V poledne místního času (10:00 SELČ) měly ustat boje v Náhorním Karabachu. Po jednání se svými protějšky z Arménie a Ázerbájdžánu oznámil dohodu o příměří ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle ruské státní agentury TASS si mají oba státy během klidu zbraní vyměnit zajatce a těla padlých vojáků, což zprostředkuje výbor Červeného kříže. Před zahájením příměří se obě strany konfliktu začaly obviňovat z ostřelování obydlených oblastí.
Arménie a Ázerbájdžán souhlasí s příměřím i mírovými rozhovory, řekl Lavrov po jednání
Události ČT: Arménie a Ázerbájdžán souhlasí s příměřím (zdroj: ČT24)
„Příměří je vyhlášeno od 12:00 dne 10. října 2020 z humanitárních důvodů za účelem výměny válečných zajatců a jiných zadržovaných osob a těl padlých,“ citovala TASS z prohlášení po pátečním desetihodinovém jednání ministrů zahraničí Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu Sergeje Lavrova, Zohraba Mnacakaniana a Ceyhuna Bayramova v Moskvě.
Arménie od počátku vyjednávání, které zprostředkoval ruský prezident Vladimir Putin, deklarovala, že souhlasí s příměřím, avšak Ázerbájdžán je zpočátku podmiňoval stažením arménských sil z Náhorního Karabachu a přilehlého okupovaného území.
Podle Lavrova obě strany nakonec souhlasily se zahájením rozhovorů o mírovém urovnání situace, a to prostřednictvím takzvané Minské skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Skupina byla vytvořena v roce 1992 s cílem zprostředkovat mírové řešení sporu o Náhorní Karabach. Skupině předsedají Spojené státy, Rusko a Francie.
TASS uvedl, že jednání se konalo v krajně napjaté atmosféře. Zatímco ministři v Moskvě jednali, objevily se zprávy o dělostřeleckém ostřelování vedeném na bojišti z obou stran. S televizním projevem vystoupil také ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a řekl, že dává Jerevanu poslední šanci urovnat karabašský problém mírovou cestou a že jednání okamžitě skončí, pokud v Moskvě zazní, že Karabach je součástí Arménie.
Oblast Arménie a Ázerbájdžánu
V posledních hodinách před zahájením příměří se obě strany konfliktu vzájemně vinily z dalších útoků. „Před několika minutami Ázerbájdžán znovu ostřeloval raketami obytné čtvrti ve Stěpanakertu,“ oznámili arménští separatisté, kteří mají enklávu Náhorní Karabach pod kontrolou. Stěpanakert je správním střediskem enklávy. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany uvedlo, že Arménie intenzivně ostřeluje obydlené oblasti, na což Ázerbájdžán odpovídá stejně.
Arménští představitelé tvrdí, že se do konfliktu zapojilo Turecko, mimo jiné vysláním syrských žoldnéřů bojujících na straně Ázerbájdžánu anebo sestřelením arménského bitevního letadla tureckou stíhačkou. To Ankara i Baku popřely. Alijev ve čtvrtečním rozhovoru pro televizi CNN Arabic připustil, že v Ázerbájdžánu jsou turecké stíhačky, které v zemi zůstaly několik týdnů po společném vojenském cvičení. Trval ale na tom, že zůstaly na zemi.
Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 tisíc mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. Nyní jsou enkláva a přilehlý Lačinský koridor, vedoucí do Arménie, pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované. Současný střet se rozhořel 27. září a je nejvážnější za více než 25 let.