Lídři rozděleného Kypru se po půl roce sešli, aby zkusili najít cestu k obnovení mírových rozhovorů. Ty zkolabovaly před dvěma lety. Sporů mezi jihem a mezinárodně neuznaným severem od té doby spíš přibývá, především kvůli nalezištím zemního plynu u pobřeží a plánům otevřít opuštěné město Varoša.
Varoša je nejznámější letovisko bez turistů. Kdysi tam jezdily hollywoodské hvězdy, posledních pětačtyřicet let jej ale lemují cedule „vstup zakázán“. Jedná se tak o ruinu, kterou požírá příroda.
Úřady na severu Kypru v současnosti mluví o plánu Varošu postupně oživit. „Oblast by se v blízké budoucnosti měla otevřít znovuosídlení a turismu,“ uvedl předseda mezinárodně neuznané vlády Severního Kypru Ersin Tatar.
Místo, kde kdysi bydlelo čtyřicet tisíc lidí, převážně kyperských Řeků, je od rozdělení ostrova v roce 1974 nárazníkovým pásmem pod kontrolou turecké armády. Odhady nákladů na jeho oživení se pohybují v přepočtu v řádu stovek miliard korun.
Jih: Sever svými plány porušuje rezoluce RB OSN
Peníze jsou až druhý problém v řadě. Vláda v Nikósii si stěžuje, že sever svými plány porušuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN a protestuje proti tomu, že si na velkou část letoviska dělá nárok místní islámská náboženská nadace.
„Varoša je derivát celé pře o všechen majetek v rámci kyperského problému,“ podotkl ekonom a bývalý poradce severokyperské vlády Vedat Yorucu.
Mezinárodně neuznaný sever netají, že Varoša je pro něj páka při jednáních s jihem. Její důležitost stoupá s tím, jak se vyostřuje spor o naleziště zemního plynu u pobřeží a vzdaluje možnost znovusjednocení ostrova. „Pokud bude dohoda, Varoša bude vrácena. Není ani dohoda a ani naděje ji uzavřít,“ domnívá se Ersin Tatar.
V případě, že se Varoša skutečně otevře, původní majitelé se budou moci přihlásit o svůj majetek a eventuálně s ním hospodařit. Současná situace ale znamená, že kontrola nad městem samotným by zůstala v rukou severu.
