AstraZeneca nemá podle smluv upřednostňovat Británii před EU, píše CNN

Politici Evropské unie koncem ledna kritizovali firmu AstraZeneca poté, co jim oznámila, že do konce března dodá o desítky milionů méně dávek, než bylo původně dohodnuto. Zároveň se ale společnosti dařilo dodávat smluvené množství do Velké Británie. Televize CNN nyní zjistila, že na základě smluv o dodání vakcín nemá AstraZeneca právo Británii před EU upřednostňovat.

„Smlouva společnosti AstraZeneca s EU je v zásadě stejná jako smlouva s Velkou Británií. Ve smlouvách jsou pouze nepatrné jazykové rozdíly, které zohledňují, že EU nakupuje vakcíny jménem 27 zemí,“ tvrdí právník David Green z kanceláře Edwin Coe, kterého oslovila televize CNN. Green prostudoval obě smlouvy, ovšem jen ve zveřejněné podobě, ve kterých jsou některé části nepřístupné.

Ve smlouvách je podle Greena mnoho podobností, zejména proto, že byly podepsány ve stejnou dobu. „Co ale výrobci nemohou udělat, je vybrat si jednu smluvní stranu před druhou. Nemohou tedy EU říci: ,Nebudeme vám vakcínu dodávat, protože ji budeme poskytovat Spojenému království‘ a naopak,“ vysvětluje právník.

Smlouvy se shodují i ve vyjádření o takzvaném „maximálním možném úsilí“. Ve smlouvě s Británií je použita formulace, že výrobce podnikne maximální možné úsilí, aby své závazky ohledně termínů a objemu dodávek splnil. Pokud je to nezbytné, může je společnost „aktualizovat a upravit“, ale musí nejméně měsíc dopředu informovat britské ministerstvo pro obchod, energii a průmyslové strategie (BEIS) o „pevném a konečném“ termínu.

Reálně tato formulace znamená, že firma může krátit dodávky, když je nebude schopna splnit. Právník Green říká, že pojem „maximální možné úsilí“ je v zásadě únikovou doložkou, která má společnosti AstraZeneca zajistit určitou právní ochranu pro případ, že by nemohla splnit dohodnutý harmonogram.

Kdo má přednost?

Na kritiku ze strany EU reagoval ředitel AstraZeneca Pascal Soriot výrokem, že jeho společnost souhlasila s dodávkami do Velké Británie jako první. Zároveň uvedl, že je to dle něj „dostatečně spravedlivé“, protože se Spojeným královstvím se dohodla dříve než s Unií.

Tuto úvahu zkritizovala Evropská komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová, která byla pod tlakem kvůli tomu, že se smlouva s EU jevila jako výrazně slabší než ta s Británií.

„Odmítáme logiku typu, kdo dřív přijde, je dřív na řadě,“ řekla. „To může fungovat u řeznictví v sousedství, ale ne v pokročilých kupních smlouvách,“ dodala. Jak navíc zjistila CNN, AstraZeneca oficiální smlouvu s Velkou Británií ve skutečnosti podepsala 28. srpna, jeden den po uzavření dohody s EU. Není proto žádný důvod, aby byla vakcína dodávána přednostně do Británie. 

Přednostní dodání bylo součástí smlouvy, tvrdí Hancock

Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock naznačil, že přednostní dodání vakcíny do Británie bylo zahrnuto ve smlouvě. „Neuspokojil bych se smlouvou, která by umožňovala dodávat oxfordskou vakcínu někomu před námi. Trval jsem na tom, abychom mohli udržet veškerou britskou veřejnost v bezpečí, což považuji jako ministr zdravotnictví za svou hlavní zodpovědnost.“

AstraZeneca ale odmítla komentovat dotazy CNN, které se týkaly upřednostňování dodávek do Británie před EU. Na otázku, zda je dohoda o upřednostňování Spojeného království součástí nepublikované časti smlouvy nebo je zahrnuta v jiném právním dokumentu, BEIS odpovědělo pouze takto: „Vláda Spojeného království má dohodu s AstraZenekou o dodávce 100 milionů dávek vakcíny, a mají domluvený plán dodávek.“ Podrobnosti o obchodní dohodě mezi britskou vládou a společností AstraZeneca jsou podle BEIS komerčně citlivé.

Mluvčí Evropské komise britskou smlouvu s AstraZenekou odmítl komentovat, ale uvedl, že komise považuje svou vlastní dohodu za „závazné objednání jasného množství dávek.“

„Doložka o maximálním možném úsilí je ve smlouvě zahrnuta, protože vakcína nebyla v době podepsání ještě vyvinuta ani schválena. Nebylo zřejmé, zdali AstraZeneca bude vakcínu vůbec vyrábět,“ vysvětlil mluvčí. Nyní když je vakcína povolena, už se podle mluvčího stanovilo jasné množství dodávek. „ A to jak pro prosinec loňského roku, tak pro nadcházející čtvrtletí tohoto roku.“

Doba dodání vakcín je pro Evropskou unii klíčová. Nedostatek dávek – nejen z AstraZeneky – znamená, že se očkovací programy v mnoha zemích pozastavují a nejsou pravidelné. Nedostatek je i v České republice, ta však zatím nedokázala aplikovat ani dodané menší množství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk bude až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
před 1 hhodinou

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 2 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana. Uvedlo to podle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva.
02:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Viděli jsme všechny podoby války,“ řekl ČT malíř z jižního Libanonu

Smrt příbuzných, zničené živobytí i své osobní postoje a zkušenosti s válkou přiblížili pro Českou televizi obyvatelé jiholibanonské vesnice Arab Salím, která se několikrát stala cílem izraelských úderů. I přes četné vojenské porážky ze strany Jeruzaléma zůstává teroristické hnutí Hizballáh v regionu hluboce zakořeněné a sympatie k němu nechovají jen šíitští extrémisté.
před 4 hhodinami

Británie chce víc rozpoznávat tváře a pomocí AI odhadovat věk imigrantů

Británie vyvíjí kontroverzní nástroj pro svou zpřísňující se azylovou politiku. Za pomoci umělé inteligence chce od léta 2027 odhadovat věk imigrantů, u kterých není jisté, že jsou nezletilí. Vládní data ukazují, že současný systém je náchylný k chybám, a analýza fotografií má situaci zlepšit. Kromě toho plánují úřady rozšířit i využívání systému rozpoznávání tváří.
před 5 hhodinami

Američtí a kubánští generálové se setkali na základně Guantánamo

Vysocí američtí a kubánští vojenští představitelé se v pátek setkali na americké námořní základně v zátoce Guantánamo na Kubě. Šéf amerického vojenského velitelství pro Střední a Jižní Ameriku a Karibik (SOUTHCOM) generál Francis Donovan krátce jednal s kubánskou delegací o bezpečnostních otázkách. Uvedla to americká armáda na síti X. Kubánské ozbrojené síly následně na facebooku potvrdily, že se jednání skutečně uskutečnilo.
před 9 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...