Další ohrožení budoucího soužití kyperských Řeků a Turků – ostrov navštívil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Rozlítil tak nejen řeckou, ale i tureckou část obyvatel, kteří touží po sjednocení ostrova. Namísto cesty ke společnému federálnímu státu podle plánů OSN Ankara znovu připomíná svůj záměr existence obou států.
Erdogan navštívil okupovanou část Kypru, vysloužil si kritiku od Řeků i některých tamních Turků
Horizont: Turecký prezident navštívil Kypr (zdroj: ČT24)
Do okupovaného území mezinárodním společenstvím neuznávané republiky přijel Erdogan s velkou pompou. Při té příležitosti se do řecké části opřel ohledně sporů o nerostná naleziště.
„Snaží se vyhnout jednání s kyperskými Turky ohledně uhlovodíkových zdrojů. Jakožto garant nemůžeme už ani my, ani Severokyperská turecká republika tolerovat tyto diplomatické hry,“ uvedl.
Vojenská přehlídka se konala nedaleko demilitarizované nárazníkové zóny, takzvané zelené linie, kterou po střetech Turků a Řeků hlídá od roku 1964 OSN. Nešlo jen o symbolickou ukázku moci, Erdogan v rozděleném hlavním městě ostrova slavnostně otevřel nemocnici.
Kritika od Řeků i některých kyperských Turků
Na východě zase turecký prezident navštívil bývalé luxusní turistické středisko Varoša, které Řekové opustili po tureckém vpádu v sedmdesátých letech a které Turci plánují znovu otevřít. „Nyní musíme přestřihnout vlastní pupeční šňůru. Krokem, který dnes podnikáme v uzavřené Varoše, začíná nový proces,“ prohlásil v místě.
Návštěva vyvolala kritiku mezi řeckým obyvatelstvem, ale i u některých kyperských Turků, kteří raději než další rozdělování chtějí vidět proces smíření a sjednocení.
„Chceme žít v mírumilovné a stabilní zemi demokratickým způsobem. Vždy jsme dávali velmi najevo, že toho lze dosáhnout dialogem a usmířením, ne skrz vměšování se do našich záležitostí,“ říká například aktivista Kemal Baykalli.
Severní Kypr uznává pouze Turecko
Do věci se před časem jako mediátor vložil i Egypt, který na společných summitech povzbuzuje hráče táhlého konfliktu k paktu o míru. „Trilaterální spolupráce je základem míru, stability a prosperity. Základem, který Řecko, Egypt a Kypr dlouhodobě dodržují,“ domnívá se řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.
Severní Kypr uznává jen Ankara, a i když se snaží o vstup do EU, de facto okupuje část jednoho z jejích členů. OSN se od vyhrocení situace po roce 1974 snaží o zprostředkování jednání mezi oběma stranami ve snaze vytvořit společný federální stát obou národů. Poslední rozhovory ztroskotaly v roce 2017.
Erdoganova návštěva a znovupřipomenutí tureckého požadavku existence dvou států ale společnou kyperskou budoucnost znovu ohrozily.
- V 16. století získala Kypr Osmanská říše. V roce 1878 se ostrov dostal pod kontrolu Britů, kteří se tam udrželi do roku 1960.
- Po získání nezávislosti se Kypr stal v roce 1961 součástí Commonwealthu. Rok po získání nezávislosti se současně rozhořel konflikt mezi Řeky a Turky. Mezi oběma národy byla OSN stanovena nárazníková zóna – takzvaná zelená linie. V roce 1974 proběhl v jižní (řecké) části ostrova vojenský puč, který mohl vést i k jejímu spojení s Řeckem. Turecko odpovědělo invazí na severovýchodní část ostrova. Byl ustanoven separatistický stát, který se roku 1983 prohlásil nezávislou republikou, jež byla doposud uznána pouze Tureckem. Oba státy stále odděluje „zelená linie“ hlídaná vojsky OSN.
- Zdroj: Wikipedie