Durynský premiér, zvolený i hlasy protiimigrační AfD, odstupuje

Nahrávám video

Thomas Kemmerich, nový ministerský předseda východoněmecké spolkové země Durynsko, ohlásil odchod z funkce. Udělal to pouhý den poté, co do ní byl zvolen nejen hlasy křesťanských a svobodných demokratů, ale také zástupců protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Zvolení Kemmericha z tamní nejslabší parlamentní strany, liberální FDP, vzbudilo bouřlivé reakce, společné hlasování svých křesťanských demokratů (CDU) s AfD odsoudila také německá kancléřka Angela Merkelová.

„Odstoupení je nevyhnutelné,“ řekl na tiskové konferenci v Erfurtu Kemmerich. Je třeba sejmout poskvrnu podpory AfD z úřadu durynského premiéra, poznamenal také čtyřiapadesátiletý politik, který ale dosud i přes velký tlak trval na tom, že sestaví kabinet.

FDP, která je v Durynsku nejslabší parlamentní stranou, chce nyní předčasné volby. Na rozpuštění zemského parlamentu je ale potřeba dvoutřetinové většiny zákonodárců. Jestli se najde, ale není jisté.

Šéfem durynské vlády se stal Kemmerich zcela nečekaně ve středu, když v zemském sněmu o jediný hlas porazil dosavadního ministerského předsedu Boda Ramelowa (Levice). Do funkce mu pomohly hlasy jeho FDP, CDU i AfD. „Je to poprvé v dějinách spolkové republiky, kdy byl ministerský předseda do úřadu zvolen hlasy AfD,“ shrnul politolog André Brodocz z univerzity v Erfurtu v rozhovoru s rozhlasovou a televizní stanicí MDR.

AfD v Durynsku vede jeden z jejích nejradikálnějších politiků Björn Höcke, který je známý i kontroverzními výroky. V minulosti například kritizoval památník holocaustu v centru Berlína a označil ho za „památník hanby“. Díky úspěchu jeho pravicově extremistického křídla se AfD dál vzdaluje politickému středu, o kterém přitom sama tak ráda hovoří, psal po podzimních volbách v Durynsku list Neue Osnabrücker Zeitung.

Zvláštní je středeční hlasování také z toho hlediska, že premiérem se stal představitel FDP, tedy strany, která v zemských volbách se ziskem pěti procent hlasů jen těsně pronikla do parlamentu, v němž má právě pět zástupců.

Kemmerich vyhrál o jediný hlas až ve třetím kole

Volba ministerského předsedy, který složil přísahu, ale následně označil své odstoupení za nevyhnutelné, byla důsledkem patové situace po říjnových zemských volbách v Durynsku. Nepodařilo se po nich totiž sestavit žádnou většinovou koalici. Početní většinu – 48 křesel – v 90členném parlamentu sice mají CDU, FDP a AfD, křesťanští demokraté ale dávali jasně najevo, že vládní spolupráce s pravicově populistickou AfD, již mnozí označují i za extremistickou, nepřichází v úvahu.

Proto se očekávalo, že spolkovou zemi se 2,2 milionu obyvatel povede menšinová vláda Levice, SPD a Zelených dosavadního ministerského předsedy Boda Ramelowa z postkomunistické strany Levice.

Ramelow v prvních dvou kolech hlasování získal jasně nejvíc hlasů (43 a 44), na zvolení to ale nestačilo. Do třetího kola, v němž už nebylo třeba absolutní většiny, pak FDP postavila Kemmericha, který dostal 45 hlasů, a zvítězil o jediný hlas.

Merkelová: Volba je neodpustitelná

Kancléřka Angela Merkelová (CDU) označila volbu za neodpustitelnou. CDU se na takové vládě podílet nesmí, zdůraznila šéfka německé vlády při návštěvě Jihoafrické republiky. Poznamenala také, že středa byla špatným dnem pro demokracii.

„Byl to den rozchodu s hodnotami a přesvědčením CDU,“ uvedla šéfka německé vlády, která v čele křesťanských demokratů stála 18 let. Dosahovat parlamentních většin s AfD podle ní není možné. Výsledky středečního hlasování musí být podle ní „vzaty zpět“. 

