Durynský premiér, zvolený i hlasy protiimigrační AfD, odstupuje

Nahrávám video

Thomas Kemmerich, nový ministerský předseda východoněmecké spolkové země Durynsko, ohlásil odchod z funkce. Udělal to pouhý den poté, co do ní byl zvolen nejen hlasy křesťanských a svobodných demokratů, ale také zástupců protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Zvolení Kemmericha z tamní nejslabší parlamentní strany, liberální FDP, vzbudilo bouřlivé reakce, společné hlasování svých křesťanských demokratů (CDU) s AfD odsoudila také německá kancléřka Angela Merkelová.

„Odstoupení je nevyhnutelné,“ řekl na tiskové konferenci v Erfurtu Kemmerich. Je třeba sejmout poskvrnu podpory AfD z úřadu durynského premiéra, poznamenal také čtyřiapadesátiletý politik, který ale dosud i přes velký tlak trval na tom, že sestaví kabinet.

FDP, která je v Durynsku nejslabší parlamentní stranou, chce nyní předčasné volby. Na rozpuštění zemského parlamentu je ale potřeba dvoutřetinové většiny zákonodárců. Jestli se najde, ale není jisté.

Šéfem durynské vlády se stal Kemmerich zcela nečekaně ve středu, když v zemském sněmu o jediný hlas porazil dosavadního ministerského předsedu Boda Ramelowa (Levice). Do funkce mu pomohly hlasy jeho FDP, CDU i AfD. „Je to poprvé v dějinách spolkové republiky, kdy byl ministerský předseda do úřadu zvolen hlasy AfD,“ shrnul politolog André Brodocz z univerzity v Erfurtu v rozhovoru s rozhlasovou a televizní stanicí MDR.

AfD v Durynsku vede jeden z jejích nejradikálnějších politiků Björn Höcke, který je známý i kontroverzními výroky. V minulosti například kritizoval památník holocaustu v centru Berlína a označil ho za „památník hanby“. Díky úspěchu jeho pravicově extremistického křídla se AfD dál vzdaluje politickému středu, o kterém přitom sama tak ráda hovoří, psal po podzimních volbách v Durynsku list Neue Osnabrücker Zeitung.

Zvláštní je středeční hlasování také z toho hlediska, že premiérem se stal představitel FDP, tedy strany, která v zemských volbách se ziskem pěti procent hlasů jen těsně pronikla do parlamentu, v němž má právě pět zástupců.

Kemmerich vyhrál o jediný hlas až ve třetím kole

Volba ministerského předsedy, který složil přísahu, ale následně označil své odstoupení za nevyhnutelné, byla důsledkem patové situace po říjnových zemských volbách v Durynsku. Nepodařilo se po nich totiž sestavit žádnou většinovou koalici. Početní většinu – 48 křesel – v 90členném parlamentu sice mají CDU, FDP a AfD, křesťanští demokraté ale dávali jasně najevo, že vládní spolupráce s pravicově populistickou AfD, již mnozí označují i za extremistickou, nepřichází v úvahu.

Proto se očekávalo, že spolkovou zemi se 2,2 milionu obyvatel povede menšinová vláda Levice, SPD a Zelených dosavadního ministerského předsedy Boda Ramelowa z postkomunistické strany Levice.

Ramelow v prvních dvou kolech hlasování získal jasně nejvíc hlasů (43 a 44), na zvolení to ale nestačilo. Do třetího kola, v němž už nebylo třeba absolutní většiny, pak FDP postavila Kemmericha, který dostal 45 hlasů, a zvítězil o jediný hlas.

Merkelová: Volba je neodpustitelná

Kancléřka Angela Merkelová (CDU) označila volbu za neodpustitelnou. CDU se na takové vládě podílet nesmí, zdůraznila šéfka německé vlády při návštěvě Jihoafrické republiky. Poznamenala také, že středa byla špatným dnem pro demokracii.

„Byl to den rozchodu s hodnotami a přesvědčením CDU,“ uvedla šéfka německé vlády, která v čele křesťanských demokratů stála 18 let. Dosahovat parlamentních většin s AfD podle ní není možné. Výsledky středečního hlasování musí být podle ní „vzaty zpět“. 

Také šéfka CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová krok svých durynských spolustraníků už ve středu tvrdě kritizovala. Šel podle ní vysloveně proti doporučení, požadavkům a prosbám stranické centrály. „Není to dobrý den, není to dobrý den pro Durynsko, není to dobrý den pro politický systém Německa,“ uvedla.

Podobně hovořil i šéf sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder. Nechat se zvolit premiérem hlasy AfD je podle něj nepřípustné. Jak Söder, tak Krampová-Karrenbauerová za nejlepší řešení označili předčasné volby. To ale durynská CDU večer odmítla. Tvrdí, že musela hlasovat pro „středového kandidáta“.

