Demokracie musí držet při sobě proti autoritářství, řekl na summitu Biden

Demokratické země čelí závažným a znepokojivým výzvám a musí stát při sobě tváří v tvář postupu autoritářství, řekl ve čtvrtek americký prezident Joe Biden při zahájení virtuálního dvoudenního summitu pro demokracii. Biden na něj pozval zástupce více než stovky zemí včetně České republiky, za kterou vystoupil premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Pozváno nebylo naopak například Maďarsko.

Lídři mají na programu diskuze o upevňování demokratických systémů po celém světě, americká vláda jim chce rovněž poskytnout příležitost k ohlášení závazků k posílení demokracie a lidských práv.

„Jako světová demokratická komunita se musíme postavit za hodnoty, které nás spojují,“ řekl Biden. „Musíme se postavit za spravedlnost a vládu práva, za svobodu vyjádření, svobodu shromažďování, svobodný tisk, svobodu vyznání, za všechna přirozená lidská práva každého jedince,“ pokračoval americký prezident.

Poznamenal přitom, že samotné Spojené státy musí „bez ustání bojovat za to, aby držely krok se svými demokratickými ideály“.

Lídři ve čtvrtek jednají na plenárním shromáždění za zavřenými dveřmi, jednotlivé země však rovněž přednášejí krátké vzkazy přístupné veřejnosti. Kromě toho se v rámci summitu koná rovněž řada panelových diskuzí na nižších úrovních. Jednání budou pokračovat ještě v pátek.

Summit již před jeho začátkem provázely kontroverze zejména kvůli okruhu účastníků. Washington nepozval na setkání Rusko nebo Čínu, summitu se však zúčastní zástupci Tchaj-wanu. Proti tomu se Peking tvrdě ohradil, protože ostrov považuje za svou vzbouřenou provincii a nechce, aby se k němu přistupovalo jako k samostatné zemi.

Zpravodaj ČT v USA David Miřejovský řekl, že se tak prohlubuje konflikt mezi Washingtonem a Pekingem, protože Američané a některé další země již ohlásili diplomatický bojkot únorových zimních olympijských her v Číně. Zpravodaj to hodnotí jako „obrovský diplomatický krok“ a „políček do tváře Číny“. Očekává, že se proti tomu Peking silně vymezí. 

9 minut
Zpravodaj ČT Miřejovský o summitu pro demokracii
Zdroj: ČT24

Biden rovněž sklidil kritiku za pozvání některých zemí, jež nejsou považovány za příliš svobodné, například Filipín, Konga, Indie či Iráku. Některé lidskoprávní organizace pak kritizovaly, že pozváno bylo Polsko. Miřejovský řekl, že je kolem toho hodně kontroverzí, ale Bílý dům je nechce nyní komentovat. Dodal, že pozvánku naopak nedostaly Vietnam, Thajsko či Egypt, což jsou přitom regionální spojenci USA. Pozváno nebylo ani Turecko. 

Summit má tři základní témata: obrana proti autoritářství, boj proti korupci a prosazování úcty k lidským právům. Miřejovský uvedl, že Američané slibují, že tato konference bude mít reálný dopad už v příštím roce. Lídři by měli sdělit, jak podpoří demokracii ve svých státech i jinde.

Jde o první summit svého druhu a Biden řekl, že je potřeba demokracii stále podporovat a že v mnoha zemích světa čelí obrovským výzvám. Nelze také automaticky počítat s tím, že tam, kde demokracie nyní je, bude natrvalo. „Pro podporu demokracie ve světě i v USA je stále třeba něco dělat,“ zmínil Miřejovský Bidenův projev.

Za demokracii se musí bojovat, řekl Babiš

 „Češi velmi dobře vědí, že demokracie je něco, na čem musíme neustále pracovat a za co musíme bojovat,“ řekl na summitu v krátkém veřejném vystoupení premiér v demisi Babiš a připomněl, že Česká republika nedávno oslavila 32. výročí sametové revoluce a obnovy demokracie.

„Jsme svědky nespočtu sotva patrných, ale někdy i otevřených, kroků směřujících k podrytí demokratických institucí,“ dodal Babiš a zmínil především korupci a dezinformační kampaně. Lídři podle něj musí přijít se způsobem, jak ujistit občany, že každý jedinec hraje v demokratickém systému důležitou roli a má moc jej ovlivnit.

Na domácí scéně Babiš označil za hlavní prioritu v tomto směru boj proti korupci, důležité je podle něj rovněž bránit volební proces před hybridními hrozbami, například dezinformačními kampaněmi. Navenek chce Česko nadále podporovat zastánce lidských práv po celém světě.

Zásadní součástí demokracie je podle Babiše rovněž svoboda projevu a médií. „Nicméně stejně důležité je nestranné podávání zpráv samotnými novináři, které je bohužel nahrazováno aktivismem a prosazováním určité agendy, což stále více platí i pro veřejnoprávní média,“ řekl premiér v demisí s tím, že Česko chce pomáhat reportérům vypořádávat se s výhrůžkami a útoky, kterým stále více čelí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 11 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 38 mminutami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen uvedl, že Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany Trumpa týkajícími se uvalení cel na země, které se postavily proti Trumpovu záměru ostrov získat.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Dosavadní zprávy, které přinesla v neděli agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele, hovořily o tom, že obětí bylo nejméně pět tisíc.
11:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 9 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...