Durynský premiér, zvolený i hlasy protiimigrační AfD, odstupuje

3 minuty
Události. Premiér Durynska po jediném dni ve funkci kvůli kritice odstoupil
Zdroj: ČT24

Thomas Kemmerich, nový ministerský předseda východoněmecké spolkové země Durynsko, ohlásil odchod z funkce. Udělal to pouhý den poté, co do ní byl zvolen nejen hlasy křesťanských a svobodných demokratů, ale také zástupců protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Zvolení Kemmericha z tamní nejslabší parlamentní strany, liberální FDP, vzbudilo bouřlivé reakce, společné hlasování svých křesťanských demokratů (CDU) s AfD odsoudila také německá kancléřka Angela Merkelová.

„Odstoupení je nevyhnutelné,“ řekl na tiskové konferenci v Erfurtu Kemmerich. Je třeba sejmout poskvrnu podpory AfD z úřadu durynského premiéra, poznamenal také čtyřiapadesátiletý politik, který ale dosud i přes velký tlak trval na tom, že sestaví kabinet.

FDP, která je v Durynsku nejslabší parlamentní stranou, chce nyní předčasné volby. Na rozpuštění zemského parlamentu je ale potřeba dvoutřetinové většiny zákonodárců. Jestli se najde, ale není jisté.

Šéfem durynské vlády se stal Kemmerich zcela nečekaně ve středu, když v zemském sněmu o jediný hlas porazil dosavadního ministerského předsedu Boda Ramelowa (Levice). Do funkce mu pomohly hlasy jeho FDP, CDU i AfD. „Je to poprvé v dějinách spolkové republiky, kdy byl ministerský předseda do úřadu zvolen hlasy AfD,“ shrnul politolog André Brodocz z univerzity v Erfurtu v rozhovoru s rozhlasovou a televizní stanicí MDR.

AfD v Durynsku vede jeden z jejích nejradikálnějších politiků Björn Höcke, který je známý i kontroverzními výroky. V minulosti například kritizoval památník holocaustu v centru Berlína a označil ho za „památník hanby“. Díky úspěchu jeho pravicově extremistického křídla se AfD dál vzdaluje politickému středu, o kterém přitom sama tak ráda hovoří, psal po podzimních volbách v Durynsku list Neue Osnabrücker Zeitung.

Zvláštní je středeční hlasování také z toho hlediska, že premiérem se stal představitel FDP, tedy strany, která v zemských volbách se ziskem pěti procent hlasů jen těsně pronikla do parlamentu, v němž má právě pět zástupců.

Kemmerich vyhrál o jediný hlas až ve třetím kole

Volba ministerského předsedy, který složil přísahu, ale následně označil své odstoupení za nevyhnutelné, byla důsledkem patové situace po říjnových zemských volbách v Durynsku. Nepodařilo se po nich totiž sestavit žádnou většinovou koalici. Početní většinu – 48 křesel – v 90členném parlamentu sice mají CDU, FDP a AfD, křesťanští demokraté ale dávali jasně najevo, že vládní spolupráce s pravicově populistickou AfD, již mnozí označují i za extremistickou, nepřichází v úvahu.

Proto se očekávalo, že spolkovou zemi se 2,2 milionu obyvatel povede menšinová vláda Levice, SPD a Zelených dosavadního ministerského předsedy Boda Ramelowa z postkomunistické strany Levice.

Ramelow v prvních dvou kolech hlasování získal jasně nejvíc hlasů (43 a 44), na zvolení to ale nestačilo. Do třetího kola, v němž už nebylo třeba absolutní většiny, pak FDP postavila Kemmericha, který dostal 45 hlasů, a zvítězil o jediný hlas.

Merkelová: Volba je neodpustitelná

Kancléřka Angela Merkelová (CDU) označila volbu za neodpustitelnou. CDU se na takové vládě podílet nesmí, zdůraznila šéfka německé vlády při návštěvě Jihoafrické republiky. Poznamenala také, že středa byla špatným dnem pro demokracii.

