Americká vláda podala žalobu na Boltona. Chce zabránit vydání jeho knihy

Americké ministerstvo spravedlnosti chce zabránit vydání knihy bývalého bezpečnostního poradce Bílého domu Johna Boltona. V žalobě, kterou podalo v úterý u federálního soudu ve Washingtonu, tvrdí, že Bolton v knize zveřejní utajované informace, a ohrozí tím „národní bezpečnost“. Ministerstvo proto soud vyzvalo, aby vydal předběžné opatření a zveřejnění knihy zakázal.

Americký prezident Donald Trump v úterý varoval, že by Bolton mohl čelit „problému se zákonem“, pokud nezastaví vydání knihy plánované na 23. června. Trump svého bývalého poradce obvinil z toho, že by v knize mohl vyzradit utajované informace.

Boltonův právník Chuck Cooper ale uvedl, že jeho klient několik měsíců spolupracoval s odborníky při bezpečnostní radě Bílého domu, aby se ujistil, že jeho kniha žádné tajné informace obsahovat nebude. To její vydání o několik měsíců opozdilo. Podle Coopera Bílý dům obavy ze zveřejnění tajných informací využívá jen jako záminku, aby vydání knihy zdržel.

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že konzultace s bezpečnostní radou Bolton sice vedl, ale nedokončil. V žalobě washingtonský soud proto vyzývá, aby vydání knihy zamezil, dokud nebude proces kontroly dokončen.

Kniha popisuje dění v Bílém domě

Kniha nazvaná The Room Where It Happened, A White House Memoir (Místnost, kde se to stalo: Memoáry z Bílého domu) se podle nakladatelství vyjadřuje k řadě témat: k chaosu v Bílém domě, ale také k hlavním aktérům, k nesouvislému a neuspořádanému rozhodovacímu procesu prezidenta a k jeho jednání se spojenci i nepřáteli, od Číny přes Rusko, Ukrajinu, Severní Koreu či Írán až po Británii, Francii a Německo.

V žalobě podané ministerstvem spravedlnosti stojí, že Bolton za knihu od nakladatelství dostal kolem dvou milionů dolarů (47,3 milionu korun). Bolton významný post v Bílém domě zastával od dubna roku 2018 do září 2019. Trump ho z funkce propustil údajně kvůli neshodám ohledně přístupu k Severní Koreji, Íránu, Afghánistánu či Rusku.

Bolton: Trump žádal čínského prezidenta, aby mu pomohl ve volbách

Bolton v úryvku z nové knihy, který ve středu zveřejnil list The Wall Street Journal (WSJ), píše, že Trump při loňském jednání požádal čínskou hlavu státu Si Ťin-pchinga, aby mu pomohl obhájit vítězství ve volbách. Podle exporadce nešlo o izolovaný incident, ale o součást „vzorce zásadně nepřijatelného chování, které podkopává samotnou legitimitu prezidentského úřadu“.

Světová média si všímají zejména pasáže popisující bilaterální jednání Trumpa s jeho čínským protějškem při loňském summitu G20 v Japonsku. Si prý hovořil o významu americko-čínských vztahů, na což prezident Spojených států navázal komentářem o postojích Demokratické strany. „Trump pak k mému ohromení stočil konverzaci k nadcházejícím prezidentským volbám v USA, odkazoval na ekonomické možnosti Číny a naléhal na Siho, aby zajistil, že vyhraje,“ píše Bolton. Prezident prý naznačil, že Peking by mu mohl pomoci navyšováním dovozu amerických zemědělských produktů.

Bolton chtěl původně své memoáry vydat už o několik měsíců dříve a američtí novináři mají už delší dobu výtisky k dispozici. Nově zveřejněný úryvek popisuje řadu aspektů současné americké politiky vůči Číně, přičemž hodnocení je velmi kritické.

„Trumpovy konverzace se Si odrážely nejen nesrozumitelnost jeho obchodní politiky, ale také sloučení osobních politických zájmů a amerických národních zájmů v Trumpově mysli,“ uvádí Bolton. Prý během svého působení zažil „nespočet“ konverzací, které dokládají, že Trumpovo jednání „podkopává samotnou legitimitu prezidentského úřadu“.

Kvůli podobnému jednání, jaké popisuje Bolton, Trump na přelomu roku čelil ústavní žalobě. Proces takzvaného impeachmentu za údajné zneužití moci proti němu spustila demokraty ovládaná Sněmovna reprezentantů kvůli jeho telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump v něm od Kyjeva žádal kroky, které mohly poškodit jeho volebního soupeře Joea Bidena, přičemž požadavek spojoval s poskytnutím vojenské pomoci Ukrajině.

Bolton uvádí, že kdyby se demokratičtí zákonodárci nesoustředili jen na dění kolem Ukrajiny, „vyústění impeachmentu mohlo dost dobře být jiné“. Komentátoři ovšem ihned poukazovali na to, že Bolton tehdy během vyšetřování v Kongresu odmítl vypovídat. „Když byl požádán, odmítl a hrozil žalobou v případě předvolání. Místo toho si to schoval pro knihu. Bolton možná je autorem, ale není to žádný vlastenec,“ napsal dnes na Twitteru šéf sněmovního výboru pro zpravodajské služby Adam Schiff.

Nově zveřejněný úryvek z knihy dále popisuje údajnou loňskou konverzaci Trumpa s čínským prezidentem o takzvaných převýchovných táborech pro Ujgury v čínské provincii Sin-ťiang. „Si vysvětlil Trumpovi, proč v Sin-ťiangu staví v zásadě koncentrační tábory. Podle našeho tlumočníka Trump řekl, že Si by měl se stavbou táborů pokračovat, Trump měl za to, že je to zcela správný postup,“ píše Bolton.

Jeho kniha podle deníku The Washington Post Trumpovi připisuje i řadu dalších šokujících výroků, jako například slova o tom, že by bylo „hustý“ podniknout invazi do Venezuely. V létě roku 2019 prý zase prohlásil, že novináře, kteří odmítají prozradit své zdroje, „by měli popravovat“.

Bílý dům ihned na nově publikovaná tvrzení nereagoval, píše agentura AP. Trumpova mluvčí Kayleigh McEnanyová předtím zopakovala postoj administrativy, že Boltonova kniha „je plná utajovaných informací, což je neomluvitelné“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

O budoucím vedení Íránu se rozhodne, až dokončíme údery, řekl Trump

Prezident USA Donald Trump přijal v úterý v Bílém domě německého kancléře Friedricha Merze. Jednat mají o citlivých tématech – od americko-izraelských útoků na Írán po Trumpovy nové hrozby zavedením cel a nedávnou návštěvu německého lídra v Číně, píše Reuters. Merz odletěl z Berlína do Washingtonu poté, co Německo a Francie oznámily plány na prohloubení spolupráce v oblasti jaderného odstrašování, což je další krok k přizpůsobení se změnám v transatlantických vztazích.
17:49Aktualizovánopřed 4 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 22 mminutami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 2 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 2 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 4 hhodinami
Načítání...