Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hledá příležitost, jak si promluvit přímo s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Řekl v rozhovoru pro South China Morning Post, Vyzval také Čínu, aby využila svého politického a ekonomického vlivu na Rusko k ukončení bojů, informovala BBC. Čína ruskou agresi neodsoudila ani nepodpořila. S Ukrajinou ji pojí významné ekonomické vazby.
Čínu pojí s Ukrajinou ječmen, zbraně i investice. Zelenskyj žádá přímý rozhovor se Si Ťin-pchingem
„Rád bych si promluvil přímo. Se Si Ťin-pchingem jsem mluvil jednou, a to před rokem. Od začátku rozsáhlé agrese 24. února oficiálně žádáme o rozhovor, ale s Čínou jsme zatím žádný rozhovor nevedli, i když si myslím, že by byl užitečný,“ cituje Zelenského BBC.
Čína je „silný stát… Je to silná ekonomika… Může tedy Rusko politicky a ekonomicky ovlivňovat. Čína je navíc stálým členem Rady bezpečnosti OSN,“ uvedl Zelenskyj. Vyjádřil také naději, že se Čína spolu s dalšími zeměmi zapojí do rekonstrukce Ukrajiny.
Podle autorů rozhovoru vedeného čtyřicet minut přes platformu Zoom je to Zelenského první rozhovor s asijským tiskem od začátku letošní ruské plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu. Podle autorů článku prezident vyzdvihl i přínos třiceti let bilaterálních vztahů s Čínou a sdílené hodnoty obou zemí, mezi něž řadí lásku k rodině a dětem.
Peking ruskou agresi vůči Ukrajině neodsoudil a tvrdí, že je v této otázce neutrální. Krátce před letošní invazí ale Moskva a Peking oznámily, že jejich partnerství „nemá limity“, a i po ruském vpádu do sousední země Čína zopakovala, že Rusko je jejím hlavním „strategickým partnerem“. Peking se zdržel hlasování v otázce rezoluce Valného shromáždění OSN, které invazi odsoudilo, a hlasoval proti vyloučení Ruska z Rady pro lidská práva OSN.
Ukrajina je vůči Číně ve svízelné pozici, neboť s ní v minulých letech uzavřela řadu dohod o velkých investicích a Peking je největším obchodním partnerem Kyjeva.
Obchodní bilance nahrává Pekingu
Ukrajinský export do Číny, který zahrnuje především nerostné suroviny a zemědělské plodiny, dosahoval loni osmi miliard dolarů; import z Číny, sestávající hlavně ze strojů a spotřebního zboží, pak téměř jedenácti miliard dolarů, uvádí agentura Reuters. Peking byl největším dovozcem ukrajinského ječmene a železné rudy, Kyjev je hlavním dodavatelem kukuřice do Číny.
Do asijské velmoci také směřuje většina vyvážených ukrajinských zbraní, Kyjev je v tomto ohledu druhým nejvýznamnějším zdrojem Pekingu – po Moskvě, uvádí americký think-tank Council for Foreign Relations (CFR).
Ukrajina se v roce 2017 přidala k čínskému projektu Nové hedvábné stezky, v jehož rámci uzavřela s Pekingem smlouvy na investice do infrastruktury či energetiky v hodnotě tří miliard dolarů. Zelenskyj ve svém prvním rozhovoru se Sim v roce 2021 označil Čínu za „obchodního a ekonomického partnera číslo jedna“ a vyjádřil naději, že se jeho země stane „mostem do Evropy pro čínský byznys“, připomněla CFR.
Číňani by měli stavět linku metra
Čínské investice směřují do řady strategických odvětví. Peking stojí za polovinou kapacity ukrajinských solárních elektráren a v plánu byla výstavba největší evropské větrné elektrárny na pevnině. Čína před několika lety postavila velký vývozní terminál v mykolajivském přístavu a plánovala ohromnou investici taktéž v Mariupolu, díky níž se měl objem zemědělských plodin proudících přes tento přístav zvýšit třiapůlkrát.
Dvě čínské firmy získaly zakázku na výstavbu čtvrté linky kyjevského metra a firma Huawei, kterou si Kyjev před dvěma lety vybral pro spolupráci v oblasti kybernetické obrany a bezpečnosti, měla novou linku pokrýt 4G signálem.
Zhruba polovinu světové produkce neonu do polovodičových čipů zajištují dvě ukrajinské firmy, které kvůli letošní invazi přerušily provoz, připomíná The Diplomat jednu z věcí, která by zase mohla bolet (nejen) Čínu.
Ukrajinské dilema
Čínský obchod je pro Ukrajinu „velmi důležitý,“ řekl stanici Hlas Ameriky analytik Dexter Roberts z think-tanku Atlantic Council s odkazem na přebytek Pekingu v obchodu s Kyjevem. „Myslím, že jen z ekonomického hlediska se obchod Číny a Ukrajiny (do) značné míry doplňuje, takže Čína bude více než ochotná obchodovat s tímto velkým evropským producentem potravin,“ dodala Jen Liangová z Willamette University v Oregonu. „Ukrajina na druhé straně potřebuje čínské průmyslové zboží.“
Kyjev je však ve vztahu k Číně v nezáviděníhodném postavení, ať už jde o dohodnuté čínské investice, které válka pozastavila, nebo o současné obchodní vazby.
„Pokud se Ukrajině podaří obnova na úroveň životaschopnosti, která jí umožní pokračovat ve vývozu vojenského materiálu, neonu, pšenice, železné rudy, kukuřice, olejů ze semen a dále, a pokud Čína zároveň nepoleví ve svých hlubokých a nadále se rozšiřujících ekonomických vztazích s Ruskem, budou ukrajinská vláda a místní výrobci ochotni pokračovat v plnění zakázek pro Čínu?“ ptá se The Diplomat.
„Co se stane, když se váš soused stane vaším nepřítelem, zničí vaši vlast a vraždí vaše lidi a když zároveň jeden z vašich největších zákazníků a investorů je ‚nejlepším přítelem‘ tohoto nepřítele?“ uzavírá magazín.
