AstraZeneca nemá podle smluv upřednostňovat Británii před EU, píše CNN

Politici Evropské unie koncem ledna kritizovali firmu AstraZeneca poté, co jim oznámila, že do konce března dodá o desítky milionů méně dávek, než bylo původně dohodnuto. Zároveň se ale společnosti dařilo dodávat smluvené množství do Velké Británie. Televize CNN nyní zjistila, že na základě smluv o dodání vakcín nemá AstraZeneca právo Británii před EU upřednostňovat.

„Smlouva společnosti AstraZeneca s EU je v zásadě stejná jako smlouva s Velkou Británií. Ve smlouvách jsou pouze nepatrné jazykové rozdíly, které zohledňují, že EU nakupuje vakcíny jménem 27 zemí,“ tvrdí právník David Green z kanceláře Edwin Coe, kterého oslovila televize CNN. Green prostudoval obě smlouvy, ovšem jen ve zveřejněné podobě, ve kterých jsou některé části nepřístupné.

Ve smlouvách je podle Greena mnoho podobností, zejména proto, že byly podepsány ve stejnou dobu. „Co ale výrobci nemohou udělat, je vybrat si jednu smluvní stranu před druhou. Nemohou tedy EU říci: ,Nebudeme vám vakcínu dodávat, protože ji budeme poskytovat Spojenému království‘ a naopak,“ vysvětluje právník.

Smlouvy se shodují i ve vyjádření o takzvaném „maximálním možném úsilí“. Ve smlouvě s Británií je použita formulace, že výrobce podnikne maximální možné úsilí, aby své závazky ohledně termínů a objemu dodávek splnil. Pokud je to nezbytné, může je společnost „aktualizovat a upravit“, ale musí nejméně měsíc dopředu informovat britské ministerstvo pro obchod, energii a průmyslové strategie (BEIS) o „pevném a konečném“ termínu.

Reálně tato formulace znamená, že firma může krátit dodávky, když je nebude schopna splnit. Právník Green říká, že pojem „maximální možné úsilí“ je v zásadě únikovou doložkou, která má společnosti AstraZeneca zajistit určitou právní ochranu pro případ, že by nemohla splnit dohodnutý harmonogram.

Kdo má přednost?

Na kritiku ze strany EU reagoval ředitel AstraZeneca Pascal Soriot výrokem, že jeho společnost souhlasila s dodávkami do Velké Británie jako první. Zároveň uvedl, že je to dle něj „dostatečně spravedlivé“, protože se Spojeným královstvím se dohodla dříve než s Unií.

Tuto úvahu zkritizovala Evropská komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová, která byla pod tlakem kvůli tomu, že se smlouva s EU jevila jako výrazně slabší než ta s Británií.

„Odmítáme logiku typu, kdo dřív přijde, je dřív na řadě,“ řekla. „To může fungovat u řeznictví v sousedství, ale ne v pokročilých kupních smlouvách,“ dodala. Jak navíc zjistila CNN, AstraZeneca oficiální smlouvu s Velkou Británií ve skutečnosti podepsala 28. srpna, jeden den po uzavření dohody s EU. Není proto žádný důvod, aby byla vakcína dodávána přednostně do Británie. 

Přednostní dodání bylo součástí smlouvy, tvrdí Hancock

Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock naznačil, že přednostní dodání vakcíny do Británie bylo zahrnuto ve smlouvě. „Neuspokojil bych se smlouvou, která by umožňovala dodávat oxfordskou vakcínu někomu před námi. Trval jsem na tom, abychom mohli udržet veškerou britskou veřejnost v bezpečí, což považuji jako ministr zdravotnictví za svou hlavní zodpovědnost.“

AstraZeneca ale odmítla komentovat dotazy CNN, které se týkaly upřednostňování dodávek do Británie před EU. Na otázku, zda je dohoda o upřednostňování Spojeného království součástí nepublikované časti smlouvy nebo je zahrnuta v jiném právním dokumentu, BEIS odpovědělo pouze takto: „Vláda Spojeného království má dohodu s AstraZenekou o dodávce 100 milionů dávek vakcíny, a mají domluvený plán dodávek.“ Podrobnosti o obchodní dohodě mezi britskou vládou a společností AstraZeneca jsou podle BEIS komerčně citlivé.

