Írán oznámil, že odstupuje od další části mezinárodní smlouvy o svém jaderném programu z roku 2015. Od neděle chce obohacovat uran nad limit 3,6 procenta, který je v dohodě stanovený. Řekl to podle agentury Reuters náměstek íránského ministra zahraničí Abbás Arákčí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu komentoval záměr Íránu jako velmi nebezpečný krok a vyzval Německo, Británii a Francii, aby na Teherán uvalily sankce. Podle něho jde Teheránu jedině o to, aby získal jaderné bomby.
Mluvčí vlády v Teheránu k překročení dohody uvedl, že nová úroveň obohacování bude taková, „jakou potřebujeme“. Írán také bude každých 60 dnů odstupovat od dalších závazků obsažených ve smlouvě, pokud její další signatáři (Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko) nepodniknou takové kroky, které by ho ochránily před dopady amerických sankcí.
Podle Arákčího jsou „dveře k diplomatickým jednáním stále otevřené, ale jsou potřeba nové iniciativy“. Spojeným státům vzkázal, že pokud budou všechny sankce vůči Teheránu zrušeny, je země připravená o svém jaderném programu znovu začít jednat.
Agentura AP připomíná, že šéf izraelské vlády Netanjahu patří mezi největší kritiky dohody. Izrael považuje Írán kvůli jeho jadernému programu a častým výhrůžkám za svého nejnebezpečnějšího nepřítele.
Rozhodnutí Teheránu odsoudil také francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle něho znamená porušení dohody, napsala agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného činitele z Macronova okolí. Šéf Elysejského paláce trvá na tom, že do 15. července bude s íránskými představiteli hledat podmínky, za jakých by jednání o íránském jaderném programu mohla být obnovena.
„Sdělení Íránu, že začal s obohacováním uranu nad limit 3,67 procenta (povolený smlouvou), nás mimořádně znepokojilo,“ uvedla podle agentury DPA mluvčí šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové. EU vyzvala Írán, aby upustil od všech aktivit, které jsou v rozporu se čtyři roky starou mezinárodní smlouvou.
Írán se letos rozhodl postupně jadernou dohodu vypovídat, protože od ní loni jednostranně odstoupily Spojené státy. Washington pak obnovil protiíránské sankce, které poškozují íránskou ekonomiku, protože USA pod hrozbou druhotných sankcí přinutily ostatní země nekupovat íránskou ropu.
Šance na záchranu mezinárodní smlouvy z roku 2015 jsou stále mizivější, protože evropským zemím se zatím nepodařilo najít efektivní cestu, jak se vyhnout americkým sankcím. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf uvedl, že všechny kroky, kterými jeho země odstoupila od čtyři roky staré dohody, je možné vzít zpět. Stalo by se tak ovšem za podmínky, že její evropští signatáři splní své závazky. Teherán podle něho čelí „ekonomickému terorismu“ ze strany Spojených států.
„Bereme na vědomí oznámení ohledně míry obohacování uranu,“ řekl mluvčí Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Její inspektoři budou vedení informovat, jakmile ověří informaci o silnějším obohacování uranu, dodal.
Írán tvrdí, že obohacený uran potřebuje pro elektrárnu a výzkumný reaktor
Před uzavřením dohody z roku 2015 Írán využíval uran obohacený na 20 procent ve výzkumném reaktoru v Teheránu a uran obohacený na pět procent v jaderné elektrárně v Búšehru na jihu země. Uran používaný v atomových zbraních je obohacený na 90 procent a více. Právě ze snahy vyrobit jadernou zbraň zejména Spojené státy Írán dlouhodobě podezřívají, ten to ale popírá.
„V současnosti nepotřebujeme obohacovat uran pro reaktor v Teheránu, budeme obohacovat uran na úroveň, jaká je potřebná v búšehrském reaktoru,“ uvedl mluvčí íránské organizace pro jadernou energii Behrúz Kamálvandí.
V pondělí íránská agentura Fars oznámila, že Írán překročil limit zásob nízko obohaceného uranu, který stanovila mezinárodní dohoda z roku 2015.
Spor o íránskou dohodu způsobil i širší krizi íránsko-amerických vztahů. Napětí totiž vyostřily útoky na tankery blízko Hormuzského průlivu a také sestřelení amerického bezpilotního letounu, k čemuž se přihlásily íránské revoluční gardy.
