Durynský premiér, zvolený i hlasy protiimigrační AfD, odstupuje

Nahrávám video
Události. Premiér Durynska po jediném dni ve funkci kvůli kritice odstoupil
Zdroj: ČT24

Thomas Kemmerich, nový ministerský předseda východoněmecké spolkové země Durynsko, ohlásil odchod z funkce. Udělal to pouhý den poté, co do ní byl zvolen nejen hlasy křesťanských a svobodných demokratů, ale také zástupců protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Zvolení Kemmericha z tamní nejslabší parlamentní strany, liberální FDP, vzbudilo bouřlivé reakce, společné hlasování svých křesťanských demokratů (CDU) s AfD odsoudila také německá kancléřka Angela Merkelová.

„Odstoupení je nevyhnutelné,“ řekl na tiskové konferenci v Erfurtu Kemmerich. Je třeba sejmout poskvrnu podpory AfD z úřadu durynského premiéra, poznamenal také čtyřiapadesátiletý politik, který ale dosud i přes velký tlak trval na tom, že sestaví kabinet.

FDP, která je v Durynsku nejslabší parlamentní stranou, chce nyní předčasné volby. Na rozpuštění zemského parlamentu je ale potřeba dvoutřetinové většiny zákonodárců. Jestli se najde, ale není jisté.

Šéfem durynské vlády se stal Kemmerich zcela nečekaně ve středu, když v zemském sněmu o jediný hlas porazil dosavadního ministerského předsedu Boda Ramelowa (Levice). Do funkce mu pomohly hlasy jeho FDP, CDU i AfD. „Je to poprvé v dějinách spolkové republiky, kdy byl ministerský předseda do úřadu zvolen hlasy AfD,“ shrnul politolog André Brodocz z univerzity v Erfurtu v rozhovoru s rozhlasovou a televizní stanicí MDR.

AfD v Durynsku vede jeden z jejích nejradikálnějších politiků Björn Höcke, který je známý i kontroverzními výroky. V minulosti například kritizoval památník holocaustu v centru Berlína a označil ho za „památník hanby“. Díky úspěchu jeho pravicově extremistického křídla se AfD dál vzdaluje politickému středu, o kterém přitom sama tak ráda hovoří, psal po podzimních volbách v Durynsku list Neue Osnabrücker Zeitung.

Zvláštní je středeční hlasování také z toho hlediska, že premiérem se stal představitel FDP, tedy strany, která v zemských volbách se ziskem pěti procent hlasů jen těsně pronikla do parlamentu, v němž má právě pět zástupců.

Kemmerich vyhrál o jediný hlas až ve třetím kole

Volba ministerského předsedy, který složil přísahu, ale následně označil své odstoupení za nevyhnutelné, byla důsledkem patové situace po říjnových zemských volbách v Durynsku. Nepodařilo se po nich totiž sestavit žádnou většinovou koalici. Početní většinu – 48 křesel – v 90členném parlamentu sice mají CDU, FDP a AfD, křesťanští demokraté ale dávali jasně najevo, že vládní spolupráce s pravicově populistickou AfD, již mnozí označují i za extremistickou, nepřichází v úvahu.

Proto se očekávalo, že spolkovou zemi se 2,2 milionu obyvatel povede menšinová vláda Levice, SPD a Zelených dosavadního ministerského předsedy Boda Ramelowa z postkomunistické strany Levice.

Ramelow v prvních dvou kolech hlasování získal jasně nejvíc hlasů (43 a 44), na zvolení to ale nestačilo. Do třetího kola, v němž už nebylo třeba absolutní většiny, pak FDP postavila Kemmericha, který dostal 45 hlasů, a zvítězil o jediný hlas.

Merkelová: Volba je neodpustitelná

Kancléřka Angela Merkelová (CDU) označila volbu za neodpustitelnou. CDU se na takové vládě podílet nesmí, zdůraznila šéfka německé vlády při návštěvě Jihoafrické republiky. Poznamenala také, že středa byla špatným dnem pro demokracii.

„Byl to den rozchodu s hodnotami a přesvědčením CDU,“ uvedla šéfka německé vlády, která v čele křesťanských demokratů stála 18 let. Dosahovat parlamentních většin s AfD podle ní není možné. Výsledky středečního hlasování musí být podle ní „vzaty zpět“. 

