BBC si chce pojistit vysílání v Unii po brexitu. Ve hře je nové ústředí v Bruselu

Britská zpravodajská stanice BBC zvažuje, že po brexitu založí v Bruselu novou základnu, která by zajistila pokračování vysílání na území Evropské unie. Podle deníku Guardian o této možnosti debatoval belgický premiér Charles Michel s generálním ředitelem BBC Tonym Hallem na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.

„Belgie často figuruje na nejužším seznamu společností, které chtějí po brexitu zakotvit v Evropské unii,“ řekl Michel v Davosu. Podle Guardianu přemýšlí BBC ještě o Nizozemsku a Irsku.

Pokud by stanice chtěla vysílat své mezinárodní programy BBC World, BBC Entertainment, BBC First či BBC Earth na území sedmadvacítky i po brexitu, bude nejdřív muset získat licenci udělenou v EU.

Britská premiérka Theresa Mayová se ve snaze tomuto problému vyhnout pokusila audiovizuální průmysl zahrnout do dohody s EU o volném obchodu, ale nepodařilo se jí to. Proti se postavila například Francie.

Chce-li tedy BBC po brexitu vysílat v celé Unii, musí do některého z členských států přemístit své ústředí, nezanedbatelnou část zaměstnanců daného kanálu, anebo zařízení pro přenos signálu, jinak licenci nezíská, upozornil Guardian.

Licenci pro vysílání v celé EU vydanou britským úřadem pro regulaci médií Ofcom nyní používá přes pět set celoevropských kanálů. Mezinárodní mediální společnosti v Británii každoročně utratí kolem jedné miliardy liber (29,7 miliardy korun); po brexitu ale licence patrně přestanou platit, protože Británie opustí jednotný evropský trh.

Stěhováním hrozí i šéf Airbusu

Do brexitu zbývají dva měsíce, stále ale není jasné, jak odchod bude vypadat. Evropský výrobce letadel Airbus ve čtvrtek varoval, že může svou výrobu křídel přesunout z Británie, pokud země opustí Unii bez dohody. Společnost v Británii zaměstnává 14 tisíc osob.

„V případě brexitu bez dohody budeme muset učinit pro Británii potenciálně velmi škodlivé rozhodnutí,“ prohlásil šéf společnosti Tom Enders.

Jeho firma prý nemůže okamžitě přesunout velké továrny z Británie do jiných částí světa, mohla by ale být nucena přehodnotit budoucí investice v případě, že by nastal brexit bez dohody. „Brexit hrozí zničit století vývoje založeného na vzdělání, výzkumu a lidském kapitálu,“ řekl v dosud nejostřejším varování.

Kritici však už dříve možný přesun výroby z Británie zpochybnili. Tvrdí, že hlavní závod na výrobu křídel v Broughtonu pracuje efektivně, dalším plusem je pak slabá libra, píše agentura Reuters.

Alžběta II. nepřímo vyzvala k ukončení sporů o brexit

Britská královna Alžběta II. ve čtvrtečním proslovu vybídla k úsilí o nalezení společné řeči a k respektování odlišných názorů. Podle komentátorů tak narážela na debatu týkající se brexitu a nadcházející klíčové hlasování o dohodě v parlamentu. Deník The Times proslov královny považuje za výzvu politikům k ukončení hádek a známku toho, že královský palác spory kolem brexitu znervózňují.

„Nepřestat usilovat o trpělivost, přátelství, důraz na komunitu a respektování potřeb druhých je dnes stejně důležité jako v době, kdy byla tato skupina založena,“ uvedla mimo jiné královna. Podle ní je důležité snažit se o nalezení společné řeči a „nikdy neztrácet ze zřetele celkový obraz“.

