Budeme připraveni i na statisíce uprchlíků, řekl slovenský premiér Heger

Nahrávám video

Připravujeme se i na statisíce uprchlíků, schválili jsme legislativu, aby se mohli na Slovensku cítit jako doma, řekl v pořadu ČT24 Události, komentáře slovenský premiér Eduard Heger. Poskytnout jim útočiště je podle něj teď nejdůležitější. Heger také uvítal pomoc spojeneckých vojsk na území Slovenska. Nemyslí si, že by se s ohledem na dění na Slovensku v posledních týdnech mělo proti přítomnosti vojsk výrazněji protestovat.

„Jednáme o posilnění hranice, protože se připravujeme na mnohem větší vlnu. Spolupráce probíhá v tuhle chvíli, máme kolegy z České republiky, přijdou i z české armády,“ řekl Heger ve vysílání. Současná situace podle něj ukazuje velkou jednotu a soudržnost všech členských států Evropské unie, mluvil o takovém spojenectví v rámci NATO. „Jsem velmi rád, že všichni jasně chápeme a vidíme, o jak brutální agresi jde na území Ukrajiny způsobenou Vladimirem Putinem a jeho vojskem,“ podotkl.

Slovensko podle Hegera musí být schopné poskytnout komfort lidem, kteří teď utíkají před válkou a zažívají nesmírně tragické situace. „Chceme jim to tady zpříjemnit, co nejvíc se dá. Schválili jsme legislativu, aby se mohli cítit na Slovensku jako doma, aby měli nejen zabezpečený pobyt, ale také, pokud by měli zájem, tak aby mohli jít do práce, jejich děti do školy a aby měli zdravotní péči,“ oznámil.

Pomoci chceme, je ale důležité jít krok za krokem

V tomto momentu je podle něj nejdůležitější, aby Slovensko na jedné straně poskytlo humanitární pomoc a zázemí uprchlíkům před válkou z Ukrajiny. „Druhá věc je pomoc ve formě vojenské techniky na jejich vlastní obranu. Oni se brání před agresí ruských vojsk a zatím to zvládají velmi dobře, s velkou ctí, odvahou a nasazením. Vidíme mladé, ale i starší muže, kteří se vrací na Ukrajinu, aby narukovali, odolávali a postavili se tomu tlaku a agresi.“

„Na toto se teď soustředíme, to je i pomoc, o kterou momentálně Ukrajina žádá, a uvidíme, jaký bude další vývoj. Chceme je dál podporovat a být jim oporou, ale je důležité jít krok za krokem,“ je přesvědčen slovenský premiér.

Podle něj je také třeba si uvědomit hrozbu, která je spojená s bezletovou zónou. „Nikdo z nás si nepřeje válku, jsme společenství míru a k tomu směřujeme. Je velmi důležité vážit slova a podle toho i přizpůsobit pomoc. Myslím si, že v tomto děláme správné kroky. Ale určitě nám jde o to, aby tahle agrese skončila. Věřím tomu, že všechny kroky, které podnikáme, povedou k deeskalaci konfliktu a zastaví ruskou agresi na území Ukrajiny. A tohle ze srdce Ukrajincům přeji.“

Heger ocenil přítomnost spojeneckých vojsk na Slovensku

„Jsme velice rádi, že nejen Česko, ale i Polsko, Slovinsko, Německo a Nizozemsko budou součástí přítomnosti spojeneckých vojsk. Slovensko to velmi potřebuje. Debata o konkrétním sestavení těch vojsk, to je otázka týdnů, než to schválíme na vládě a následně v parlamentu a potom otázka dalších týdnů, aby se to stalo, aby přišli tito vojáci na území Slovenské republiky.“

„Je to pro nás velká posila, i co se týče techniky, protože je řeč o technice v hodnotě miliardy eur, a pomůže nám v ochraně našeho vzdušného prostoru a protivzdušné obrany. Velmi tu pomoc vítáme a ukazuje to na velkou solidaritu a soudržnost, kterou EU spolu se spojeneckými vojsky Aliance má.“

„Co se týká protestů proti smlouvě o obranné spolupráci s USA, myslím si, že to, co se událo minulý týden, to, že jsme se probudili do úplně nového světa, otevřelo na Slovensku oči mnohým lidem,“ domnívá se. Dnes už podle něj málokdo na Slovensku pochybuje o tom, že Rusko je agresorem. „Ta invaze byla brutální a nevyprovokovaná. Velká většina lidí na Slovensku chápe, že přesun vojsk na Slovensko je nevyhnutelný,“ myslí si.

Nyní jsou podle něj výdaje na obranu nastavené dobře. „Jde o to, abychom dokončili všechny nákupy, které jsme začali. Je to i o spolupráci a posílení celého východního křídla NATO. Je to o přítomnosti už zmíněných jednotek. Je jasné, že z hlediska bezpečnosti Evropy budeme muset určitě přidat,“ zdůraznil Heger.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 48 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 5 hhodinami
Načítání...