Bývalý šéf tajných služeb Kázimí se stal premiérem Iráku

Po měsících mocenských sporů vyslovil v noci na čtvrtek irácký parlament důvěru nové vládě pod vedením bývalého šéfa tajných služeb Mustafy Kázimího. Třiapadesátiletý šíitský politik se funkce ujímá po Ádilovi Abdal Mahdím, který z postu odstoupil loni na podzim v atmosféře protestů proti politické elitě a špatné ekonomické situaci.

Agentura DPA uvádí, že Kázimí je považovaný za kompromisního kandidáta. Ještě krátce před hlasováním o důvěře se dohadoval se zástupci politických bloků zastoupených v parlamentu o obsazení postů v kabinetu. Začátek schůze parlamentu musel být proto několikrát posunut.

Pro Kázimího vládu hlasovala většina z 255 poslanců, avšak zamítli jeho kandidáty na vedení ministerstev obchodu, spravedlnosti, kultury, zemědělství a migrace. Neobsazeny jsou i posty ministrů zahraničí a ropného průmyslu s tím, že se o kandidátech musí ještě jednat. Podle ústavy může dostat důvěru i neúplná vláda, pokud poslanci schválí více než půlku navrhovaných členů.

„Tato vláda přišla jako odpověď na sociální, ekonomické a politické krize, kterým země čelí,“ řekl Kázimí před poslanci a slíbil jim, že jeho kabinet bude přicházet s řešeními a nebude potíže země dále prohlubovat.

Schválení vlády skoncovalo s pětiměsíčním politickým vakuem, do nějž se Irák dostal po masových loňských protivládních protestech, při nichž přišlo o život přes pět set lidí.

Americká výjimka

Krátce po odhlasování důvěry Kázimímu telefonoval americký ministr zahraničí Mike Pompeo a ohlásil prodloužení 120denní výjimky ze sankcí, která Iráku umožní dále nakupovat elektřinu v Íránu. Pompeo řekl, že tak USA chtějí nové vládě zajistit podmínky pro úspěch.

Podle agentury AFP je na červen naplánováno zahájení dialogu mezi Bagdádem a Američany. Bude se jednat o eventuálních dalších výjimkách pro irácké obchodování s Íránem, které ostatním zemím znemožňují americké protiíránské sankce. Parlament také po lednovém americkém útoku, při němž byl v Bagdádu zabit mimo jiné vlivný íránský generál, nařídil stažení amerických vojáků z Iráku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Osud USA je propojen s Evropou, řekl Rubio v Mnichově

Evropa a Spojené státy patří k sobě, uvedl v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci šéf americké diplomacie Marco Rubio. Zdůraznil, že USA chtějí posílit ekonomiku, ochránit lépe hranice a potřebují silné spojence. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval evropským lídrům za podporu. Český prezident Petr Pavel se na okraj konference zúčastnil diskuze o Ukrajině.
07:19Aktualizovánopřed 59 mminutami

Pět evropských zemí viní Kreml z otravy ruského opozičníka Navalného

Pět evropských zemí v čele s Británií podle tiskových agentur tvrdí, že ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj byl před dvěma lety v ruské věznici otráven smrtícím jedem. Nezemřel tedy přirozenou smrtí, jak prohlašuje Kreml. Navalného smrt způsobil podle těchto zemí ruský stát.
před 1 hhodinou

Proti íránskému režimu demonstrovalo v Mnichově na 200 tisíc lidí

Téměř dvě stě tisíc lidí přišlo podle bavorské policie na mnichovskou demonstraci proti íránskému režimu. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.
před 2 hhodinami

Orbán by po volbách chtěl zesílit tlak na občanskou společnost, média a justici

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že pokud vyhraje v dubnových parlamentních volbách, vymýtí podle něj Bruselem podplacené soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které označil za pseudoobčanské, píše agentura AFP. Orbánova strana Fidesz podle předvolebních průzkumů zaostává za opoziční stranou Tisza. Orbán zároveň uvedl, že skutečným nebezpečím není Rusko, ale právě Brusel. Kvůli nedodržování zásad právního státu se Maďarsko už dříve dostalo do sporu s Evropskou komisí.
15:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Británie vyšle válečné lodě a stíhačky do Arktidy

Spojené království letos vyšle do Arktidy údernou skupinu složenou z válečných lodí a stíhaček. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to oznámil britský premiér Keir Starmer. K otázce Grónska, o jehož získání usilují Spojené státy, uvedl, že vítá, že se problém řeší diplomatickou cestou. Spojenectví USA a Británie označil za nejužší v historii.
před 2 hhodinami

Trump hodlá zavést volební reformu i bez souhlasu Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že chce zavést povinnost voličů předkládat při volbách doklad totožnosti bez ohledu na to, zda s tím Kongres vysloví souhlas. Informovala o tom agentura AFP, podle níž jde ve Spojených státech o citlivé téma, neboť miliony oprávněných voličů takový doklad nemají.
00:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Putin chce na Ukrajině zopakovat Mnichov 1938, řekl Zelenskyj

Ruský vládce Vladimir Putin doufá, že by mohl zopakovat Mnichov 1938 a získat část Ukrajiny, stejně jako Adolf Hitler získal část Československa, prohlásil na Mnichovské bezpečnostní konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina si válku nevybrala a není možné, aby současná situace trvala napořád, zdůraznil. „Ukrajinci jsou lidé, ne terminátoři,“ podotkl Zelenskyj s tím, že Kyjev a Evropa potřebují silné bezpečnostní garance.
13:11Aktualizovánopřed 3 hhodinami

NYT: Trumpova vláda chce od sociálních sítí osobní údaje kritiků ICE

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) posílá obsílky technologickým společnostem, včetně Mety a Googlu, s žádostmi o jména, e-mailové adresy, telefonní čísla a další identifikační údaje uživatelů sociálních sítí, kteří na svých účtech kritizují Úřad pro imigraci a cla (ICE) nebo sledují jeho aktivity, píše deník The New York Times (NYT). Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak podle deníku zesiluje své úsilí identifikovat ty, kteří nesouhlasí s operacemi kontroverzního úřadu.
před 4 hhodinami
Načítání...