AstraZeneca nemá podle smluv upřednostňovat Británii před EU, píše CNN

Politici Evropské unie koncem ledna kritizovali firmu AstraZeneca poté, co jim oznámila, že do konce března dodá o desítky milionů méně dávek, než bylo původně dohodnuto. Zároveň se ale společnosti dařilo dodávat smluvené množství do Velké Británie. Televize CNN nyní zjistila, že na základě smluv o dodání vakcín nemá AstraZeneca právo Británii před EU upřednostňovat.

„Smlouva společnosti AstraZeneca s EU je v zásadě stejná jako smlouva s Velkou Británií. Ve smlouvách jsou pouze nepatrné jazykové rozdíly, které zohledňují, že EU nakupuje vakcíny jménem 27 zemí,“ tvrdí právník David Green z kanceláře Edwin Coe, kterého oslovila televize CNN. Green prostudoval obě smlouvy, ovšem jen ve zveřejněné podobě, ve kterých jsou některé části nepřístupné.

Ve smlouvách je podle Greena mnoho podobností, zejména proto, že byly podepsány ve stejnou dobu. „Co ale výrobci nemohou udělat, je vybrat si jednu smluvní stranu před druhou. Nemohou tedy EU říci: ,Nebudeme vám vakcínu dodávat, protože ji budeme poskytovat Spojenému království‘ a naopak,“ vysvětluje právník.

Smlouvy se shodují i ve vyjádření o takzvaném „maximálním možném úsilí“. Ve smlouvě s Británií je použita formulace, že výrobce podnikne maximální možné úsilí, aby své závazky ohledně termínů a objemu dodávek splnil. Pokud je to nezbytné, může je společnost „aktualizovat a upravit“, ale musí nejméně měsíc dopředu informovat britské ministerstvo pro obchod, energii a průmyslové strategie (BEIS) o „pevném a konečném“ termínu.

Reálně tato formulace znamená, že firma může krátit dodávky, když je nebude schopna splnit. Právník Green říká, že pojem „maximální možné úsilí“ je v zásadě únikovou doložkou, která má společnosti AstraZeneca zajistit určitou právní ochranu pro případ, že by nemohla splnit dohodnutý harmonogram.

Kdo má přednost?

Na kritiku ze strany EU reagoval ředitel AstraZeneca Pascal Soriot výrokem, že jeho společnost souhlasila s dodávkami do Velké Británie jako první. Zároveň uvedl, že je to dle něj „dostatečně spravedlivé“, protože se Spojeným královstvím se dohodla dříve než s Unií.

Tuto úvahu zkritizovala Evropská komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová, která byla pod tlakem kvůli tomu, že se smlouva s EU jevila jako výrazně slabší než ta s Británií.

„Odmítáme logiku typu, kdo dřív přijde, je dřív na řadě,“ řekla. „To může fungovat u řeznictví v sousedství, ale ne v pokročilých kupních smlouvách,“ dodala. Jak navíc zjistila CNN, AstraZeneca oficiální smlouvu s Velkou Británií ve skutečnosti podepsala 28. srpna, jeden den po uzavření dohody s EU. Není proto žádný důvod, aby byla vakcína dodávána přednostně do Británie. 

Přednostní dodání bylo součástí smlouvy, tvrdí Hancock

Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock naznačil, že přednostní dodání vakcíny do Británie bylo zahrnuto ve smlouvě. „Neuspokojil bych se smlouvou, která by umožňovala dodávat oxfordskou vakcínu někomu před námi. Trval jsem na tom, abychom mohli udržet veškerou britskou veřejnost v bezpečí, což považuji jako ministr zdravotnictví za svou hlavní zodpovědnost.“

AstraZeneca ale odmítla komentovat dotazy CNN, které se týkaly upřednostňování dodávek do Británie před EU. Na otázku, zda je dohoda o upřednostňování Spojeného království součástí nepublikované časti smlouvy nebo je zahrnuta v jiném právním dokumentu, BEIS odpovědělo pouze takto: „Vláda Spojeného království má dohodu s AstraZenekou o dodávce 100 milionů dávek vakcíny, a mají domluvený plán dodávek.“ Podrobnosti o obchodní dohodě mezi britskou vládou a společností AstraZeneca jsou podle BEIS komerčně citlivé.