Další politici: Je to nezodpovědnost a porušení tabu

Drtivá kritika se ozývala i z dalších stran. „Nechat se zvolit pravicovými extremisty ministerským předsedou je zcela nezodpovědné,“ napsal na Twitteru ministr zahraničí z SPD Heiko Maas.

„Je to porušení tabu, které bude mít dalekosáhlé následky,“ poznamenal zase šéf Levice Bernd Riexinger, který připomněl, že AfD v Durynsku vede radikál Höcke. 

Kritikou nešetřily ani německé židovské organizace. Mluví o potvrzení svých nejhorších obav. „Co se dnes stalo skutečností, musí se stát znovu nemyslitelným,“ poznamenala ve středu židovská obec v Durynsku. Objevují se také srovnání s dobou, kdy se vlády v Německu ujali nacisté. 

Hlasování, proti němuž protestovali lidé před centrálami CDU a FDP v Berlíně, naopak přivítalo vedení AfD, podle něhož se ukázalo, že vylučování AfD z politické scény nefunguje. Spolupráci s touto stranou ale znovu vyloučil šéf FDP Christian Lindner, který také připustil možnost nových voleb.

Média: Politické zemětřesení s důsledky pro celou zemi

Německá média píší o ráně pro demokracii nebo o politickém zemětřesení, jehož dopady jsou patrné v celé zemi. „To, co se odehrálo v zemském sněmu v Erfurtu, je akt bezpříkladné politické nezodpovědnosti,“ píše deník Westfalen-Blatt. „Politická kultura naší země dostala brutální ránu pod pás, která bude ještě dlouho cítit,“ míní.

„Zřejmě byly všechny prostředky a porušení tabu dobré, aby se dosáhlo politických cílů. Je to hořká prohra pro důvěru lidí v parlamentární demokracii,“ poznamenává list Thüringer Allgemeine. „Skandál v Durynsku symbolizuje posilování (politických) okrajů,“ konstatuje zase Neue Osnabrücker Zeitung, podle něhož je Německo v hluboké a velmi nebezpečné krizi. „Společnost se rozděluje. Radikalizuje se,“ píše deník.

Vinu za překvapivou volbu Kemmericha vidí německá média především na straně durynské FDP a CDU. Podle komentářů nikdy neměly přistoupit na hlasování, z něhož mohl vítězně vyjít kandidát s podporou AfD. „Tvrdit poté, že jsou to tajné volby a člověk neví, kdo koho volí, je zradou na voličích CDU a FDP,“ je přesvědčen Thüringer Allgemeine.

„Prohráli také voliči. Jejich vůle byla pošlapána. V Thomasi Kemmerichovi získávají ministerského předsedu z frakce, která se do zemského sněmu dostala jen nanejvýš těsně,“ píše Badische Neueste Nachrichten o zvláštní situaci, kdy je premiérem člen nejslabší parlamentní strany.

Důsledky historické volby se ale podle tisku netýkají jen východoněmecké spolkové země s 2,2 milionu obyvatel, jsou mnohem širší. „Na spolkové úrovni jsou dopady ještě vážnější. SPD, Zelení a Levice stejně jako celá liberální veřejnost musí nyní vycházet z toho, že na slovo CDU a FDP se nedá spolehnout,“ míní. „Poroste nedůvěra – a strach.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 2 mminutami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 1 hhodinou

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 1 hhodinou

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 2 hhodinami

Izrael se domnívá, že Írán přesunul jaderné centrifugy do hory u Natanzu

Izraelská rozvědka se domnívá, že Írán loni na podzim přemístil tisíce centrifug na obohacování uranu do tunelů hluboko uvnitř hory Ku Kolang Gáz Lá nedaleko Natanzu, píše The Wall Street Journal (WSJ) s tím, že by to ještě více mohlo prohloubit obavy z obnovení íránského jaderného programu. Teherán ve středu existenci tajného podzemního jaderného komplexu v horském masivu znovu popřel.
před 2 hhodinami

Maďarský generální prokurátor podal demisi

Maďarský generální prokurátor Gábor Bálint Nagy oznámil, že podal demisi a že z funkce odejde k 25. srpnu, napsala agentura Reuters. Generální prokurátor byl jmenován za předchozího premiéra Viktora Orbána, nynější premiér Péter Magyar jej opakovaně označil za Orbánovu „loutku“, podotkla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Orbán obvinil maďarskou vládu z potlačování demokracie

Bývalý národně konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán obvinil novou vládu z potlačování demokracie v zemi a vyzval své stoupence k jejímu obnovení. Napsala to agentura Reuters, podle níž nyní Orbán učinil první důrazná politická prohlášení od drtivé porážky své strany Fidesz v dubnových parlamentních volbách. Expremiér vystoupil poté, co jeho politické uskupení tvrdilo, že prokuratura provedla razie v centru, které provozuje počítačové servery Fidesz.
12:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.