Abramovič získal izraelský pas. Dostane se s ním do Londýna

3 minuty
Události ČT: Abramovič má izraelské občanství
Zdroj: ČT24

Ruský miliardář Roman Abramovič získal izraelské občanství a přicestoval do Tel Avivu. S odvoláním na izraelské ministerstvo vnitra o tom informovala tamní média. Abramovič, který dosud žil v Londýně, má podle britských médií problémy s prodloužením tamního víza a do Spojeného království zatím nesmí. S izraelským pasem se ale do Londýna dostane. Majitel fotbalové Chelsea je nově nejbohatším obyvatelem Izraele.

Abramovič pochází z židovské rodiny, a proto pro něj nebylo obtížné izraelské občanství získat. Izrael totiž lidem s židovskými kořeny dává v rámci repatriačních programů občanství automaticky, pokud se rozhodnou do země přestěhovat. Pas dostávají okamžitě.

Miliardář si buduje sídlo na předměstí Tel Avivu Neve Cedek, kde koupil bývalý hotelový komplex, napsala izraelská média. Získání izraelského pasu Abramovičovi také umožní navštívit Londýn, kam kvůli průtahům ohledně prodloužení britského víza dosud nemohl.

Abramovičovi, jehož britským bydlištěm je formálně daňový ráj na ostrově Jersey, podle britských médií vypršelo vízum v dubnu.

Abramovič měl dosud investorské vízum první kategorie, které umožňuje každému, kdo investuje víc než dva miliony liber do britské ekonomiky, zůstat v zemi čtyřicet měsíců. Poté si dotyčný může vízum každé dva roky nechat prodloužit.

Po pěti letech si držitel víz může zažádat i o povolení k pobytu, což ale Abramovič nevyužil, a proto nyní – jako už předtím několikrát – podal žádost o prodloužení víza. Její vyřízení se ale protahuje.

Zdroje z okolí oligarchy tvrdí, že žádost nebyla zamítnuta, ale že se její vyřizování jen zpozdilo kvůli změnám ve vízovém procesu, na základě kterých je Abramovičova žádost nyní posuzována jako nová, uvedl The Jerusalem Post.

Londýn chce ruské oligarchy prověřit

Britská média dávají zpoždění do souvislosti s prohlášením britské vlády, že hodlá prověřit, jak bohatí Rusové, kteří dostali investorská víza před rokem 2015, přišli ke svým majetkům. Tehdejší ministryně vnitra Amber Ruddová v březnu řekla poslancům, že v tomto smyslu už instruovala ministerské úředníky.

V dubnu 2015 totiž Spojené království pravidla pro získání investorského víza zpřísnilo. Žádost teď může být zamítnuta, pokud úřady zjistí, že žadatel ve skutečnosti nekontroluje finanční prostředky, za jejichž majitele se vydává, že svůj majetek získal nezákonně nebo že původ jeho peněz je takový, že udělení víza není ve veřejném zájmu.

Úřad britské premiérky odmítl individuální případy žadatelů o investorská víza komentovat, uvedl ale, že je „logickým důsledkem,“ že někteří po zpřísnění podmínek už neuspějí. Po změnách z dubna 2015 klesl počet žádostí o investorská víza o 84 procent.

Abramovičovi prodloužení víza navíc komplikuje skutečnost, že nebyl v době vypršení předchozího povolení na britském území a žádost bude muset podat ze zahraničí. Tyto žádosti jsou posuzovány o něco přísněji než ty, které jsou podány přímo ve Spojeném království, doplnil The Guardian.

Abramovič může do Londýna bez víz a bude mít daňové úlevy

Zisk izraelského pasu umožní Abramovičovi průtahy s britským vízem do určité míry obejít, protože občané židovského státu smějí ve Spojeném království pobývat půl roku bez víz. Nesmějí ale v Británii pracovat.

Coby nový občan Izraele je navíc oligarcha na deset let osvobozen od placení daní z příjmů, které vydělá v zahraničí. Po stejnou dobu také nemusí v Izraeli prokazovat původ majetku, který v zahraničí nabyde, doplnil list The Times of Israel.

Abramovič je předsedou Federace ruských židovských obcí a je považován za velkého mecenáše. Izraelská média uvádějí, že podnikatel za posledních dvacet let věnoval státu Izrael a židovským organizacím v Rusku celkem půldruhé miliardy dolarů (330 miliard korun).

Zdroje z oligarchova okolí tvrdí, že byznysmen už dlouho plánoval, že si o izraelské občanství požádá a že „je Izraeli velmi oddaný,“ citoval je The Jerusalem Post. Izraelské úřady ale uvedly, že si Abramovič o občanství požádal ze zahraničí až minulý týden. Pohovor absolvoval na izraelské ambasádě v Moskvě.

