Venezuelský režim prezidenta Nicoláse Madura přijal zákon, na jehož základě může poslat až na 20 let do vězení své odpůrce. Norma ukládá tresty za jakékoli projevy, i v médiích či na sociálních sítích, které budou „nenávistné vůči venezuelskému lidu“. Zákon schválilo Ústavodárné shromáždění, jímž Madurova vláda nahradila opozicí ovládaný parlament a jehož legitimitu neuznává ani opozice, ani řada zemí Ameriky či Evropy.
„Kdo veřejně podporuje nenávist, diskriminaci či násilí proti osobě či skupině osob kvůli jejich reálné nebo domnělé příslušnosti k sociální, etnické, náboženské či politické skupině… bude potrestán deseti až 20 lety vězení,“ uvádí se v novém zákoně. Vládní strana normu hájí mimo jiné tím, že má přinést zemi stabilitu.
Podle opozice je ale dokument namířen proti odpůrcům Madurova autoritářského režimu. Na jeho základě mohou skončit ve vězení i účastníci demonstrací. O licenci mohou kvůli němu přijít i rozhlasové či televizní stanice a pokuty či zablokování stránek hrozí provozovatelům sociálních sítí, pokud do šesti hodin nesmažou „nenávistné“ zprávy.
Ústavodárné shromáždění ustavila letos v létě Madurova vláda po sporných a opozicí bojkotovaných volbách, aby upevnila svou moc. Vládní socialisté totiž před dvěma lety ztratili většinu v parlamentu, jehož práci ale záhy začal blokovat ústavní soud nakloněný prezidentovi.
Letos koncem března se ústavní soud pokusil pravomoce parlamentu zcela převzít, což vyvolalo masové demonstrace. Lidé vycházeli téměř každý den do ulic Caracasu i dalších měst v zemi protestovat proti vládě, kterou viní z diktátorských praktik i z několikaleté hluboké ekonomické krize. Vláda protesty brutálně potlačovala, což si vyžádalo na 140 obětí. Od léta demonstrace víceméně utichly, k čemuž přispělo pronásledování představitelů opozice.
Minulý týden například soud rozhodl, že má být kvůli podněcování nepokojů zatčen, zbaven imunity a souzen místopředseda parlamentu Freddy Guevara. Ten se proto uchýlil na chilské velvyslanectví v Caracasu, kam už dříve uprchlo několik soudců, jimž rovněž hrozilo zatčení.
V emigraci skončila generální prokurátorka Luisa Ortegová, která režim vinila z korupce a z porušování ústavy i lidských práv.
Letos v říjnu udělil Evropský parlament venezuelské opozici Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.
