Americký prezident Donald Trump ve středu navzdory hněvivému varování Číny podepsal zákon schválený v Kongresu, který vyjadřuje podporu prodemokratickým demonstrantům v Hongkongu. Zákon o lidských právech a demokracii v tomto poloautonomním městě odsouhlasily drtivou většinou Sněmovna reprezentantů a po ní Senát minulý týden. Hongkongská i čínská vláda proti Trumpově kroku ostře protestovaly.
Trump podepsal dva zákony. První zakazuje prodej zbraní a munice, která se používá pro potlačování demonstrací, hongkongské policii. Druhý ukládá ministerstvu zahraničí, aby přinejmenším jednou ročně podávalo zprávu o stavu hongkongské autonomie.
„Podepsal jsem tyto zákony z úcty k prezidentu Si Ťin-pchingovi, Číně a lidu Hongkongu v naději, že vůdci a zástupci Číny a Hongkongu dokážou pokojně řešit své rozpory tak, aby zajistili dlouhodobý mír a prosperitu pro všechny,“ prohlásil americký prezident.
Protest Číny a hongkongské vlády
Hongkongská vláda v reakci na Trumpův podpis uvedla, že schválené zákony vyšlou demonstrantům chybný signál. Poškodí vzájemné vztahy, jsou zbytečné a nepodložené a vměšují se do vnitřních záležitostí Hongkongu. K uklidnění situace nepřispějí, zdůraznila vláda.
Čínské ministerstvo zahraničí se „rezolutně staví“ proti zákonům podepsaným prezidentem, které jsou odsouzeny k nezdaru. Pokud se Washington bude dál chovat tímto způsobem, přijme Čína tvrdá protiopatření, varovali diplomaté.
Hongkongská policie vstoupila do univerzitního areálu
Hongkongští policisté mezitím po jedenáctidenním obléhání vstoupili na pozemek polytechnické univerzity. Tu v uplynulých dvou týdnech okupovaly na protest proti vládě prodemokratičtí demonstranti.
Z univerzity minulý týden postupně vyšla asi tisícovka lidí, které policie s výjimkou nezletilých zatkla. V úterý a ve středu univerzitní komplex prohledal civilní tým a našel v něm jedinou vysílenou ženu.
Představitelé univerzity vyjádřili přesvědčení, že v kampusu již nikdo další není. Krátce před policejní akcí se ale ukázalo, že to nebyla pravda. Z úkrytu v univerzitním komplexu totiž vyšel maskovaný aktivista a oznámil, že na univerzitě se stále skrývá téměř dvacet protestujících.
Policie nicméně uvedla, že cílem operace není zatčení demonstrantů, ale odstranění nebezpečného materiálu z objektu, informovala agentura AP.
Nepokoje trvají už půl roku
Hongkongem půl roku zmítají protivládní protesty. Začaly kritikou navrhovaného extradičního zákona, který by umožnil vydávání obyvatel města před komunistickou justici ve zbytku Číny. Lidé se obávali, že se stanou aktéry politických procesů.
Po násilných střetech se požadavky rozšířily na vyšetření policejní brutality a propuštění vězněných demonstrantů. Nakonec se přidal požadavek demokratických reforem. Exekutiva v Hongkongu je totiž v současnosti volená jen nepřímo a částečně a lidé v ulicích by chtěli získat větší vliv na její formování.
