Český rozkvět po pádu komunismu je pro nás inspirací, řekl Klyčko

Nahrávám video

Kyjev se stal členem Paktu svobodných měst. Pondělního jednání v Praze o partnerství, spolupráci a obnově ukrajinských měst se osobně účastnil i starosta hlavního města Ukrajiny Vitalij Klyčko. V rozhovoru pro ČT, který vedl moderátor Jakub Železný, hovoří o současné situaci ve městě a plánech budoucího rozvoje. Klyčko říká, že jako vždy je velmi rád, že může přicestovat do Prahy. „Mám to město opravdu rád,“ prohlašuje.

Přijel jste opět po pár dnech?

Po pár dnech. V Česku, respektive v Československu jsem strávil několik let jako dítě. Stále tu trochu cítím svůj domov, protože mám krásné vzpomínky na minulost zde. Jsem tady rád, ale hlavním důvodem bylo, abych se sešel s evropskými starosty a podepsal zde v Praze Pakt svobodných měst, a stali jsme se tak součástí evropských měst. Protože Kyjev je Evropské město a Ukrajina je evropská země. Geograficky, historicky i duševně jsme Evropané.

A politicky?

Náš hlavní cíl je stejný, jako mají evropské země.

A co tedy politicky?

Musíme udělat několik domácích úkolů, abychom se evropskou zemí stali i politicky i s evropskými právy. Právě teď bojujeme na Ukrajině válku a všichni musí pochopit, že důvodem, proč válčíme, je šance stát se členem evropské rodiny.

Musíme bránit svou svrchovanost

Jedna věc je současná podpora. Co ale nějaké dlouhodobější projekty?

Za prvé děkuji za politickou podporu. Děkuji za ekonomickou podporu. Děkuji za péči o uprchlíky. Děkujeme za humanitární pomoc, kterou Ukrajina obdržela. Ano, samozřejmě oceňujeme i obranné zbraně. Zdůrazňuji slovo obranné, protože my bráníme svou vlast. Ukrajina je přátelská země, my jsme přátelští lidé a nejsme nijak agresivní, ale teď musíme bránit svou územní svrchovanost a nezávislost.

Já myslím dlouhodobější projekty. Projednáváte teď už třeba rekonstrukci infrastruktury, anebo to zatím není to hlavní téma?

Máme krátkodobé i dlouhodobé plány. V krátkodobém horizontu musíme zastavit tuto nesmyslnou válku.

Samozřejmě. A ty dlouhodobé?

Dlouhodobě musíme znovu postavit zemi. Znovu ji vybudovat a přivést zpět uprchlíky. Prosím nezapomeňte, že naši uprchlíci se vrátí především, pokud budou mít kde žít, získají dobře placenou práci a životní standardy. Proto teď debatujeme o tom, jak zemi opravíme, jak nám mohou další města pomoci a co Ukrajina potřebuje. Samozřejmě své aktivity koordinujeme a vytváříme plán dlouhodobé pomoci, jak z Kyjeva a z Ukrajiny vytvoříme evropskou zemi.

V první řadě musí být v zemi mír

Takže co třeba my můžeme nabídnout? Co může Praha nabídnout?

Česká republika je dobrým příkladem pro Ukrajinu. Vzpomínám si, když padla železná opona. Česká republika byla na dně a její ekonomika nefungovala. V této době o desítky let později ale Česká republika učinila úžasný progres. Teď dokonce trochu žárlíme.

To nemusíte.

Ale v dobrém. Pokládám si otázku, jak Česká republika, Slovensko, Polsko dokázaly za tak krátkou dobu učinit takový pokrok. Mluvím o nových zákonech, o nové infrastruktuře, o životních standardech lidí. Česká republika je teď úplně jiná, než byla před dvaceti lety, a proto teď chceme postavit svou zemi podle toho příkladu, jaký nám Česko ukázalo. Tato cesta byla tou správnou a my ji následujeme. Musíme udělat vše úplně stejně, jako jste to dělali vy. Samozřejmě se musíme poučit z chyb, poučit se z úspěchů, snažit se to zopakovat. V první řadě ale musí být v zemi mír, aby lidé nepřemýšleli o raketách a bombardování, aby přemýšleli o budoucnosti a budování země.

Jak byste popsal současný život v Kyjevě? My si vzpomínáme na scény z února a března. Myslím, že teď to město je jiné než v březnu. Jak byste ale život ve vašem městě popsal vy?

Žijeme ve válce. V této době, v době války bylo zničeno více než šest set budov. Více než dvě stě padesát bytových domů, kde žijí lidé, bylo zničeno, 126 lidí bylo zabito. Naši občané v našem městě, včetně čtyř dětí.

A současná situace? Jaké tam jsou nálady?

