Biden vyzývá k zrušení senátních obstrukcí. „Co když přijde Trump?“ oponuje Romney

Americký prezident Joe Biden vyzval k obejití klíčového pravidla Senátu, které podporuje legislativní kompromis. Zrušení takzvaného filibusteru dříve označoval za nebezpečné. Jeho současná ochota pojistku obejít svědčí o enormním zájmu prosadit federální revizi volebních zákonů.

„Abychom ochránili naši demokracii, podporuji změnu jednacích pravidel Senátu, ať už je třeba je změnit jakýmkoli způsobem, aby se zabránilo menšině senátorů blokovat kroky týkající se hlasovacích práv,“ prohlásil Biden.

Prezident ve svém projevu přirovnal nynější situaci v USA k boji za volební práva ze 60. let 20. století, kdy byly přijaty klíčové zákony, jejichž cílem bylo ukončit rasovou segregaci.

Volební reforma má usnadnit Američanům účast ve volbách či zabránit netransparentnímu financování kandidátů. Republikáni ji ale odmítají jako nepřípustný zásah do pravomocí jednotlivých států. Mnoho republikány kontrolovaných států po zvolení Bidena prezidentem začalo na státní úrovni přijímat zákony, které volební pravidla výrazně omezují.

Podle demokratů jsou zákony navrženy tak, aby omezovaly volební práva vybraných skupin obyvatelstva. „Cílem bývalého prezidenta a jeho spojenců je zbavit volebního práva kohokoliv, kdo hlasuje proti nim. Je to takhle jednoduché,“ řekl Biden ve státu Georgia, který byl po volbách z roku 2020 středobodem Trumpových snah o zvrácení volebních výsledků.

Pravidla hry

Demokraté přišli s několika návrhy týkajícími se volebních pravidel. První a zřejmě nejvýznamnější z nich by zakázal jednotlivým státům omezovat možnost korespondenčního hlasování, učinil by ze dne voleb státní svátek a zakázal by překreslování hranic volebních obvodů způsobem, který podle kritiků znevýhodňuje voliče z etnických menšin. Upravil by rovněž pravidla financování volebních kampaní.

Republikáni tyto změny nicméně odmítají jako nepřípustný zásah do pravomocí jednotlivých států a tvrdí, že se jimi demokraté snaží upravit „pravidla hry“ ve svůj prospěch.

Návrh federální reformy, která by stála nad regulemi jednotlivých států, prošel loni v březnu demokraty ovládanou Sněmovnou reprezentantů, v červnu v procedurálním hlasování Senátu jej ovšem republikánská menšina zastavila za využití systému obstrukcí zvaných filibuster.

  • Filibuster je formou parlamentní obstrukce a má za úkol zabránit projednání legislativních předloh.
  • Nejběžnější podobou filibusteru jsou dlouhé projevy.
  • V Senátu USA obstrukci umožňuje pravidlo, podle nějž každý senátor může hovořit o jakékoliv předloze libovolně dlouho, pakliže se proti němu nepostaví tři pětiny senátorů (60 ze 100).
  • Ačkoliv tedy k samotnému přijetí normy stačí prostá většina 51 hlasů, k projednání je třeba souhlas více senátorů. V praxi to znamená, že zásadní legislativní změny vyžadují výraznější než prostou většinu.

Senát ve stínu stranické nevraživosti

Současný americký prezident v minulosti strávil v Senátu více než tři dekády a filibuster podporoval – dokonce i když jej protistrana použila proti jeho legislativním snahám. Na půdě horní komory Biden hájil obstrukce s tím, že jejich podstatou jsou kompromis a umírněnost.

„Podpořit změnu pravidel by znamenalo přiznání, že tolik opatrované principy ve městě pohlceném stranickou nevraživostí zchřadly. V úterý to (Biden) přiznal,“ poznamenává v analýze deník The New York Times. Americký prezident se mimo jiné nechal slyšet, že Senát se v současnosti stal pouhým stínem skvělé instituce, kterou byl.

Podle amerických médií je však nejasné, jaký bude mít Bidenův projev praktický dopad. Republikáni na demokratickou volební reformu zřejmě názor nezmění. K částečnému zrušení obstrukčních pravidel je zapotřebí za současné situace souhlas všech demokratických senátorů, několik z nich však dává dlouhodobě najevo, že změnu nepodporuje.

Šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer řekl, že demokraté budou čekat do pondělí, kdy se slaví Den Martina Luthera Kinga. Republikáni do té doby buď musí v dostatečných počtech podpořit demokratický návrh reformy, nebo demokraté zahájí práci na změně pravidel Senátu.

Uvolnění filibusteru se ve Washingtonu považuje za takzvanou nukleární možnost, tedy nejzazší možné řešení politických neshod. Republikánský lídr Mitch McConnell již demokraty varoval, že v případě změny obstrukčních pravidel republikáni provoz horní komory zcela znehybní a začnou blokovat veškeré procedurální kroky.

Republikánští senátoři poukazují na to, že i demokraté se k filibusteru uchylovali, když byli v horní komoře v menšině. „Existuje slušná šance, že republikáni získají kontrolu nad oběma komorami Kongresu a Donald Trump se v roce 2024 může stát prezidentem. Zamysleli se demokraté nad tím, co by pro ně znamenalo, kdyby jako menšina neměli vůbec žádnou moc?“ upozornil republikánský senátor Mitt Romney.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 2 mminutami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varuje před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Prezident vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 4 hhodinami

Vojenská poprava střelce z Fort Hoodu bude přenášena živě, oznámil Pentagon

Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu třináct lidí a dalších 32 zranil, bude přenášena živě, informovala s odvoláním na vyjádření Pentagonu agentura AP. Podle ní jde o překvapivou informaci vzhledem k tomu, že jde o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 65 let. Ministr obrany Pete Hegseth už dříve řekl, že poprava má být veřejná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zadrželi a vyhostili „Rybara“. Zakladatele ruského projektu našla policie v Černé Hoře

Policie v Černé Hoře v pátek zadržela zakladatele ruského projektu Rybar Michaila Zvinčuka a jeho spolupracovníky. Následně je během dne úřady vyhostily ze země. Jejich platforma podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a má blízko k ministerstvu obrany v Moskvě. Informoval o tom černohorský portál Vijesti a zprávu pak potvrdil černohorský premiér Milojko Spajić.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Veřejnou popravu jsem poprvé musela sledovat asi v devíti letech, říká uprchlice z KLDR

Lidská práva v Severní Koreji se v poslední dekádě v mnoha ohledech zhoršila, uvádí zpráva OSN, která vyzývá k vyšetřování a potrestání odpovědných představitelů. Upozorňuje na pracovní tábory, popravy a vyšší dohled nad obyvateli. Pchjongjang se proti závěrům ostře ohradil. Česká televize mluvila o situaci v KLDR s uprchlicí a aktivistkou Undžu Kim.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.