Britské postoje v dosud sporných oblastech jsou pro Evropskou unii po dalším kole rozhovorů o budoucích vztazích zklamáním, řekl šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier. Velká Británie podle něj nemůže odmítat prodloužení přechodného pobrexitového období a zároveň zpomalovat jednání o některých tématech. Podle mluvčího britské vlády Brusel trvá na podmínkách, které jsou pro Londýn nepřijatelné.
Britové zdržují, stýská si brexitový vyjednavač EU. Londýn mluví o nepřijatelných podmínkách
Složité rozhovory zahájené v březnu, tedy měsíc po britském odchodu z EU, rozhodnou mimo jiné o tom, za jakých podmínek bude proudit zboží či služby přes Lamanšský průliv, či o obranné a bezpečnostní spolupráci.
Podle Barniera byla unijní strana během jednání trvajících celý tento týden zklamána britským přístupem například k otázce sladění podmínek hospodářské soutěže. Obě strany mají dlouhodobě rozdílné pohledy na to, jaké klimatické, sociální či daňové standardy by měla Velká Británie dodržovat, aby získala přístup na unijní jednotný trh.
„Bez rovných pravidel hry nebude ambiciózní obchodní dohoda,“ zopakoval Barnier svůj dřívější vzkaz Londýnu, který usiluje o co nejširší přístup na unijní jednotný trh. Pokrok podle něj nenastal ani v otázce dohledu nad budoucím dodržováním pravidel, který by EU chtěla svěřit unijnímu soudu, Británie však hodlá prosadit odlišný systém.
Stále stejně vzdálené jsou postoje obou stran také v otázce rybolovných práv pro rybáře EU v britských vodách, dodal Barnier, podle něhož o některých tématech nechtěla britská strana vůbec vyjednávat.
„Spojené království si nemůže vynucovat takto velmi krátký vyjednávací kalendář a zároveň nepostupovat kupředu v jistých tématech, která jsou pro Evropskou unii velmi důležitá,“ prohlásil Barnier.
Londýn: Brusel klade nepřijatelné podmínky
Britská vláda tvrdí, že by ráda vyjednala řadu dílčích dohod a chce se soustředit zejména na uzavření smlouvy o volném obchodu. Ta má být podle Londýna podobná paktům, které má EU s dalšími zeměmi.
Brusel oponuje, že dohoda musí být mnohem komplexnější, neboť Velká Británie má na evropský blok jako jeho nedávný člen řadu těsných vazeb, které není radno přerušit.
„Litujeme, že podrobnosti návrhu EU v oblasti výměny zboží velmi zaostávají za nedávnými dohodami o volném obchodu, které Unie uzavřela s dalšími suverénními státy,“ komentoval jednání mluvčí britské vlády. Británie chce podle něj vyjednávat s EU jako nezávislý stát, avšak Unie trvá na podmínkách, které dalším zemím nedává.
To platí například v otázce rybolovu, kde chce EU zachovat dosavadní přístup do britských vod pro své rybáře, ačkoli Londýn jej má právo omezit, dodal mluvčí. Z posledních jednání se podle něho dalo vysledovat mírné sblížení v otázce obchodu, kterou chce Velká Británie do června výrazně posunout kupředu.
Londýn dal podle Barniera jasně najevo, že přechodné období nechce prodloužit. Obě strany by proto podle Barniera měly dosáhnout „hmatatelného pokroku“ do června, do kdy by Británie ještě mohla změnit názor.
Vyjednavači v karanténě
Konec vyjednávacího období je stále naplánován na konec roku. Do té doby se vzájemné vztahy Londýna a Bruselu nadále řídí pravidly EU, ačkoli členství Spojeného království na konci ledna formálně skončilo a s ním i zastoupení v unijních institucích.
Doba vyhrazená pro složitá vyjednávání o partnerství po brexitu byla od začátku označována za příliš krátkou pro uzavření komplexní obchodní dohody a nyní proces dále zkomplikovala krize kolem šíření koronaviru.
Vyjednávání, která se měla ve velkém tempu rozjet začátkem března, se po první schůzce kvůli koronaviru prakticky zastavila. Barnier v polovině března oznámil, že se novým koronavirem rovněž nakazil, kvůli příznakům se do domácí karantény uchýlil i britský diplomat David Frost.
EU vyzývá k prodloužení lhůty
Barnier po vyjednávacím prologu na začátku března prohlásil, že mezi oběma stranami jsou zásadní rozpory a že dosáhnout dohody do konce roku bude obtížné. Brusel odhaduje, že úmluva by musela být dokončena nejpozději na podzim, aby měla Velká Británie, členské země i Evropský parlament dost času k jejímu schválení.
Představitelé EU proto veřejně i v zákulisí vyzývají britské zástupce, aby Londýn do poloviny roku požádal o prodloužení lhůty.
Hlavní brexitový koordinátor europarlamentu David McAllister začátkem dubna vzkázal do Londýna, že EU je otevřená prodloužení přechodného období a „míč je nyní na britské straně hřiště“. „Za současných podmínek by Spojené království mělo pečlivě znovu zvážit možnost prodloužení,“ uvedl německý šéf brexitové skupiny EP.
Podobně se k věci staví i někteří představitelé Komise a ochotu k delšímu přechodnému období dali již v minulosti najevo i lídři řady unijních států.
Šéfka MMF: Nedělejme to ještě složitější
Také šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová naznačila, že by přivítala, kdyby Velká Británie o prodloužení přechodného období požádala. V rozhovoru pro BBC řekla, že by nebylo rozumné v čase pandemie dál zvyšovat nejistotu na trzích. Odpověděla tak na otázku ohledně scénáře, v němž by na podzim končilo vyjednávací období bez uzavřené obchodní dohody.
„Je to náročné už tak, jak to je. Nedělejme to ještě složitější,“ uvedla Georgievová. Doufá prý, že všichni zodpovědní hráči budou v čase „bezprecedentní nejistoty“ usilovat o její zmírnění. „Já bych doporučila, aby se hledaly způsoby, jak lze tento prvek nejistoty snížit v zájmu všech, Spojeného království, EU a celého světa,“ řekla, když byla přímo tázána, zda by doporučila prodloužení rozhovorů ve druhé fázi brexitu.
Přechodné období lze do konce června prodloužit, konkrétně o dva roky, takový krok ale může přijít jen po britské žádosti. Britská vláda v čele s Borisem Johnsonem, který se sám zotavuje z nemoci způsobené koronavirem, ovšem takovýto scénář zatím nepřipouští a svůj postoj dokonce zapracovala do domácího práva. Jeho země by totiž musela dál dodržovat povinnosti srovnatelné se členy EU, ačkoliv na chod Unie už nemá od svého únorového odchodu žádný vliv.
Pokud by vyjednávací období nakonec nebylo prodlouženo a obě strany by nedospěly k úmluvě, vzájemný obchod by od ledna provázela cla a kvóty. To by podle analytiků ještě zhoršilo situaci ekonomik na obou stranách Lamanšského průlivu, které čeká recese kvůli dopadům pandemie.