Biden by mohl sblížit obchodní vztahy s EU, řekl Petříček v Otázkách Václava Moravce

57 minut
Otázky Václava Moravce: Obchod mezi USA a Evropou
Zdroj: ČT24

Pravděpodobné vítězství demokrata Joea Bidena v amerických prezidentských volbách dostalo vedle vnitřních otázek do popředí také zahraniční politiku. Významní evropští státníci kromě gratulace vyjádřili také naději na přínosnou spolupráci. Nový prezident USA by mohl navázat na tradiční obchodní vztahy, které během vlády Donalda Trumpa ochladly. Šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD) v Otázkách Václava Moravce řekl, že pro Česko i Evropskou unii je uzavření obchodní dohody s Američany jednou z hlavních priorit.

Už v pondělí mají představitelé Evropské unie hlasovat o zavedení cel na dovoz zboží ze Spojených států. Do plánu ale zasáhly události za Atlantikem. V tamních prezidentských volbách zřejmě zvítězil Joe Biden, od kterého se čeká, že by mohl ve vzájemném obchodu najít nebo obnovit cesty. 

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) si proto myslí, že by se měly členské státy Evropské unie domluvit, aby planované clo přesunuly na počátek příštího roku. „V tuto chvíli bych počkal, až bude nová americká administrativa, a znovu začal jednat,“ řekl v Otázkách Václava Moravce (OVM).

S Petříčkem souhlasí také poslanec SPD a bývalý diplomat Jiří Kobza. „Evropa je v kritické ekonomické situaci kvůli koronaviru. Zoufale je potřeba posílit export,“ řekl v OVM. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan věří, že se s příchodem Bidena najdou nové kompromisy v tomto odvětví. „Vést celní války v této době je špatné,“ poznamenal.

  • EU má v úmyslu zavést cla na dovoz zboží z USA v hodnotě čtyř miliard dolarů (89,5 miliardy korun) ročně jako odvetu za subvence, které Washington poskytoval americkému výrobci letadel Boeing.
  • Vlády většiny zemí EU již cla podpořily, uvedla agentura Reuters s odvoláním na informace od evropských diplomatů. Zavedení cel koncem října povolila Světová obchodní organizace (WTO).
29 minut
Vítězné projevy Joea Bidena a Kamaly Harrisové
Zdroj: ČT24

„Staronová“ obchodní smlouva?

Ještě během Bidenova viceprezidentství v administrativě Baracka Obamy se uzavřela mezi EU a USA smlouva TTIP (Transatlantické obchodní a investiční partnerství). Tu ale Donald Trump zrušil. 

Kobza uznal, že je sice pro navázání užší spolupráce s Američany, zároveň ale dodal, že on a jeho spolustraníci v SPD jsou proti předešlé smlouvě. Byla podle něj pro Evropu v některých bodech nevýhodná.

Šéf české diplomacie Petříček v souvislosti s tím řekl, že „oprašovat“ smlouvu TTIP nemá smysl, zároveň ale dodal, že nová jednání se nepovedou na „zelené louce“ a bude se v jistých ohledech na minulost navazovat.

Výsledky samotného jednání ohledně transatlantického obchodu budou podle Petříčka nějakou dobu trvat. „Bude potřeba čas, aby se nová administrativa usadila, definovala svoji agendu,“ řekl, ale zároveň dodal, že by se to mohlo stihnout ještě během čtyřletého mandátu Bidena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

KLDR dodala Rusku rakety i miliony kusů munice, vyplývá z analýzy

Moskva pokračuje ve své agresi na Ukrajině i díky vojenské pomoci ze strany Severní Koreje. Agentura Reuters po dvacet měsíců mapovala toto spojenectví. Podle její analýzy už KLDR dodala Rusku miliony kusů munice i rakety.
před 44 mminutami

Sabotáž či omyl. Švédové nasazují na průzkum poškozených kabelů zvláštní loď

Úřady ve Švédsku prozatím nenašly důkazy, zda čínská nákladní loď Yi Peng 3 poškodila loni v Baltském moři dvojici datových kabelů úmyslně. Vyšetřování ale omezovaly čínské úřady, pod něž plavidlo spadá. Stockholm hodlá případ z listopadu zkoumat dál. Nově by mu mělo s průzkumem místa činu na mořském dně pomáhat speciální plavidlo, obvykle určené na zachraňování ponorek v nouzi.
před 50 mminutami

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Ten v úterý uvedl, že Harvardova univerzita by se podle prezidenta Trumpa měla omluvit za „ohavný antisemitismus“.
06:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macron předal vyznamenání za obnovu katedrály Notre-Dame

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyznamenal přibližně stovku řemeslníků a státních úředníků, kteří se podíleli na obnově katedrály Notre-Dame po jejím ničivém požáru. Ocenění v podobě Řádu čestné legie a Národního řádu za zásluhy převzali symbolicky přesně šest let od vypuknutí ohně. Mezi vyznamenanými jsou architekti, kameníci či restaurátoři, kteří pomohli vrátit chrámu, znovu otevřenému loni v prosinci, jeho původní krásu.
před 2 hhodinami

Větší problém než cla jsou regulace v EU, tvrdí Hrnčíř z SPD

Americká cla Česko zasáhnou, hlavní problém jsou ale regulace zavedené v rámci EU, prohlásil v Interview ČT24 poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Ideálním scénářem by podle něj byly nulové tarify. Konkurovat Číně bude těžké, jelikož Evropě „technologicky utekla“ a nemá takové regulace, tudíž nabízí levnější zboží, uvedl také. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Ruský soud poslal do vězení čtyři novináře za spolupráci s Navalným

Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce „s extremistickou organizací“. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.
před 3 hhodinami

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
před 3 hhodinami

Slovenský parlament řeší sporný zákon o nevládních organizacích

Slovenská sněmovna jedná ve druhém čtení o sporné předloze skupiny vládních poslanců týkající se změn ve fungování nevládních organizací. Podle kritiků se tvůrci legislativy inspirovali v Rusku, což vláda odmítá. Podle návrhu mají organizace nově dodávat pravidelné výkazy o svých kontaktech a hospodaření. Kontroverzní plán označovat některé za lobbisty by měl z předlohy zmizet.
16:49Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...