Dvaadevadesátiletá Alžběta II. hovořila u příležitosti 100. výročí založení Sandringhamského ženského institutu, jehož je předsedkyní. Od panovnice se jako od hlavy státu očekává neutralita. Královna se obvykle ke kontroverzním politickým záležitostem nevyjadřuje, připomíná BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chilané zvolili prezidentem krajně pravicového politika Kasta

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Informují o tom chilská média s odvoláním na volební orgán Servel. Po sečtení více než 98 procent okrsků získal Kast 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Jaraová už uznala porážku a Kastovi již telefonoval současný prezident Gabriel Boric, který se s ním sejde k domluvě o předání úřadu.
včeraAktualizovánopřed 5 mminutami

Útok v Sydney má řadu obětí. Cílil na židovskou komunitu

Střelba na pláži Bondi v Sydney si vyžádala patnáct obětí, včetně dítěte. Zraněných je nejméně 40. Na místě byl zabit také padesátiletý střelec, čímž se počet zemřelých zvýšil na šestnáct. Podle agentury Reuters to uvedla australská policie. Druhý útočník je v kritickém stavu v nemocnici. Premiér státu Nový Jižní Wales Chris Minns oznámil, že útok cílil na židovskou komunitu v Sydney. Podle izraelského serveru The Jerusalem Post se na místě konaly oslavy židovského svátku chanuka, kterých se účastnily přibližně dva tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 31 mminutami

Po střelbě na Brownově univerzitě v USA zemřeli nejméně dva lidé

Nejméně dva studenti zemřeli po sobotní střelbě na Brownově univerzitě ve státě Rhode Island na severovýchodě Spojených států. Dalších devět lidí utrpělo zranění, většina je ve stabilizovaném stavu, informovaly pode médií úřady. Policie později uvedla, že zadržela v souvislosti se střelbou jednu osobu. Podle šéfa policie Oscara Pereze je podezřelému kolem 20 let, s odvoláním na probíhající vyšetřování však odmítl sdělit podrobnosti. Úřady v tuto chvíli nepátrají po dalších podezřelých.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Britští reformisté navzdory řadě kauz hlásí širokou členskou základnu

Britští reformisté Nigela Farage prohlašují, že jsou „největší britskou politickou stranou“. V počtech členů předstihli vládní labouristy, kterým základna podporovatelů naopak klesá. Pokračující úspěchy pravice zatím nebrzdí ani skandály ohledně výdajů za kampaň a možných rasistických výroků jejího předsedy z dob studií.
před 4 hhodinami

Zelenskyj připustil, že Ukrajina by mohla udělat kompromis ohledně NATO

Evropské a americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou za členství země v NATO, připustil podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné. V Berlíně více než pět hodin jednal s kancléřem Friedrichem Merzem a Američany o jejich návrhu na ukončení ruské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady. Americký vyslanec Steve Witkoff hovořil po jednání o „výrazném pokroku“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Súdánu jsou mrtví po dronovém úderu na nemocnici

Sedm lidí zemřelo a dalších dvanáct utrpělo zranění při dronovém útoku na vojenskou nemocnici v rebely obléhaném městě Dilling na jihu Súdánu. Mezi oběťmi jsou pacienti i jejich příbuzní, píše agentura AFP s odvoláním na zdravotníky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kolemjdoucí bleskově odzbrojil střelce v Sydney

Jeden z kolemjdoucích v Sydney nejspíš zabránil většímu masakru, když se mu během krátké chvíle podařilo připlížit k jednomu ze střelců a odzbrojit ho. Video, jež se rychle šíří na sociálních sítích, zveřejnila australská média či britský Telegraph. Útok si vyžádal mnoho mrtvých, podle úřadů střelci cílili na účastníky židovské akce.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa za agenty pro Madura. Zabavený tanker měl pomoci Kubě, píše NYT

Firmy s vazbami na Kubu získávají větší podíl na vývozu venezuelské ropy. Děje se tak v době, kdy USA hrozí Caracasu intervencí a režim autoritáře Nicoláse Madura spoléhá na kubánské bezpečnostní síly v zemi, píše deník The New York Times (NYT). Jako spojka mezi oběma státy funguje podle listu sankciovaný panamský podnikatel. Zásobovat chudý komunistický ostrov měl i tanker zadržený tento týden Američany.
před 12 hhodinami
Načítání...