Britský ministr dopravy Chris Grayling ve středu obhajoval smlouvu, kterou vláda uzavřela s lodní společností, aby zajistila přepravu zboží přes Lamanšský průliv po odchodu Británie z Evropské unie. Kritiku si kontrakt v hodnotě téměř 14 milionů liber (téměř 400 milionů korun) vysloužil především proto, že nová přepravní společnost nevlastní žádné lodě a přepravní služby nikdy nenabízela.
Britský kabinet uzavřel minulý týden tři smlouvy pro případ, že Británie odejde z Evropské unie na konci března bez dohody a bude třeba kvůli zmírnění očekávaných zácp na hranicích zajistit dodatečnou dopravu zboží z pevniny do jihoanglických přístavů. Podle odborníků by v případě brexitu bez dohody stály lodě ve velkých frontách kvůli celním kontrolám, a to především v přístavech Dover, Folkestone a ve francouzském Calais.
Firma Seaborne Freight, které se kontroverzní smlouva týká, získala nejmenší ze tří kontraktů s britskou vládou. Zajistit by měla nákladní přepravu mezi anglickým přístavem Ramsgate a belgickým městem Ostende. Kromě této firmy smlouvy s britskou vládou uzavřely také společnosti Brittany Ferries z Francie a DFDS z Dánska.
Britská veřejnoprávní stanice BBC zjistila, že firma Seaborne Freight nikdy dříve trajektovou dopravu nezajišťovala a nevlastní ani žádné lodě. Podle BBC navíc byla firma vybrána bez toho, aby bylo zveřejněno oznámení o výběrovém řízení. Vláda to zdůvodnila „krajně naléhavou situací“.
„Nehodlám se omlouvat za podporu nové britské firmy,“ uvedl ministr dopravy Grayling v rozhovoru poskytnutém rádiu BBC. „Velmi důkladně jsme tuto firmu prověřili. Uzavřeli jsme přísnou smlouvu, abychom zajistili, že dodají, co chceme,“ vysvětlil člen vlády premiérky Theresy Mayové.
Firma Seaborn Freight uvedla, že se chystá začít provozovat nákladní dopravu přes Lamanšský průliv se dvěma loděmi, k nimž by měly na konci léta přibýt další dvě. Jaké lodě bude používat, odmítl ředitel Ben Sharp sdělit s odkazem na obchodní tajemství.
Ministr zahraničí věří, že parlament schválí dohodu o brexitu
Británie by měla podle dosavadních plánů opustit Evropskou unii 29. března, tedy za necelé tři měsíce. Riziko, že nakonec odejde ze společenství bez dohody, je v posledních týdnech stále vyšší. V prosinci premiérka Mayová zrušila hlasování o dohodě dojednané v Bruselu a přesunula jej na leden. Všeobecně se očekává, že parlament dohodu odmítne. Hlasovat by mohl v týdnu od 14. ledna.
Ministr zahraničí Jeremy Hunt ale ve středeční přednášce v Singapuru vyjádřil přesvědčení, že Mayová „najde způsob“, jak nakonec dosáhnout schválení dohody. Podle Hunta se jí to podaří, až získá od EU záruky, že Británie nezůstane nastálo „polapena“ v celní unii.