Také šéfka CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová krok svých durynských spolustraníků už ve středu tvrdě kritizovala. Šel podle ní vysloveně proti doporučení, požadavkům a prosbám stranické centrály. „Není to dobrý den, není to dobrý den pro Durynsko, není to dobrý den pro politický systém Německa,“ uvedla.

Podobně hovořil i šéf sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder. Nechat se zvolit premiérem hlasy AfD je podle něj nepřípustné. Jak Söder, tak Krampová-Karrenbauerová za nejlepší řešení označili předčasné volby. To ale durynská CDU večer odmítla. Tvrdí, že musela hlasovat pro „středového kandidáta“.

Další politici: Je to nezodpovědnost a porušení tabu

Drtivá kritika se ozývala i z dalších stran. „Nechat se zvolit pravicovými extremisty ministerským předsedou je zcela nezodpovědné,“ napsal na Twitteru ministr zahraničí z SPD Heiko Maas.

„Je to porušení tabu, které bude mít dalekosáhlé následky,“ poznamenal zase šéf Levice Bernd Riexinger, který připomněl, že AfD v Durynsku vede radikál Höcke. 

Kritikou nešetřily ani německé židovské organizace. Mluví o potvrzení svých nejhorších obav. „Co se dnes stalo skutečností, musí se stát znovu nemyslitelným,“ poznamenala ve středu židovská obec v Durynsku. Objevují se také srovnání s dobou, kdy se vlády v Německu ujali nacisté. 

Hlasování, proti němuž protestovali lidé před centrálami CDU a FDP v Berlíně, naopak přivítalo vedení AfD, podle něhož se ukázalo, že vylučování AfD z politické scény nefunguje. Spolupráci s touto stranou ale znovu vyloučil šéf FDP Christian Lindner, který také připustil možnost nových voleb.

Média: Politické zemětřesení s důsledky pro celou zemi

Německá média píší o ráně pro demokracii nebo o politickém zemětřesení, jehož dopady jsou patrné v celé zemi. „To, co se odehrálo v zemském sněmu v Erfurtu, je akt bezpříkladné politické nezodpovědnosti,“ píše deník Westfalen-Blatt. „Politická kultura naší země dostala brutální ránu pod pás, která bude ještě dlouho cítit,“ míní.

„Zřejmě byly všechny prostředky a porušení tabu dobré, aby se dosáhlo politických cílů. Je to hořká prohra pro důvěru lidí v parlamentární demokracii,“ poznamenává list Thüringer Allgemeine. „Skandál v Durynsku symbolizuje posilování (politických) okrajů,“ konstatuje zase Neue Osnabrücker Zeitung, podle něhož je Německo v hluboké a velmi nebezpečné krizi. „Společnost se rozděluje. Radikalizuje se,“ píše deník.

Vinu za překvapivou volbu Kemmericha vidí německá média především na straně durynské FDP a CDU. Podle komentářů nikdy neměly přistoupit na hlasování, z něhož mohl vítězně vyjít kandidát s podporou AfD. „Tvrdit poté, že jsou to tajné volby a člověk neví, kdo koho volí, je zradou na voličích CDU a FDP,“ je přesvědčen Thüringer Allgemeine.

„Prohráli také voliči. Jejich vůle byla pošlapána. V Thomasi Kemmerichovi získávají ministerského předsedu z frakce, která se do zemského sněmu dostala jen nanejvýš těsně,“ píše Badische Neueste Nachrichten o zvláštní situaci, kdy je premiérem člen nejslabší parlamentní strany.

Důsledky historické volby se ale podle tisku netýkají jen východoněmecké spolkové země s 2,2 milionu obyvatel, jsou mnohem širší. „Na spolkové úrovni jsou dopady ještě vážnější. SPD, Zelení a Levice stejně jako celá liberální veřejnost musí nyní vycházet z toho, že na slovo CDU a FDP se nedá spolehnout,“ míní. „Poroste nedůvěra – a strach.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánoPrávě teď

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 1 mminutou

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
před 6 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled