Britský soud zamítl návrat do země džihádistce, která se jako školačka přidala k IS

Britský nejvyšší soud rozhodl, že Shamima Begumová, která se v patnácti letech v Sýrii přidala k teroristické organizaci Islámský stát, se nesmí vrátit do rodné Británie. Soud již dříve Begumové odebral britské občanství. Páteční verdikt odůvodnil tím, že Begumová představuje bezpečnostní hrozbu, uvedla agentura Reuters.

„Pokud zásadní veřejný zájem, v tomto případě bezpečnost veřejnosti, znemožňuje spravedlivé projednání případu, pak jej soudy nemohou projednat,“ uvedl soudce nejvyššího soudu, citovaný agenturou Reuters.

Odvolací soud v minulosti rozhodl, že Begumové se dostane spravedlivého posouzení případu jen ve Velké Británii. Páteční rozhodnutí nejvyššího soudu však předchozí verdikt zvrátil. Begumová se sice může odvolat proti odebrání občanství z roku 2019, ale nemůže tak učinit v Británii, vysvětluje Reuters.

Begumová se narodila v Británii bangladéšským rodičům. V roce 2015 odjela spolu se dvěma spolužačkami z Londýna. Společně se přes Turecko následně dostaly do Sýrie, kde se Begumová provdala za bojovníka Islámského státu.

Begumovou našli novináři

V únoru 2019 Begumovou v jednom z uprchlických táborů objevili novináři, kterým tehdy těhotná žena řekla, že chce zpět do Británie. Všechny tři děti, které na Blízkém východě porodila, zemřely. Begumová je v současnosti zadržovaná v syrském táboře.

Osud Shamimy Begumové se stal v Británii předmětem vášnivých debat. Podle některých přišla o nárok na britské občanství v okamžiku, kdy se přidala k teroristické organizaci. Podle jiných by ale neměla zůstat bez státní příslušnosti, místo toho by se měla vrátit do Británie a zodpovídat se před soudem ze svých činů.

Begumová proti sobě ale veřejné mínění i poštvala. Mnoho Britů totiž dříve popudila, když řekla, že sebevražedný útok, při němž v Manchesteru v roce 2017 zemřelo 22 lidí, byl oprávněný.

Odhadem devět set Britů se připojilo k takzvanému Islámskému státu, čtyřicet procent se vrátilo. Každý pátý zahynul. Na Blízkém východě jich zbývá kolem 360. Řada z nich se podílela na plánování teroristických útoků v Evropě, hromadných popravách, znásilňování, mučení a ničení kulturního dědictví nevyčíslitelné hodnoty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 5 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 11 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 13 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...