Duda a Trzaskowski se televizní debatě asi vyhnou. Štáby kandidátů nemohou najít společnou řeč

Nahrávám video

V Polsku vrcholí kampaň před druhým kolem prezidentských voleb. Průzkumy ukazují, že šance stávajícího prezidenta Andrzeje Dudy a opozičního kandidáta Rafala Trzaskowského jsou vyrovnané. Rozhodující druhé kolo voleb se uskuteční v neděli 12. července. Očekávaná televizní debata obou kandidátů však zřejmě neproběhne.

Varšavský zpravodaj ČT Lukáš Mathé řekl, že návrhy na spolupráci velkých televizních stanic – veřejnoprávní TVP a dalších dvou, TVN a Polsat – zatím nevyšly. „Nedá se očekávat, že by po těch rozjitřených emocích, po té debatě o debatě by nakonec štáby obou kandidátů kývly na to, aby se střetli tváří v tvář,“ uvedl.

První šanci na střetnutí tváří v tvář kandidátům nabídly minulý týden dva zpravodajské weby a soukromá stanice TVN, která podle Dudy zvýhodňuje opozici. Prezident účast odmítl s tím, že se Trzaskowski schovává za média, která mají zahraniční vlastníky.

Trzaskowski zase odmítl účast v pondělní diskusi, kterou pořádala veřejnoprávní televize TVP. Ta otevřeně straní Dudovi a Trzaskowski, který se obával manipulací, místo toho pozval média na tiskovou konferenci. V TVP tak vystoupil jen Duda.

Liberálnější a otevřenější prezident?

Podle Trzaskowského ukrývá vláda před občany stav veřejných financí. Tvrdí také, že Polsko na tom není kvůli pandemii koronaviru dobře a že by měla vláda lépe informovat. „Nejčastěji mluví hlavně o tom, co podle něj vláda Práva a spravedlnosti dělá špatně, co její kandidát Andrzej Duda dělá špatně,“ přiblížil Mathé.

Na pondělním setkání s novináři Trzaskowski podle Mathého několikrát skoňoval i jméno šéfa Práva a spravedlnosti Jaroslawa Kaczynského. Uvedl, že by byl nezávislým prezidentem a ne takovým, aby se řídil pokyny Kaczynského, jak to podle Trazkowského dělá Duda.

„Trzaskowski také mluvil o tom, že Polsko se musí vrátit mezi rozhodující státy Evropské unie, říká, že se Varšava izolovala kvůli sporům s Bruselem ohledně soudnictví,“ dodal Mathé s tím, že Trzaskowski chce liberálnější Polsko a chce být otevřenějším prezidentem, než je podle něj Duda.

Duda cílí na konzervativní část Poláků

Duda v pondělí na TVP odpovídal na otázky, které byly předem natočené od samotných polských voličů. „Andrzej Duda naopak mluví o tom, že vláda zvládá koronavirovou krizi dokonale, že dokázala zachránit statisíce pracovních míst, že všechny přijaté zákony fungují,“ řekl Mathé. 

Nejvíc emocí budí Duda ve chvíli, kdy dojde na otázku práv sexuálních menšin v Polsku. Znovu ale mluvil také o svých zákonodárných iniciativách, kdy chce změnit například školský zákon. „Rodiče by museli souhlasit se vším, co se ve škole děje. Jde o to, aby se některé neziskové organizace nevydávaly do škol vyučovat sexuální výchovu,“ uvedl Mathé. 

Druhá iniciativa se týká změny ústavy, kdy chce Andrzej Duda prosadit do nejvyššího zákona to, že homosexuální páry nesmí adoptovat děti,“ připomněl zpravodaj s tím, že v Polsku to v současné době povoleno není a nejsou tam legální ani partnerské svazky osob stejného pohlaví.

Práva sexuálních menšin v Polsku jsou podle Mathého tím hlavním tématem současného prezidenta. „To téma v lidech budí nejvíce emocí, je to něco, o co opravdu Polákům jde, tedy alespoň těm konzervativním voličům Andrzeje Dudy,“ dodal.

Vysoká volební účast v prvním kole

V prvním kole prezidentských voleb, které proběhlo v neděli 28. června, přišlo k urnám necelých 65 procent oprávněných voličů. Je to nejvíce od voleb v roce 1995. Podle varšavského zpravodaje to svědčí o tom, že Poláci se zajímají o politiku a věci veřejné. „Svědčí to i o tom, že Polsko je rozdělené,“ doplnil Mathé. 

Vysoká účast v prvním kole byla velkým překvapením zejména kvůli probíhající pandemii koronaviru. Průzkumy ale ukázaly, že k volbám přišlo výrazně méně seniorů, než je běžné.

Druhé kolo však proběhne už o prázdninovém víkendu a očekává se, že spousta Poláků, zejména z velkých měst, nepřijde právě kvůli tomu, že budou na dovolené. Záleží také na tom, zda se rozhodnou přijít k volbám ti, kteří v prvním kole hlasovali za kandidáty, kteří neuspěli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy znovu udeřily na Írán, míří na tamní námořnictvo

Spojené státy zahájily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Podle íránské polooficiální agentury Mehr byla protivzdušná obrana aktivována také v blízkosti jaderné elektrárny v Búšehru. Výbuchy jsou hlášeny z oblasti přístavního města Čáhbahár a z města Konárak, kde se nachází námořní základna. Agentura AP připomíná, že USA útočí již desátou noc v řadě.
před 2 mminutami

Při fotbalových oslavách ve Španělsku zemřel třináctiletý chlapec

Ve Španělsku v noci na pondělí zemřel třináctiletý chlapec a několik dalších lidí se zranilo, když se pod nimi zřítila fontána, na niž vylezli při oslavách španělského vítězství na mistrovství světa ve fotbale, informují agentura AFP a deník El País. Neštěstí se stalo ve městě Ciudad Rodrigo v Salamance na západě země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

U federální budovy v New Yorku došlo k explozi, jeden člověk skončil ve vazbě

U federální budovy na dolním Manhattanu došlo k explozi, kterou zřejmě způsobilo odpálení zábavní pyrotechniky v odpadkovém koši. S odkazem na Federální úřad pro vyšetřování (FBI) to napsal server CBS News. Jeden člověk byl vzat do vazby, případ vyšetřuje protiteroristické newyorské oddělení FBI. To později podezřelého identifikovalo jako bývalého amerického vojáka. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že podezřelý cílil na Úřad pro imigraci a cla (ICE). Formálně obviněn zatím nebyl.
před 1 hhodinou

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 2 hhodinami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 3 hhodinami

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.