kompromisní návrh, který Radě EU poslouží k dalšímu rokování o konečné podobě migračních pravidel s Evropským parlamentem.

Místo povinného přerozdělování migrantů, které při pokusu o jeho zavedení před sedmi lety odmítlo Česko, Polsko a Maďarsko, počítá schválený návrh s tím, že relokace budou pouze jednou z možností, jak přetíženým zemím pomoci. Dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek a jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora.

Zrychlí se azylová procedura?

Země, přes něž přistěhovalci do Unie míří, budou naproti tomu mít nově odpovědnost za urychlenou azylovou proceduru, která má zrychlit vracení neúspěšných žadatelů do země původu.

„Schválené návrhy jsou klíčové pro dobrou rovnováhu mezi odpovědností a solidaritou,“ řekla po jednání švédská ministryně pro migraci Maria Malmerová Stenegardová. Reforma podle ní prospěje všem unijním zemím, neboť uleví těm přetíženým a zároveň urychlí azylové procedury a pomůže urychlit navracení odmítnutých žadatelů.

Evropský blok se dlouho marně pokoušel shodnout na reformě migrační a azylové politiky, kterou předložila Evropská komise v reakci na nefunkčnost dosavadních pravidel během uprchlické vlny z roku 2015. Klíčová část reformy týkající se solidarity s nejvytíženějšími státy zůstávala kvůli ostře rozděleným pohledům dlouho mimo zájem politiků. 

Odložená povinnost pro Česko

Česko je po dobu ukrajinské krize vyjmuto z povinnosti platit za nepřijaté migranty z přetížených zemí, řekl český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který Česko na jednání zastupoval.

Netýká se to podle něho ani Polska či pobaltských států, které mají dostatek starostí s uprchlíky z Ukrajiny.

Nahrávám video

„V této chvíli, pokud máme na svém území více než 300 tisíc Ukrajinců, nebudeme nikomu platit solidární příspěvek,“ řekl po jednání ministr. Schválený text je podle něj vyváženým kompromisem, v němž je pro českou vládu důležité, že definitivně padla myšlenka povinných kvót. Česko ale zároveň ukázalo, že není jen zemí, která „reptá“, ale že konstruktivně vyjednává.

„Až skončí režim dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky, bude ČR díky této dohodě příjemcem solidárního finančního příspěvku,“ uvedl také ministr na Twitteru. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 1 hhodinou

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
21:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 3 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 6 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 6 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 7 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 7 hhodinami

Evropský pohled