Mluvčí Evropské komise britskou smlouvu s AstraZenekou odmítl komentovat, ale uvedl, že komise považuje svou vlastní dohodu za „závazné objednání jasného množství dávek.“

„Doložka o maximálním možném úsilí je ve smlouvě zahrnuta, protože vakcína nebyla v době podepsání ještě vyvinuta ani schválena. Nebylo zřejmé, zdali AstraZeneca bude vakcínu vůbec vyrábět,“ vysvětlil mluvčí. Nyní když je vakcína povolena, už se podle mluvčího stanovilo jasné množství dodávek. „ A to jak pro prosinec loňského roku, tak pro nadcházející čtvrtletí tohoto roku.“

Doba dodání vakcín je pro Evropskou unii klíčová. Nedostatek dávek – nejen z AstraZeneky – znamená, že se očkovací programy v mnoha zemích pozastavují a nejsou pravidelné. Nedostatek je i v České republice, ta však zatím nedokázala aplikovat ani dodané menší množství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael novu udeřil na Bejrút. Hizballáh podnikl odvetu na základnu

Izraelský útok na pobřeží libanonské metropole Bejrútu si v noci na čtvrtek vyžádal nejméně sedm mrtvých a 21 zraněných. Město čelilo dalšímu úderu během několika hodin. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci vypálilo rakety na základnu Izraele, který v odvetě zasáhl desítku cílů hnutí.
před 25 mminutami

Demokratičtí senátoři v USA řeší údajný americký zásah íránské školy

Desítky amerických demokratických senátorů požadovaly od vlády prezidenta Donalda Trumpa odpovědi na množící se tvrzení o tom, že by USA byly zodpovědné za únorový útok na íránskou dívčí školu. Napsala to agentura AP. Stanice CNN píše o tom, že americká armáda instituci zasáhla omylem pravděpodobně kvůli zastaralým informacím o nedaleké námořní základně. Zásah školy si tehdy podle íránských médií vyžádal životy nejméně 168 dětí a 14 učitelů.
před 2 hhodinami

Íránské lodě s výbušninami zasáhly v iráckých vodách dva tankery, tvrdí Bagdád

Íránské lodě naložené výbušninami zasáhly v iráckých vodách dva tankery s palivem, které začaly hořet. Irák následně začal s evakuací dvou desítek členů posádky z obou plavidel, napsala ve středu večer agentura Reuters s odvoláním na šéfa irácké společnosti pro přístavy. Jeden člověk při incidentu přišel o život.
před 4 hhodinami

USA zničily 28 íránských lodí schopných pokládat miny, tvrdí Trump

Podle prezidenta USA Donalda Trumpa už Spojené státy vyřadily z provozu celkem dvacet osm íránských lodí které jsou schopné pokládat miny. V úterý večer regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) informovalo o zničení šestnácti minonosných lodí u Hormuzského průlivu. Celkem dle Trumpa došlo ke zničení 58 íránských válečných lodí. Pokračující americko-izraelské údery na Írán přitom Trump znovu označil za „krátkou exkurzi“. V Íránu už podle něj „nezbylo prakticky nic“, na co by americká armáda mohla útočit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael a Írán podnikly vzdušné útoky, u Íránu byly zasaženy tři nákladní lodě

Izrael podnikl další vzdušné údery na Teherán a na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Mluvčí íránského Červeného půlměsíce Modžtabá Cháledí podle státní televize uvedl, že v Íránu bylo zasaženo téměř dvacet tisíc obytných budov a sedmdesát sedm zdravotnických zařízení. RB OSN žádá okamžité zastavení útoků Íránu na státy Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoAustrálie udělila humanitární azyl šesti íránským fotbalistkám

Austrálie udělila humanitární azyl šesti Íránkám z národního fotbalového týmu, který se v zemi účastnil mistrovství Asie. Zbytek už se vydal na cestu zpět. Sedmá hráčka si nabídku na poslední chvíli rozmyslela, kontaktovala íránskou ambasádu a nechala se odvézt. Íránské velvyslanectví se tak však dozvědělo, kde se hráčky nachází a australský ministr vnitra Tony Burke musel vydat pokyn k jejich přemístění. Opatrnost byla na místě, hráčky totiž byly pod neustálým dozorem mužského doprovodu týmu. Íránský tým vzbudil celosvětový ohlas minulý týden během prvního zápasu s Jižní Koreou – fotbalistky na úvod mlčely během hymny.
před 7 hhodinami

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Starmer věděl o Mandelsonovi jako riziku, plyne z dokumentů

Britská vláda zveřejnila část dokumentů souvisejících se jmenováním někdejšího ministra Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Premiér Keir Starmer měl podle jednoho z textů informaci, že kvůli Mandelsonově blízkým vztahům s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem může být jmenování „reputačním rizikem“, uvedla stanice Sky News. Starmerův kabinet se k publikaci rozhodl po tlaku, kterému ministerský předseda čelí kvůli aféře svého významného spolustraníka.
před 11 hhodinami
Načítání...