Také šéfka CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová krok svých durynských spolustraníků už ve středu tvrdě kritizovala. Šel podle ní vysloveně proti doporučení, požadavkům a prosbám stranické centrály. „Není to dobrý den, není to dobrý den pro Durynsko, není to dobrý den pro politický systém Německa,“ uvedla.

Podobně hovořil i šéf sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder. Nechat se zvolit premiérem hlasy AfD je podle něj nepřípustné. Jak Söder, tak Krampová-Karrenbauerová za nejlepší řešení označili předčasné volby. To ale durynská CDU večer odmítla. Tvrdí, že musela hlasovat pro „středového kandidáta“.

Další politici: Je to nezodpovědnost a porušení tabu

Drtivá kritika se ozývala i z dalších stran. „Nechat se zvolit pravicovými extremisty ministerským předsedou je zcela nezodpovědné,“ napsal na Twitteru ministr zahraničí z SPD Heiko Maas.

„Je to porušení tabu, které bude mít dalekosáhlé následky,“ poznamenal zase šéf Levice Bernd Riexinger, který připomněl, že AfD v Durynsku vede radikál Höcke. 

Kritikou nešetřily ani německé židovské organizace. Mluví o potvrzení svých nejhorších obav. „Co se dnes stalo skutečností, musí se stát znovu nemyslitelným,“ poznamenala ve středu židovská obec v Durynsku. Objevují se také srovnání s dobou, kdy se vlády v Německu ujali nacisté. 

Hlasování, proti němuž protestovali lidé před centrálami CDU a FDP v Berlíně, naopak přivítalo vedení AfD, podle něhož se ukázalo, že vylučování AfD z politické scény nefunguje. Spolupráci s touto stranou ale znovu vyloučil šéf FDP Christian Lindner, který také připustil možnost nových voleb.

Média: Politické zemětřesení s důsledky pro celou zemi

Německá média píší o ráně pro demokracii nebo o politickém zemětřesení, jehož dopady jsou patrné v celé zemi. „To, co se odehrálo v zemském sněmu v Erfurtu, je akt bezpříkladné politické nezodpovědnosti,“ píše deník Westfalen-Blatt. „Politická kultura naší země dostala brutální ránu pod pás, která bude ještě dlouho cítit,“ míní.

„Zřejmě byly všechny prostředky a porušení tabu dobré, aby se dosáhlo politických cílů. Je to hořká prohra pro důvěru lidí v parlamentární demokracii,“ poznamenává list Thüringer Allgemeine. „Skandál v Durynsku symbolizuje posilování (politických) okrajů,“ konstatuje zase Neue Osnabrücker Zeitung, podle něhož je Německo v hluboké a velmi nebezpečné krizi. „Společnost se rozděluje. Radikalizuje se,“ píše deník.

Vinu za překvapivou volbu Kemmericha vidí německá média především na straně durynské FDP a CDU. Podle komentářů nikdy neměly přistoupit na hlasování, z něhož mohl vítězně vyjít kandidát s podporou AfD. „Tvrdit poté, že jsou to tajné volby a člověk neví, kdo koho volí, je zradou na voličích CDU a FDP,“ je přesvědčen Thüringer Allgemeine.

„Prohráli také voliči. Jejich vůle byla pošlapána. V Thomasi Kemmerichovi získávají ministerského předsedu z frakce, která se do zemského sněmu dostala jen nanejvýš těsně,“ píše Badische Neueste Nachrichten o zvláštní situaci, kdy je premiérem člen nejslabší parlamentní strany.

Důsledky historické volby se ale podle tisku netýkají jen východoněmecké spolkové země s 2,2 milionu obyvatel, jsou mnohem širší. „Na spolkové úrovni jsou dopady ještě vážnější. SPD, Zelení a Levice stejně jako celá liberální veřejnost musí nyní vycházet z toho, že na slovo CDU a FDP se nedá spolehnout,“ míní. „Poroste nedůvěra – a strach.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 15 mminutami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM.
před 20 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 37 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 56 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...