Mluvčí Evropské komise britskou smlouvu s AstraZenekou odmítl komentovat, ale uvedl, že komise považuje svou vlastní dohodu za „závazné objednání jasného množství dávek.“

„Doložka o maximálním možném úsilí je ve smlouvě zahrnuta, protože vakcína nebyla v době podepsání ještě vyvinuta ani schválena. Nebylo zřejmé, zdali AstraZeneca bude vakcínu vůbec vyrábět,“ vysvětlil mluvčí. Nyní když je vakcína povolena, už se podle mluvčího stanovilo jasné množství dodávek. „ A to jak pro prosinec loňského roku, tak pro nadcházející čtvrtletí tohoto roku.“

Doba dodání vakcín je pro Evropskou unii klíčová. Nedostatek dávek – nejen z AstraZeneky – znamená, že se očkovací programy v mnoha zemích pozastavují a nejsou pravidelné. Nedostatek je i v České republice, ta však zatím nedokázala aplikovat ani dodané menší množství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
před 1 hhodinou

Tisíce věřících proudí k hrobu papeže Františka v Římě

Asi dvacet tisíc lidí se v neděli podle italské televize Sky TG24 přišlo poklonit k papežovu hrobu v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě, z toho třináct tisíc se už dostalo dovnitř, ostatní čekají ve frontě. Lidé se sešli opět také v okolí Svatopetrského náměstí ve Vatikánu, dorazilo jich na dvě stě tisíc. Zejména mladí se tam účastnili mše vedené kardinálem Pietrem Parolinem.
11:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po únorovém útoku ruského dronu jsou v Černobylu zpřísněna opatření

Od havárie atomové elektrárny v Černobylu uplynulo devětatřicet let. Bezpečnostní opatření v areálu jsou teď zpřísněna. Úřady k tomu přistoupily po únorovém útoku ruského dronu na kryt sarkofágu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii opakovaně upozorňuje na přetrvávající rizika pro světovou jadernou bezpečnost v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině. V Černobylu natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.
před 3 hhodinami

Řidič ve Vancouveru najel do davu, zemřelo devět lidí

V západokanadském Vancouveru, kde v sobotu večer (v neděli nad ránem SELČ) řidič na festivalu najel do davu, zemřelo devět lidí, oznámila na síti X policie, která dosud množství obětí neuváděla. Počet zraněných policie neupřesnila, už dříve ale sdělila, že jich bylo více. Řidiče policie zadržela. Případ vyšetřovatelé nepovažují za terorismus.
08:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí po výbuchu v íránském přístavu vzrostl na 28

Počet mrtvých po sobotní explozi v přístavu u íránského města Bandar Abbás vzrostl na 28, přes tisíc dalších lidí utrpělo zranění. V neděli o tom informovala agentura AFP s tím, že není jasné, kolik zaměstnanců bylo v době výbuchu v přístavu. Oheň už mají hasiči pod kontrolou, stále ale není uhašen. Celní odbavení a nakládka kontejnerů byly obnoveny, oznámilo podle AFP íránské ministerstvo vnitra.
10:33Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump usiluje o volný průjezd amerických lodí Panamským a Suezským průplavem

Americký prezident Donald Trump požaduje volný průjezd amerických lodí Panamským a Suezským průplavem. Mělo by se to týkat jak vojenských, tak obchodních lodí, napsal na své sociální síti Truth Social. Trump zároveň uvedl, že požádal ministra zahraničí USA Marca Rubia, aby se touto záležitostí okamžitě zabýval.
před 9 hhodinami

Při výbuchu v íránském přístavu zemřelo čtrnáct lidí, přes sedm set osob se zranilo

Mohutný výbuch, který v sobotu zasáhl přístav u íránského města Bandar Abbás, má čtrnáct obětí. Vzrostl také počet zraněných, íránská státní televize informovala o více než 750 lidech. Výbuch, který nastal v den třetího kola jednání o jaderném programu Teheránu mezi Spojenými státy a Íránem, podle úřadů zřejmě zapříčinily špatně skladované chemikálie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Papež František byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné

Papež František byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě, oznámil Vatikán. Neveřejný obřad následoval po dopolední asi dvouhodinové mši na Svatopetrském náměstí. Pontifik zemřel v pondělí ve věku 88 let. Na rozloučení s papežem dorazila celá řada významných světových představitelů, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa či ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Česko zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...