Biden vyzývá k zrušení senátních obstrukcí. „Co když přijde Trump?“ oponuje Romney

Americký prezident Joe Biden vyzval k obejití klíčového pravidla Senátu, které podporuje legislativní kompromis. Zrušení takzvaného filibusteru dříve označoval za nebezpečné. Jeho současná ochota pojistku obejít svědčí o enormním zájmu prosadit federální revizi volebních zákonů.

„Abychom ochránili naši demokracii, podporuji změnu jednacích pravidel Senátu, ať už je třeba je změnit jakýmkoli způsobem, aby se zabránilo menšině senátorů blokovat kroky týkající se hlasovacích práv,“ prohlásil Biden.

Prezident ve svém projevu přirovnal nynější situaci v USA k boji za volební práva ze 60. let 20. století, kdy byly přijaty klíčové zákony, jejichž cílem bylo ukončit rasovou segregaci.

Volební reforma má usnadnit Američanům účast ve volbách či zabránit netransparentnímu financování kandidátů. Republikáni ji ale odmítají jako nepřípustný zásah do pravomocí jednotlivých států. Mnoho republikány kontrolovaných států po zvolení Bidena prezidentem začalo na státní úrovni přijímat zákony, které volební pravidla výrazně omezují.

Podle demokratů jsou zákony navrženy tak, aby omezovaly volební práva vybraných skupin obyvatelstva. „Cílem bývalého prezidenta a jeho spojenců je zbavit volebního práva kohokoliv, kdo hlasuje proti nim. Je to takhle jednoduché,“ řekl Biden ve státu Georgia, který byl po volbách z roku 2020 středobodem Trumpových snah o zvrácení volebních výsledků.

Pravidla hry

Demokraté přišli s několika návrhy týkajícími se volebních pravidel. První a zřejmě nejvýznamnější z nich by zakázal jednotlivým státům omezovat možnost korespondenčního hlasování, učinil by ze dne voleb státní svátek a zakázal by překreslování hranic volebních obvodů způsobem, který podle kritiků znevýhodňuje voliče z etnických menšin. Upravil by rovněž pravidla financování volebních kampaní.

Republikáni tyto změny nicméně odmítají jako nepřípustný zásah do pravomocí jednotlivých států a tvrdí, že se jimi demokraté snaží upravit „pravidla hry“ ve svůj prospěch.

Návrh federální reformy, která by stála nad regulemi jednotlivých států, prošel loni v březnu demokraty ovládanou Sněmovnou reprezentantů, v červnu v procedurálním hlasování Senátu jej ovšem republikánská menšina zastavila za využití systému obstrukcí zvaných filibuster.

  • Filibuster je formou parlamentní obstrukce a má za úkol zabránit projednání legislativních předloh.
  • Nejběžnější podobou filibusteru jsou dlouhé projevy.
  • V Senátu USA obstrukci umožňuje pravidlo, podle nějž každý senátor může hovořit o jakékoliv předloze libovolně dlouho, pakliže se proti němu nepostaví tři pětiny senátorů (60 ze 100).
  • Ačkoliv tedy k samotnému přijetí normy stačí prostá většina 51 hlasů, k projednání je třeba souhlas více senátorů. V praxi to znamená, že zásadní legislativní změny vyžadují výraznější než prostou většinu.

Senát ve stínu stranické nevraživosti

Současný americký prezident v minulosti strávil v Senátu více než tři dekády a filibuster podporoval – dokonce i když jej protistrana použila proti jeho legislativním snahám. Na půdě horní komory Biden hájil obstrukce s tím, že jejich podstatou jsou kompromis a umírněnost.

„Podpořit změnu pravidel by znamenalo přiznání, že tolik opatrované principy ve městě pohlceném stranickou nevraživostí zchřadly. V úterý to (Biden) přiznal,“ poznamenává v analýze deník The New York Times. Americký prezident se mimo jiné nechal slyšet, že Senát se v současnosti stal pouhým stínem skvělé instituce, kterou byl.

Podle amerických médií je však nejasné, jaký bude mít Bidenův projev praktický dopad. Republikáni na demokratickou volební reformu zřejmě názor nezmění. K částečnému zrušení obstrukčních pravidel je zapotřebí za současné situace souhlas všech demokratických senátorů, několik z nich však dává dlouhodobě najevo, že změnu nepodporuje.

Šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer řekl, že demokraté budou čekat do pondělí, kdy se slaví Den Martina Luthera Kinga. Republikáni do té doby buď musí v dostatečných počtech podpořit demokratický návrh reformy, nebo demokraté zahájí práci na změně pravidel Senátu.

Uvolnění filibusteru se ve Washingtonu považuje za takzvanou nukleární možnost, tedy nejzazší možné řešení politických neshod. Republikánský lídr Mitch McConnell již demokraty varoval, že v případě změny obstrukčních pravidel republikáni provoz horní komory zcela znehybní a začnou blokovat veškeré procedurální kroky.

Republikánští senátoři poukazují na to, že i demokraté se k filibusteru uchylovali, když byli v horní komoře v menšině. „Existuje slušná šance, že republikáni získají kontrolu nad oběma komorami Kongresu a Donald Trump se v roce 2024 může stát prezidentem. Zamysleli se demokraté nad tím, co by pro ně znamenalo, kdyby jako menšina neměli vůbec žádnou moc?“ upozornil republikánský senátor Mitt Romney.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 49 mminutami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 3 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 4 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 4 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 5 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 6 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 12 hhodinami
Načítání...