Evropská lidová strana (EPP) zůstane po letošních volbách do Evropského parlamentu podle oficiálního odhadu zveřejněného samotným EP nejsilnější frakcí. Výrazně však oslabí stejně jako druzí nejsilnější socialisté (S&D). Oslabí i mírně euroskeptičtí konzervativci. Posílí naopak třetí nejsilnější liberálové (ALDE), zelení a také dvě frakce sdružující protiunijní a nacionalistické strany.
Celounijní výsledky: Končí dominance lidovců a socialistů v europarlamentu, i když frakce zůstanou největší
Lidovci i socialisté v europarlamentu oslabili (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Volby do Evropského parlamentu 2019
- 22:27
Pro tuto chvíli on-line přenos z povolebního dění končí. Děkujeme za pozornost.
- 21:47
"Ukazuje se, že ten standardní mainstream, ať středopravý či středolevý, se už vyčerpal. Když se podíváme na parlamentní volby v jednotlivých zemích, tam už se to stalo v minulých letech. Teď jen ta vlna doběhla na evropskou úroveň. Od roku 2014 se politická mapa Evropy hodně změnila," podotkl v Horizontu ČT24 politolog Martin Mejstřík z Mezinárodních teritoriálních studií FSV UK.
- 20:23
Populistické strany v eurovolbách posílily. Na demontáž Unie ale nemají dost hlasů. Více si můžete přečíst zde ZDE.
Podle odhadu Evropského parlamentu bude mít v jeho novém složení 180 mandátů Evropská lidová strana a 146 socialisté (S&D). V součtu tedy přijdou o 77 křesel a v 751členném parlamentu ztratí dosavadní společnou většinu. Významné posílení na 109 hlasů slibuje předpoklad Alianci liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). Silnější z voleb podle odhadu vyjdou také Zelení/Evropská svobodná aliance s 69 křesly.
Vedle dvou nejsilnějších frakcí hrozí ztráta pozic skupině Evropských konzervativců a reformistů (ECR), které dosud dominovali britští konzervativci a byla i díky nim třetí nejsilnější frakcí v europarlamentu. Zbýt by jim však mohlo jen 59 křesel z dosavadních 70. Ztráty křesel se může obávat i konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (GUE/NGL), která by mohla mít nově 39 poslanců.
Více křesel než dosud naopak slibuje projekce EP euroskeptickým frakcím. Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD) jich může mít 54 a Evropa národů a svobody (ENF) 58. Osm poslanců zřejmě zůstane nezařazených a u devětadvaceti není jasné, ke které frakci se nakonec přidají.
Přesnosti počtů brání Fidesz. A nejen on
Odhad rozložení mandátů v novém parlamentu představil mluvčí EP Jaume Duch v neděli večer. Zprvu vycházel ze zveřejněných odhadů volebních výsledků a průzkumů, europarlament jej ale stále upřesňuje, když přicházejí konečné výsledky a přesnější odhady.
Předpokládané rozložení nového Evropského parlamentu ovšem vychází z očekávání, že jednotlivé strany zůstanou ve frakcích, kde byly ve starém europarlamentu. U některých přitom není takový závěr jistý, například vztah maďarské strany Fidesz, která volby v zemi jasně vyhrála, s Evropskou lidovou stranou před volbami silně ochladl.
Projekce nového europarlamentu organizace Europe Elects, která rovněž vychází z volebních dat národních úřadů, ostatně uvádí Fidesz jako potenciálně nezařazenou parlamentní skupinu, bez které by lidovcům zbylo jen 165 křesel. Nejasné je například i zařazení italského Hnutí pěti hvězd.
GALERIE
Eurovolby
Lidovci a socialisté nemají většinu, lákají ke spolupráci zelené a liberály
Konec dlouholeté velké koalice evropských lidovců a socialistů, která měla v Evropském parlamentu většinu, chtějí lídři obou frakcí obejít přizváním skupin Zelených a ALDE ke spolupráci.
„Nabídneme možné rozhovory. Výchozím bodem pro nás jsou strany, které jednoznačně podporují demokratizaci Evropy, tedy sociální demokraté a také Zelení. Začneme s nimi a doufáme, že i liberálové budou sdílet naše názory a budou s námi na palubě,“ řekl vedoucí kandidát vítězných EPP Manfred Weber. Zároveň v Bruselu před novináři zdůraznil, že bez jeho uskupení nebude v novém europarlamentu stabilní většina možná.
EPP přitom podle nočních Weberových slov trvá na tom, že právě on má jako hlavní kandidát v eurovolbách vítězného uskupení nárok na křeslo příštího předsedy Evropské komise. Jeho uskupení přitom nemá jisté ani vlastní hlasy. Dosavadní lídr europoslanecké frakce EPP se vyhnul přímé otázce, zda si přeje, aby ve frakci zůstal i maďarský Fidesz premiéra Viktora Orbána.
Vedoucí kandidát vítězných lidovců z EPP Manfred Weber
Lídři S&D a ALDE už ale odmítli, že by potřebná podpora měla z jejich strany přijít automaticky.
Volební lídr socialistů Frans Timmermans kladl v noci na tiskové konferenci před personálními otázkami větší důraz na program EU pro příštích pět let. Zdůrazňoval potřebu do budoucnosti hledící a dynamické platformy, v níž by spolupracovaly všechny „progresivní síly“, čím naznačil snahu o užší kooperaci s frakcí Zelených. Připomněl potřebu řešit klimatické změny i nutnost zajistit sociální spravedlnost.
Liberální ALDE, která očekává posílení v podobě francouzské Obnovy prezidenta Emmanuela Macrona, by v čele komise ráda viděla dosavadní komisařku pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou. Ta dnes výsledek voleb označila za „signál změny“, který voliči z celé EU do Bruselu vyslali.
„Už nejde jen o dvoučlennou většinu,“ upozornila s tím, že také podle ní musí být nová koalice odhodlaná v unii prosadit potřebné změny. „Po pět let jsem rozbíjela monopoly. A to nyní udělali i voliči,“ dodala komisařka, známá z ostře sledovaných kauz například kolem společnosti Google.