Bulharské parlamentní volby podle odhadů vyhrál centristický GERB, v prezidentských volbách zvítězil Radev

Ani v pořadí už třetí parlamentní volby v Bulharsku v letošním roce nemají jasného vítěze. Podle odhadů výsledků získala konzervativní strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) dlouholetého premiéra Bojka Borisova 24, 8 procent hlasů. Většina politických subjektů s ní ale odmítá spolupráci. V souběžně pořádaném prvním kole prezidentských voleb podle dvou povolebních odhadů vede stávající hlava státu Rumen Radev.

Agentura AFP za překvapení právě skončených voleb označila protikorupční hnutí Pokračujeme ve změně. To se s více než 23 procenty hlasů podle odhadu téměř vyrovnalo Borisovovým konzervativcům z GERB, kteří patrně opět nebudou schopni vytvořit novou vládu, protože nenaleznou partnery do vládní koalice. 

Podle odhadu společnosti Gallup International dokonce hnutí Pokračujeme ve změně vede s podporou 25,7 procenta voličů.

Bulharské volby podle zpravodajských agentur nemají jasného vítěze. Těsné odhady odrážejí hluboké politické rozdělení po dekádě Borisovova vládnutí. Hlasování poznamenala současná další vlna pandemie covidu-19, zdražování energií i hněv veřejnosti vyvolaný všudypřítomnou korupcí v nejchudší zemi Evropské unie.

Bulhaři letos volili už dvakrát. V dubnu a v červenci museli jít k volebním urnám, aby rozhodli o složení zákonodárného sboru. Již tato hlasování ukončila dekádu vládnutí premiéra Borisova, jehož postavení oslabily loňské protesty proti korupci. Avšak všechny strany, které mají v programu změnu, se až dosud nedokázaly sjednotit, aby Borisova u kormidla moci vystřídaly, poznamenala AFP.

Jasným favoritem v souboji o funkci hlavy státu je dosavadní prezident Rumen Radev, který usiluje o druhý mandát. Podle odhadu nyní získal 49 procent, zatímco jeho hlavní soupeř, univerzitní profesor Atanas Gerdžikov, podporovaný GERBem, má podle odhadu 25 procent. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly také o vzdušných úderech v Iráku.
05:58Aktualizovánopřed 7 mminutami

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 54 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 3 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 4 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...