AstraZeneca nemá podle smluv upřednostňovat Británii před EU, píše CNN

Politici Evropské unie koncem ledna kritizovali firmu AstraZeneca poté, co jim oznámila, že do konce března dodá o desítky milionů méně dávek, než bylo původně dohodnuto. Zároveň se ale společnosti dařilo dodávat smluvené množství do Velké Británie. Televize CNN nyní zjistila, že na základě smluv o dodání vakcín nemá AstraZeneca právo Británii před EU upřednostňovat.

„Smlouva společnosti AstraZeneca s EU je v zásadě stejná jako smlouva s Velkou Británií. Ve smlouvách jsou pouze nepatrné jazykové rozdíly, které zohledňují, že EU nakupuje vakcíny jménem 27 zemí,“ tvrdí právník David Green z kanceláře Edwin Coe, kterého oslovila televize CNN. Green prostudoval obě smlouvy, ovšem jen ve zveřejněné podobě, ve kterých jsou některé části nepřístupné.

Ve smlouvách je podle Greena mnoho podobností, zejména proto, že byly podepsány ve stejnou dobu. „Co ale výrobci nemohou udělat, je vybrat si jednu smluvní stranu před druhou. Nemohou tedy EU říci: ,Nebudeme vám vakcínu dodávat, protože ji budeme poskytovat Spojenému království‘ a naopak,“ vysvětluje právník.

Smlouvy se shodují i ve vyjádření o takzvaném „maximálním možném úsilí“. Ve smlouvě s Británií je použita formulace, že výrobce podnikne maximální možné úsilí, aby své závazky ohledně termínů a objemu dodávek splnil. Pokud je to nezbytné, může je společnost „aktualizovat a upravit“, ale musí nejméně měsíc dopředu informovat britské ministerstvo pro obchod, energii a průmyslové strategie (BEIS) o „pevném a konečném“ termínu.

Reálně tato formulace znamená, že firma může krátit dodávky, když je nebude schopna splnit. Právník Green říká, že pojem „maximální možné úsilí“ je v zásadě únikovou doložkou, která má společnosti AstraZeneca zajistit určitou právní ochranu pro případ, že by nemohla splnit dohodnutý harmonogram.

Kdo má přednost?

Na kritiku ze strany EU reagoval ředitel AstraZeneca Pascal Soriot výrokem, že jeho společnost souhlasila s dodávkami do Velké Británie jako první. Zároveň uvedl, že je to dle něj „dostatečně spravedlivé“, protože se Spojeným královstvím se dohodla dříve než s Unií.

Tuto úvahu zkritizovala Evropská komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová, která byla pod tlakem kvůli tomu, že se smlouva s EU jevila jako výrazně slabší než ta s Británií.

„Odmítáme logiku typu, kdo dřív přijde, je dřív na řadě,“ řekla. „To může fungovat u řeznictví v sousedství, ale ne v pokročilých kupních smlouvách,“ dodala. Jak navíc zjistila CNN, AstraZeneca oficiální smlouvu s Velkou Británií ve skutečnosti podepsala 28. srpna, jeden den po uzavření dohody s EU. Není proto žádný důvod, aby byla vakcína dodávána přednostně do Británie. 

Přednostní dodání bylo součástí smlouvy, tvrdí Hancock

Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock naznačil, že přednostní dodání vakcíny do Británie bylo zahrnuto ve smlouvě. „Neuspokojil bych se smlouvou, která by umožňovala dodávat oxfordskou vakcínu někomu před námi. Trval jsem na tom, abychom mohli udržet veškerou britskou veřejnost v bezpečí, což považuji jako ministr zdravotnictví za svou hlavní zodpovědnost.“

AstraZeneca ale odmítla komentovat dotazy CNN, které se týkaly upřednostňování dodávek do Británie před EU. Na otázku, zda je dohoda o upřednostňování Spojeného království součástí nepublikované časti smlouvy nebo je zahrnuta v jiném právním dokumentu, BEIS odpovědělo pouze takto: „Vláda Spojeného království má dohodu s AstraZenekou o dodávce 100 milionů dávek vakcíny, a mají domluvený plán dodávek.“ Podrobnosti o obchodní dohodě mezi britskou vládou a společností AstraZeneca jsou podle BEIS komerčně citlivé.

Mluvčí Evropské komise britskou smlouvu s AstraZenekou odmítl komentovat, ale uvedl, že komise považuje svou vlastní dohodu za „závazné objednání jasného množství dávek.“

„Doložka o maximálním možném úsilí je ve smlouvě zahrnuta, protože vakcína nebyla v době podepsání ještě vyvinuta ani schválena. Nebylo zřejmé, zdali AstraZeneca bude vakcínu vůbec vyrábět,“ vysvětlil mluvčí. Nyní když je vakcína povolena, už se podle mluvčího stanovilo jasné množství dodávek. „ A to jak pro prosinec loňského roku, tak pro nadcházející čtvrtletí tohoto roku.“

Doba dodání vakcín je pro Evropskou unii klíčová. Nedostatek dávek – nejen z AstraZeneky – znamená, že se očkovací programy v mnoha zemích pozastavují a nejsou pravidelné. Nedostatek je i v České republice, ta však zatím nedokázala aplikovat ani dodané menší množství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael pokračoval v bombardování Libanonu, útočil i Hizballáh

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu. Ten dříve v souvislosti se svými nočními útoky na Izrael prohlásil, že má jít o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok hnutí proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 41 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen. Paliva v Česku dál zdražují. Průměrně jsou ale pod cenovým stropem, který pro čtvrtek stanovila vláda.
10:46Aktualizovánopřed 49 mminutami

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 5 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 6 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...