Český rozkvět po pádu komunismu je pro nás inspirací, řekl Klyčko

Nahrávám video

Kyjev se stal členem Paktu svobodných měst. Pondělního jednání v Praze o partnerství, spolupráci a obnově ukrajinských měst se osobně účastnil i starosta hlavního města Ukrajiny Vitalij Klyčko. V rozhovoru pro ČT, který vedl moderátor Jakub Železný, hovoří o současné situaci ve městě a plánech budoucího rozvoje. Klyčko říká, že jako vždy je velmi rád, že může přicestovat do Prahy. „Mám to město opravdu rád,“ prohlašuje.

Přijel jste opět po pár dnech?

Po pár dnech. V Česku, respektive v Československu jsem strávil několik let jako dítě. Stále tu trochu cítím svůj domov, protože mám krásné vzpomínky na minulost zde. Jsem tady rád, ale hlavním důvodem bylo, abych se sešel s evropskými starosty a podepsal zde v Praze Pakt svobodných měst, a stali jsme se tak součástí evropských měst. Protože Kyjev je Evropské město a Ukrajina je evropská země. Geograficky, historicky i duševně jsme Evropané.

A politicky?

Náš hlavní cíl je stejný, jako mají evropské země.

A co tedy politicky?

Musíme udělat několik domácích úkolů, abychom se evropskou zemí stali i politicky i s evropskými právy. Právě teď bojujeme na Ukrajině válku a všichni musí pochopit, že důvodem, proč válčíme, je šance stát se členem evropské rodiny.

Musíme bránit svou svrchovanost

Jedna věc je současná podpora. Co ale nějaké dlouhodobější projekty?

Za prvé děkuji za politickou podporu. Děkuji za ekonomickou podporu. Děkuji za péči o uprchlíky. Děkujeme za humanitární pomoc, kterou Ukrajina obdržela. Ano, samozřejmě oceňujeme i obranné zbraně. Zdůrazňuji slovo obranné, protože my bráníme svou vlast. Ukrajina je přátelská země, my jsme přátelští lidé a nejsme nijak agresivní, ale teď musíme bránit svou územní svrchovanost a nezávislost.

Já myslím dlouhodobější projekty. Projednáváte teď už třeba rekonstrukci infrastruktury, anebo to zatím není to hlavní téma?

Máme krátkodobé i dlouhodobé plány. V krátkodobém horizontu musíme zastavit tuto nesmyslnou válku.

Samozřejmě. A ty dlouhodobé?

Dlouhodobě musíme znovu postavit zemi. Znovu ji vybudovat a přivést zpět uprchlíky. Prosím nezapomeňte, že naši uprchlíci se vrátí především, pokud budou mít kde žít, získají dobře placenou práci a životní standardy. Proto teď debatujeme o tom, jak zemi opravíme, jak nám mohou další města pomoci a co Ukrajina potřebuje. Samozřejmě své aktivity koordinujeme a vytváříme plán dlouhodobé pomoci, jak z Kyjeva a z Ukrajiny vytvoříme evropskou zemi.

V první řadě musí být v zemi mír

Takže co třeba my můžeme nabídnout? Co může Praha nabídnout?

Česká republika je dobrým příkladem pro Ukrajinu. Vzpomínám si, když padla železná opona. Česká republika byla na dně a její ekonomika nefungovala. V této době o desítky let později ale Česká republika učinila úžasný progres. Teď dokonce trochu žárlíme.

To nemusíte.

Ale v dobrém. Pokládám si otázku, jak Česká republika, Slovensko, Polsko dokázaly za tak krátkou dobu učinit takový pokrok. Mluvím o nových zákonech, o nové infrastruktuře, o životních standardech lidí. Česká republika je teď úplně jiná, než byla před dvaceti lety, a proto teď chceme postavit svou zemi podle toho příkladu, jaký nám Česko ukázalo. Tato cesta byla tou správnou a my ji následujeme. Musíme udělat vše úplně stejně, jako jste to dělali vy. Samozřejmě se musíme poučit z chyb, poučit se z úspěchů, snažit se to zopakovat. V první řadě ale musí být v zemi mír, aby lidé nepřemýšleli o raketách a bombardování, aby přemýšleli o budoucnosti a budování země.

Jak byste popsal současný život v Kyjevě? My si vzpomínáme na scény z února a března. Myslím, že teď to město je jiné než v březnu. Jak byste ale život ve vašem městě popsal vy?

Žijeme ve válce. V této době, v době války bylo zničeno více než šest set budov. Více než dvě stě padesát bytových domů, kde žijí lidé, bylo zničeno, 126 lidí bylo zabito. Naši občané v našem městě, včetně čtyř dětí.

A současná situace? Jaké tam jsou nálady?

Nálada se pomalu vrací k normálnímu životu. Opět se začínají otevírat kavárny a restaurace. Lidé pracují na ulicích, ale několikrát si během dne musí poslechnout sirény. To znamená, že všichni se musí jít schovat do bunkrů, protože nikdo vám negarantuje, že zrovna vaše budova nebude zničena. Všichni mohou zemřít. Samozřejmě, posledních pár týdnů je větší klid, proto jsem tady. Mohu si dovolit opustit svoje město a přijet do Prahy, ale lidé jsou pořád nervózní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

V Praze ve čtvrtek mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum, třídenní program zahájil prezident Petr Pavel. Pořadatelé počítají s účastí více než dvou tisíc hostů z 86 zemí, což je dosud nejvíce. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 1 mminutou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 29 mminutami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 2 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 4 hhodinami

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 5 hhodinami

Řada zemí odsoudila chování izraelského ministra k aktivistům z flotily

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Syn zakladatele značky Mango čelí podezření z vraždy svého otce

Katalánská policie bude syna zakladatele módní značky Mango vyšetřovat na svobodě. Rozhodl o tom soud poté, co Jonathan Andic složil kauci ve výši jednoho milionu eur. Policie ho podezírá z vraždy svého otce. Isak Andic před rokem a půl zemřel po pádu z útesu.
před 11 hhodinami

Ukrajina zasáhla jednu z největších rafinerií v Rusku

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že zasáhla rafinerii v Kstovu v ruské Nižegorodské oblasti. Ruské úřady hlásí požár v průmyslových objektech, který podle nich způsobil pád trosek dronů. Podle ruského ministerstva obrany se poslední ukrajinské útoky opět týkaly většiny západního a středního Ruska. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar tvrdí, že v Rostově zranil ukrajinský dron jednoho člověka.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...