Dvoudenní summit pro demokracii, který svolal americký prezident Joe Biden, končí. Zástupci více než stovky zemí na virtuální konferenci jednali o tom, jak podpořit demokracii. Kontroverzi vyvolalo, kdo je a není mezi pozvanými hosty. Bílý dům na seznam zařadil Filipíny, Irák nebo Indii, kde se podle kritiků objevují autoritářské tendence. Přizváno naopak nebylo Maďarsko a Turecko. Proti účasti Tchaj-wanu silně protestovala Čína.
„Jako globální komunita podporující demokracii musíme vystoupit na podporu hodnot, které nás spojují, jako je spravedlnost a vláda práva,“ zahajoval summit Biden. Čína, která společně s Ruskem pozvání nedostala, se ale proti organizaci konference silně ohradila.
„Proč USA, země s velkými deficity demokracie, věří, že má právo sloužit jako model a soudce ostatních a hostit takzvaný summit demokracie?“ kritizoval setkání mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien.
Čína protestovala hlavně proti tomu, že Američané pozvali zástupce Tchaj-wanu a prodemokratického aktivistu, který z exilu upozorňuje na útlak občanské společnosti v Hongkongu. „Demokracie (v Hongkongu) určitě není, ale pokud mluvíme o duchu lidí bojujících za demokracii, ten přetrvává,“ komentoval hongkongský aktivista Nathan Law.
„Vlády, které se cítí odstrčeny, mohou zvýšit úsilí o dosažení demokracie, aby dostaly pozvání příště,“ komentovala kritiku z Činy tchaj-wanská ministryně pro digitalizaci Audrey Tchang.
Demokracie a Čína
Z tajného materiálu, který před pár lety unikl na veřejnost, vyplývá, že čínská komunistická strana považuje hodnoty demokracie za největší hrozbu. Za vlády Si Ťin-pchinga kvůli tomu prošla čínská společnost krutou proměnou.
Státní bezpečnost pozavírala například právníky, kteří brali citlivé případy, občanské novináře, kteří informovali o počínající pandemii, a umlčuje akademiky na univerzitách.
Aby Peking nezůstal osamocen, hledá nové spojence. Čínští diplomaté se zaměřují na Rusko, Írán nebo Maďarsko, které je členem EU a NATO.
