„Večer rekordů“, „nic už není normální“. Německá média žijí triumfem postkomunistů v Durynsku

Německá média po nedělních zemských volbách ve východoněmeckém Durynsku píší o historických změnách ve stranickém spektru, o prvním vítězství Levice či propadech vládních stran CDU a SPD. Zamýšlejí se také nad tím, jak dlouho ještě bude fungovat koalice kancléřky Angely Merkelové. Některá média varují před vlivem protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), která si v Durynsku výrazně polepšila.

Místní volby v německém Durynsku vyhrála postkomunistická strana Levice, která získala 31 procent hlasů. Druhý největší počet hlasů – zhruba čtvrtinu – dostala AfD. Oproti výsledku z předchozích zemských voleb před pěti lety si polepšila o více než dvojnásobek.

„Poprvé je Levice nejsilnější politickou silou v některé spolkové zemi,“ začíná výčet zásadních změn deník Die Welt. Pokračuje úspěchem protiimigrační AfD, která v Durynsku poprvé porazila CDU. Ta poprvé od znovusjednocení Německa v roce 1990 v této menší spolkové zemi s 2,1 milionu obyvatel volby nevyhrála.

V souhrnu pak výsledek hlasování znamená, že strany na okraji politického spektra – na jedné straně Levice a na druhé AfD – mají poprvé v zemském sněmu většinu, a není tedy možné proti jejich vůli sestavit vládu.

List Thüringer Allgemeine v podobném duchu píše o „večeru rekordů“, komentář veřejnoprávní televize ARD zase upozorňuje, že volební výsledek v Durynsku skoncoval se starými politickými zvyklostmi. „Co je ještě normální? Po volbách v Durynsku se zdá, že už nic,“ podotýká o hloubce politických změn.

Zdůrazňuje, že jednou z nich je fakt, že pro většinovou vládu nyní často nestačí koalice dvou stran, ale jsou potřeba tři, nebo dokonce čtyři.

Vzhledem k nastalé situaci, kdy se v Durynsku jen těžko bude hledat parlamentní většina, by se CDU kancléřky Merkelové měla podle komentáře ARD zamyslet, zda neprolomit dosavadní tabu a neuvažovat o koalici s Levicí, zvlášť když je v zemi vedena takovým pragmatikem, jakým je ministerský předseda Bodo Ramelow. Totéž CDU doporučují deníky Mitteldeutsche Zeitung nebo Neue Osnabrücker Zeitung.

Varování před vlivem AfD

List Neue Osnabrücker Zeitung se věnuje také úspěchu AfD, kterou v Durynsku vede její nejkontroverznější politik a představitel radikálního proudu ve straně Björn Höcke. Díky úspěchu jeho pravicově extremistického křídla se AfD podle deníku dál vzdaluje politickému středu, o kterém přitom sama tak ráda hovoří.

ARD úspěch AfD, která v Durynsku více než zdvojnásobila svůj předchozí volební zisk, považuje za skutečný zlom v tom, co bylo v politice běžné, a varuje před tím, aby se taková podpora křídla strany, které sleduje civilní kontrarozvědka, nestala novou normou.

Mezi Židy sílí obavy z radikalismu

„Pro přeživší německých koncentračních táborů je masivní nárůst hlasů pro AfD v Durynsku novým signálem hrůzy, po němž rostou obavy z dalšího upevnění krajně pravicových postojů a tendencí v Německu,“ nechal se slyšet viceprezident Mezinárodního osvětimského výboru Christoph Heubner.

„Svým hlasem podpořilo mnoho oprávněných voličů stranu, která bagatelizováním doby nacismu, otevřeným nacionalismem a podněcováním nenávisti vůči menšinám, mimo jiné i židovskému společenství, léta připravuje úrodnou půdu pro vylučování (lidí ze společnosti) a pro pravicově extremistické násilí,“ vyjádřila své přesvědčení bývalá šéfka německé Ústřední rady Židů Charlotte Knoblochová.

Narážela tak mimo jiné na vyjádření Höckeho, který v minulosti kritizoval památník holocaustu v centru Berlína a označil ho za „památník hanby“. Jindy se zase vyslovil pro obrat o 180 stupňů v politice připomínání si minulosti. Její klíčovou součástí je přitom připomínka vyvraždění zhruba šesti milionů Židů nacistickým Německem, za které dodnes spolková republika cítí zodpovědnost.

Server Spiegel Online, podle něhož by si CDU i svobodní demokraté (FDP) měli uvědomit, že „nepřítel stojí napravo“, považuje nyní v Durynsku za nejpravděpodobnější pokračování dosavadní vlády Levice, SPD a Zelených, která sice už nebude mít většinu, ale může dál vládnout jako úřednická.

Server se také zabývá budoucností celoněmecké koalice CDU/CSU a SPD v době, kdy CDU a SPD v každých dalších volbách ztrácejí. Obě strany to v neděli dotáhly ke svému zdaleka nejhoršímu výsledku v Durynsku od znovusjednocení.

V CDU podle Spiegel Online výsledek dále oslabí postavení šéfky strany Annegret Krampové-Karrenbauerové, zatímco SPD, která se znovu propadla pod deset procent, jde na východě Německa o holé přežití. Ve straně tak znovu mohou posílit hlasy požadující ukončení současné celoněmecké vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 54 mminutami

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...