Nálada se pomalu vrací k normálnímu životu. Opět se začínají otevírat kavárny a restaurace. Lidé pracují na ulicích, ale několikrát si během dne musí poslechnout sirény. To znamená, že všichni se musí jít schovat do bunkrů, protože nikdo vám negarantuje, že zrovna vaše budova nebude zničena. Všichni mohou zemřít. Samozřejmě, posledních pár týdnů je větší klid, proto jsem tady. Mohu si dovolit opustit svoje město a přijet do Prahy, ale lidé jsou pořád nervózní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon odmítá zprávy o špatných podmínkách na lodi USS Abraham Lincoln

Jako naprosto zkreslené odmítl americký ministr obrany Pete Hegseth zprávy o podmínkách osazenstva letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Rodiny části posádky přesto apelují na velení námořnictva i politiky, aby situaci urychleně řešili. Vystrašily je zprávy o sebevražedných pokusech mezi námořníky.
20:22Aktualizovánopřed 17 mminutami

VideoTisíce migrantů stále zůstávají ve španělské Ceutě

Patnáct dní po náporu více než 72 tisíc migrantů na hranici s Marokem má život ve španělské Ceutě daleko k normálu. V exklávě na severu Afriky stále zůstávají tisíce nově příchozích. „Necítíme se bezpečně. Byly už případy bitek, násilnictví a krádeží,“ sdělila turistická průvodkyně v Ceutě Karol. Místní úřady kritizují vládu v Madridu za jejich pomalé vyhošťování. Centrální vláda zatím do exklávy vyslala navíc pět set policistů a pohraničníků. Ti jen ve čtvrtek zastavili dva čluny, které se v mlze snažily proplout na evropskou pevninu.
před 40 mminutami

Italská stíhačka sestřelila dron nad Lotyšskem

Stíhačky mise NATO sestřelily v pátek nad ránem dron, který pronikl do lotyšského vzdušného prostoru, oznámily tamní ozbrojené síly. Aliance později zásah potvrdila. Riga kvůli incidentu vyhlásila vzdušný poplach pro několik oblastí na východě země. Finsko ve stejnou dobu omezilo leteckou a námořní dopravu ve východní části Finského zálivu. Neznámý dron se pak v pátek zřítil v zalesněné oblasti Rumunska poblíž hranic s Ukrajinou.
04:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA poslaly spojencům v NATO dotazník. Ptá se na loajalitu k Trumpovi

Spojené státy chtějí vědět, zda jsou členské státy NATO loajální politice prezidenta Donalda Trumpa před tím, než učiní rozhodnutí o snížení počtu amerických vojáků v Evropě. Washington spojencům nedávno zaslal dotazník o podpoře šéfa Bílého domu. Ptá se jich, zda veřejně podporují americkou zahraniční politiku, ale i na to, jak omezily využívání svých vojenských základen armádou USA. V pátek to napsala agentura Bloomberg, která má dokument k dispozici.
před 1 hhodinou

Itálie nalezla ukradené obrazy slavných umělců za miliony eur

Italská policie nalezla tři díla francouzských umělců z 19. století v odhadované hodnotě devíti milionů eur (225 milionů korun), která byla odcizena ze soukromého muzea u Parmy. Právě v tomto městě v bytě jednoho z podezřelých policisté obrazy francouzských malířů nalezli. Vloupání do muzea a sídla nadace Magnani Rocca se odehrálo letos v noci na 23. března. Vyšetřováno je v této souvislosti devět Moldavanů a Moldavanek.
14:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina požárů u chorvatského letoviska Omiš je pod kontrolou

Většina požárů v okolí chorvatského letoviska Omiš je již pod kontrolou, uvedl v pátek v podvečer šéf chorvatských hasičů Slavko Tucaković. Kvůli rozsáhlému požáru, který v oblasti vypukl ve čtvrtek večer, bylo evakuováno přes dva tisíce lidí. A to včetně asi 300 českých turistů – večer jich ale zůstávalo v evakuačních centrech už jen pět. Plameny si vyžádaly nejméně jednu oběť a desítky zraněných, informují místní média. Požár je jedním z nejhorších v dějinách Chorvatska.
11:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Plameny se šířily extrémně rychle, popisuje český turista v Chorvatsku

Oheň v Chorvatsku vznikl podle českého turisty Jiřího Mikešíka ve čtvrtek před půl devátou. Od silnice začal stoupat dým, který se změnil ve velmi rychle se šířící plameny, popsal muž ve vysílání ČT24. Část českých turistů pak v noci prchala před ohněm jen se základními věcmi. Zkušenosti s organizací evakuace měli různé.
13:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mangione se u soudu přiznal, že zastřelil šéfa americké zdravotní pojišťovny

Luigi Mangione – podezřelý z vraždy šéfa americké zdravotní pojišťovny UnitedHealthcare Briana Thompsona – v pátek u soudu v New Yorku přiznal, že tohoto muže pronásledoval s cílem ho zabít. Doznáním viny se Mangione vyhne federálnímu procesu, nadále mu však hrozí doživotní trest vězení. Jeho právnička zároveň oznámila, že požádala o zamítnutí obvinění svého klienta z vraždy ve státním procesu, píší agentury. Mangione dříve všechna obvinění ve státním i federálním případu odmítl.
18:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.