Členové LGBT v ukrajinské armádě chtějí rovná práva pro sebe a své partnery

V ukrajinské armádě slouží lidé hlásící se k LGBT komunitě a kvůli svému sexuálnímu zaměření se potýkají s řadou problémů. Pokud v boji zemřou nebo padnou do zajetí, jejich partnery a partnerky o tom ukrajinské úřady neinformují. Zákon totiž uznává pouze partnerství ženy a muže. Sdružují se proto do organizace LGBT military, kde sdílí své zážitky z vojenské služby a snaží se na problém upozornit.

Jako první veterán ukrajinské armády se ke komunitě LGBT přihlásil Viktor Pylypenko, který založil sdružení LGBT military. Gayové a lesby se často obávali, že je jejich spolubojovníci nepřijmou a že budou čelit homofobii a šikaně. S tím se sice podle svých slov nesetkali, přiznávají ale, že v ukrajinské armádě panuje o homosexuálech stále řada předsudků.

„Mnoho lidí má mentalitu, která plně nechápe, co je homosexualita. Proto se stále ptají na hloupé otázky. Ty nejčastější jsou: Nelíbí se ti být s holkama? Jak to děláš se sexem? Jak můžeš milovat penisy?“ svěřili se někteří z vojáků serveru France24.

Pylypenko uznává, že se situace za několik posledních let výrazně zlepšila. On sám se obával útoků ze strany nacionalistů, kteří slovně i fyzicky napadali gaye v ukrajinských ulicích, reakce členů jeho jednotky však byla vstřícná.

Oproti tomu ruský parlament na konci října podpořil zákon namířený proti LGBT komunitě. Legislativní návrh zakazuje šíření „informací popírající rodinné hodnoty“ a „propagaci netradičních sexuálních vztahů“. „Po tom, co udělali naší zemi, a dokonce i poté, co jsem viděl zástupce LGBT v jejich armádě, s nimi nemám žádný soucit, a to ani v souvislosti s jejich zákony proti LGBT,“ řekl na adresu Rusů šestadvacetiletý Ivan Gonzyk, který slouží jako dobrovolník v ukrajinské armádě.

Partneři a partnerky se nic nedozví

„Představa smrti je na frontě velmi reálná a donutí vás to přemýšlet, co by se po vaší smrti stalo s vaším partnerem. Pokud zemřete, nebude mít žádné právo dozvědět se o vaší smrti,“ popisuje situaci v ukrajinské armádě Oleksander Žugan, který do ozbrojených složek vstoupil 25. února spolu se svým partnerem. Válka mu připomněla, že nemají stejná práva jako heterosexuální páry.

Tuto situaci chtěla změnit elektronická petice založená na oficiálním internetovém zastoupení prezidenta Ukrajiny. Ve stanoveném čase se pod ní podařilo nasbírat dostatek podpisů, takže její požadavek na zrovnoprávnění homosexuálních párů musel posoudit prezident Volodymyr Zelenskyj.

„V moderním světě se úroveň demokracie ve společnosti měří i podle schopnosti státu zajistit rovná práva pro všechny občany,“ napsal v srpnu Zelenskyj a doplnil, že podle ukrajinské ústavy jsou všichni lidé svobodní a rovní ve své důstojnosti a právech.

„S ohledem na výše uvedené jsem se obrátil na předsedu ukrajinské vlády s žádostí, aby posoudil otázku vznesenou v elektronické petici a informoval mě o příslušných výsledcích,“ uzavřel prezident.

Ústava ovšem uvádí, že manželství je založeno na svobodném souhlasu ženy a muže. Zároveň není možné, aby v době válečného stavu došlo k úpravám nejvyššího zákona. Ukrajinská vláda se však začala zabývat možností legalizace registrovaného partnerství, které by stejnopohlavní páry zrovnoprávnilo alespoň do určité míry.

Příslib rovnoprávnosti si dává načas

„Náš prezident je skvělý člověk a dělá vše pro to, abychom se mohli legálně vzít, i když jsme ve válečném stavu. Chápu jeho uvažování. Ať už přijme jakékoliv rozhodnutí, budu ho akceptovat,“ reagoval pro France24 dvacetiletý Paša Jagojada, který slouží u protiletecké obrany. Je rád, že se problém stejnopohlavních párů bere vážně.

Než ovšem vláda zákon schválí, tak si Ukrajinci musí poradit sami. Na začátku listopadu stále neexistuje možnost uzavřít registrované partnerství. „Stanu se vojákovou manželkou. Ne proto, že jej miluji, ale protože prezident mé země ještě nereagoval na prosbu veřejnosti,“ oznámila třiatřicetiletá Leda Kosmačevská na sociálních sítích.

Vzít si chce svého kamaráda, který od začátku ruské invaze slouží v ukrajinské armádě a už patnáct let žije se svým partnerem. V případě jeho smrti na sebe převezme zodpovědnost, aby identifikovala tělo a zorganizovala pohřeb.

Kamarád Kosmačevské se nejvíc bojí toho, že bude pohřešován, zmizí jako nezvěstný a nikdo se nedozví, co se s ním stalo.

Ve válce se stává, že mrtvého lze identifikovat jen na základě částí těla. Často je dokáže rozpoznat jen partner. Kosmačevská bude v takovém případě „průvodcem“, který do márnice přivede kamarádova partnera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 7 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 10 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 12 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 14 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...