„Byl to den rozchodu s hodnotami a přesvědčením CDU,“ uvedla šéfka německé vlády, která v čele křesťanských demokratů stála 18 let. Dosahovat parlamentních většin s AfD podle ní není možné. Výsledky středečního hlasování musí být podle ní „vzaty zpět“. 

Také šéfka CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová krok svých durynských spolustraníků už ve středu tvrdě kritizovala. Šel podle ní vysloveně proti doporučení, požadavkům a prosbám stranické centrály. „Není to dobrý den, není to dobrý den pro Durynsko, není to dobrý den pro politický systém Německa,“ uvedla.

Podobně hovořil i šéf sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder. Nechat se zvolit premiérem hlasy AfD je podle něj nepřípustné. Jak Söder, tak Krampová-Karrenbauerová za nejlepší řešení označili předčasné volby. To ale durynská CDU večer odmítla. Tvrdí, že musela hlasovat pro „středového kandidáta“.

Další politici: Je to nezodpovědnost a porušení tabu

Drtivá kritika se ozývala i z dalších stran. „Nechat se zvolit pravicovými extremisty ministerským předsedou je zcela nezodpovědné,“ napsal na Twitteru ministr zahraničí z SPD Heiko Maas.

„Je to porušení tabu, které bude mít dalekosáhlé následky,“ poznamenal zase šéf Levice Bernd Riexinger, který připomněl, že AfD v Durynsku vede radikál Höcke. 

Kritikou nešetřily ani německé židovské organizace. Mluví o potvrzení svých nejhorších obav. „Co se dnes stalo skutečností, musí se stát znovu nemyslitelným,“ poznamenala ve středu židovská obec v Durynsku. Objevují se také srovnání s dobou, kdy se vlády v Německu ujali nacisté. 

Hlasování, proti němuž protestovali lidé před centrálami CDU a FDP v Berlíně, naopak přivítalo vedení AfD, podle něhož se ukázalo, že vylučování AfD z politické scény nefunguje. Spolupráci s touto stranou ale znovu vyloučil šéf FDP Christian Lindner, který také připustil možnost nových voleb.

Média: Politické zemětřesení s důsledky pro celou zemi

Německá média píší o ráně pro demokracii nebo o politickém zemětřesení, jehož dopady jsou patrné v celé zemi. „To, co se odehrálo v zemském sněmu v Erfurtu, je akt bezpříkladné politické nezodpovědnosti,“ píše deník Westfalen-Blatt. „Politická kultura naší země dostala brutální ránu pod pás, která bude ještě dlouho cítit,“ míní.

„Zřejmě byly všechny prostředky a porušení tabu dobré, aby se dosáhlo politických cílů. Je to hořká prohra pro důvěru lidí v parlamentární demokracii,“ poznamenává list Thüringer Allgemeine. „Skandál v Durynsku symbolizuje posilování (politických) okrajů,“ konstatuje zase Neue Osnabrücker Zeitung, podle něhož je Německo v hluboké a velmi nebezpečné krizi. „Společnost se rozděluje. Radikalizuje se,“ píše deník.

Vinu za překvapivou volbu Kemmericha vidí německá média především na straně durynské FDP a CDU. Podle komentářů nikdy neměly přistoupit na hlasování, z něhož mohl vítězně vyjít kandidát s podporou AfD. „Tvrdit poté, že jsou to tajné volby a člověk neví, kdo koho volí, je zradou na voličích CDU a FDP,“ je přesvědčen Thüringer Allgemeine.

„Prohráli také voliči. Jejich vůle byla pošlapána. V Thomasi Kemmerichovi získávají ministerského předsedu z frakce, která se do zemského sněmu dostala jen nanejvýš těsně,“ píše Badische Neueste Nachrichten o zvláštní situaci, kdy je premiérem člen nejslabší parlamentní strany.

Důsledky historické volby se ale podle tisku netýkají jen východoněmecké spolkové země s 2,2 milionu obyvatel, jsou mnohem širší. „Na spolkové úrovni jsou dopady ještě vážnější. SPD, Zelení a Levice stejně jako celá liberální veřejnost musí nyní vycházet z toho, že na slovo CDU a FDP se nedá spolehnout,“ míní. „Poroste nedůvěra – a strach.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 30 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 1 hhodinou

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 9 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...