Čínská armáda ve čtvrtek vyslala do Hongkongu nové vojenské jednotky. Podle Pekingu jde o běžnou rotaci příslušníků bezpečnostních složek, narůstají ale spekulace, že by země mohla zasáhnout proti hongkongským demonstrantům, uvedla agentura AP.
Na záběrech z kamer byla vidět obrněná vozidla a kamiony překračující v noci hranici z města Šen-čen, které s přístavní metropolí sousedí. Podle vládní tiskové agentury Nová Čína šlo o dvaadvacátou rotaci posádky v Hongkongu, ta předchozí se udála před rokem.
„Armáda dokončila pravidelnou rotaci příslušníků svých leteckých, pozemních i námořních sil,“ uvedla agentura a dodala, že nově příchozí vojáci znají zákony Hongkongu a jsou odhodláni bránit suverenitu země. „Budeme se pevně řídit příkazy velení (vládnoucí komunistické strany),“ prohlásil jeden z velitelů nových jednotek. Podle pozorovatelů tvoří čínskou posádku v Hongkongu osm až deset tisíc vojáků.
V bývalé britské kolonii, která se v roce 1997 vrátila pod správu Číny, se už tři měsíce odehrávají rozsáhlé demonstrace. Jejich spouštěčem byl návrh zákona o extradici do pevninské Číny, o kterém se opozice domnívala, že by mohl sloužit jako nástroj boje proti kritikům Pekingu. Protesty postupně přerostly v požadavek větší demokratičnosti politického systému.
Demonstranti žádají mimo jiné demokratické volby, vyšetření násilností policie, odstoupení propekingské správkyně Hongkongu Carrie Lamové a také úplné stažení zákona o vydávání. V současnosti je pouze pozastaveno jeho schvalování a správkyně města ho v červenci označila za mrtvý. „Jestliže (jednotky čínské armády) přijdou do Hongkongu, znamená to, že princip ‚jedna země, dva systémy' se oficiálně rozpadne,“ obává se jeden z demonstrantů.
Na dotaz, zda čínská armáda plánuje zasáhnout, tamní ministerstvo obrany zmínilo nařízení, které umožňuje vojákům v Hongkongu podílet se na udržení veřejného pořádku v případě, že o to tamní úřady požádají, napsala AP. Městská správa nicméně zatím o žádnou takovou pomoc nepožádala a uvedla, že dokáže situaci zvládnout sama.
Mluvčí ministerstva na tiskové konferenci vysvětlil, že načasování vojenské rotace je stejné jako v předchozích letech. Vojáci jsou podle něj odhodláni chránit prosperitu a stabilitu Hongkongu. Na dotaz, zda armáda navýšila počet vojáků v oblasti, ale neodpověděl.
„Střídání posádky tentokrát ještě zlepší kapacitu posádky, aby mohla naplnit své povinnosti při obraně Hongkongu,“ prohlásil zástupce velitele čínských posádky v Hongkongu Liu Chaohui.
Čínský velvyslanec ve Spojeném království Liou Siao-ming v nedávném rozhovoru prohlásil, že pokud se bude situace ve městě i nadále zhoršovat, Peking použije svou sílu k potlačení protestů. Čína už v minulosti obvinila Spojené státy a právě Británii, že se vměšují do hongkongského dění.
Opozice naplánovala na sobotu nové protesty, úřady je ale nepovolily. „Věříme, že je tu velmi vysoká šance, že se této navrhované akce zmocní radikální demonstranti. Potenciální riziko je naší hlavní obavou,“ konstatoval velitel hongkongské policie Patrick Kwok.
Pět let od „deštníkové revoluce“
Tématem sobotních protestů je přitom klíčové výročí. Právě 31. srpna uplyne pět let od rozhodnutí Pekingu reformovat hongkongský volební systém. Kandidáty na správce regionu nominuje od té doby výhradně komise řízená komunistickým režimem.
„Jedná se o legální, spravedlivé a rozumné rozhodnutí, které je zároveň důstojné a prozíravé. Jeho právní účinnost je nezpochybnitelná,“ uvedl zástupce generálního tajemníka Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Li Fei.
Řada obyvatel Hongkongu to považovala za hrubé porušení politické autonomie a 31. srpen 2014 tak spustil 79 dní trvající protesty. Jejich symbolem se staly deštníky, které demonstranti používali také jako ochranu před pepřovým sprejem.
Peking nakonec protesty tlačil, jejich dědictví ale zní i v současném hnutí. V čele demonstrací se tak opět objevují lídři takzvané deštníkové revoluce včetně Yvonne Leungové. „Vláda využívá stejnou taktiku jako před pěti lety. Tentokrát ale marně. Opět se nám snaží vyhrožovat výjimečným stavem a vstupem lidové osvobozenecké armády,“ podotkla.
Hněv demonstrantů dopadá především na správkyni Lamovou, která se stala mimo jiné ztělesněním kritizované reformy. Tento týden znovu zopakovala, že i přes požadavky demonstrantů odstoupit nehodlá.