Od kachniček k Sibnefti

Jednapadesátiletý Abramovič je patrně nejznámější z ruských oligarchů. Podnikat začal koncem 80. let, jeho prvním byznysem byl prodej gumových kachniček a dalších hraček. Brzy poté začal obchodovat s ropnými produkty, stavebninami či hnojivy.

Klíčovým pro jeho zbohatnutí se ale ukázala spolupráce s Borisem Berezovským, podnikatelem a „šedou eminencí“ Kremlu v éře prvního ruského prezidenta Borise Jelcina. Přes Berezovského se Abramovič stal součástí takzvané Rodiny, úzkého okruhu Jelcinových blízkých.

Společně s Berezovským ovládl v roce 1996 státní ropnou společnosti Sibněfť, kterou získali v tehdejší neprůhledné privatizaci za zlomek skutečné ceny. Privatizace probíhala formou kontroverzního schématu, na jehož základě byly vládě poskytnuty úvěry výměnou za akcie strategických podniků.

Abramovičovi se podařilo dostat podíly i v dalších firmách, včetně koncernu Rusal, předního světového producenta hliníku, nebo letecké společnosti Aeroflot.

obrázek
Zdroj: ČT24

Rozumí si i s Putinem

Nástup Vladimira Putina znamenal pro mnoho oligarchů zlom, neboť nový prezident dal najevo, že s nimi bude zadobře, jen pokud se nebudou míchat do politiky a nebudou ho kritizovat.

Ti, kteří neposlechli, skončili buď ve vězení, jako někdejší šéf ropné firmy Jukos Michail Chodorkovskij, nebo byli nuceni se svého majetku vzdát, jako právě Berezovskij, jenž odešel do Británie.

Těsně předtím prodal Berezovskij své podíly v Sibněfti Abramovičovi, kterému se naopak povedlo mít i s novým prezidentem dobré vztahy. Sibněfť nakonec s obrovským ziskem prodal státnímu plynárenskému gigantu Gazprom, za což ho Berezovskij neúspěšně napadl u soudu. Abramovič prodal také své podíly v Rusalu a Aeroflotu. 

Mezi lety 2000 a 2008 byl guvernérem Čukotky na ruském Dálném východě, do roku 2013 pak předsedal tamnímu parlamentu. Do rozvoje regionu investoval přes 2,5 miliardy dolarů, které šly do škol, nemocnic či infrastruktury.

Z nejbohatšího Rusa nejbohatším Izraelcem

V roce 2003 koupil Abramovič asi za 150 milionů dolarů londýnský fotbalový klub Chelsea, což z něj udělalo nejznámějšího ruského miliardáře ve Spojeném království. Do klubu poté investoval neuvěřitelné částky, například za prvních deset let šlo o dvě miliardy liber.

Abramovič už sice není úplně nejbohatším Rusem a oproti roku 2008, kdy jeho jmění dosáhlo nejvyšší hodnoty (23,5 miliardy dolarů), „zchudnul“ zhruba o polovinu. I tak ale patří k nejmovitějším Rusům a po získání izraelského pasu je nově nejbohatším občanem židovského státu.

  • Podle časopisu Forbes má Abramovičův majetek hodnotu 11,5 miliardy dolarů, což z něj dělá 140. nejbohatšího člověka na světě, 11. nejbohatšího v Rusku a po získání izraelského pasu i nejbohatšího občana židovského státu.
  • Abramovič vlastní londýnský fotbalový klub Chelsea. Přes svou investiční společnost Millhouse Capital je také akcionářem předního ruského výrobce oceli Evraz a těžařského gigantu Norilsk Nickel.
  • Abramovič má soukromý Boeing a vlastní druhou největší jachtu světa Eclipse. Investuje také do umění, je například majitelem děl Pabla Picassa či Francise Bacona.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pokrok k míru závisí na ochotě Ruska, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během pátečního druhého dne jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Podle agentur to uvedlo americké ministerstvo zahraničí, podle něhož budou jednání pokračovat i v sobotu.
před 21 mminutami

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda v pátek oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šaráa ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 2 hhodinami

Zemřel architekt Tančícího domu Frank Gehry

Ve věku 96 let zemřel americký architekt Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze, píše deník The New York Times. Stalo se tak po krátkém respiračním onemocnění v jeho domě ve městě Santa Monica v Kalifornii, sdělila listu jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruské útoky na Ukrajinu zabily několik lidí

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Charkovská oblastní prokuratura během dne podle stanice BBC informovala o dvou zabitých při ruském útoku na nákladní vůz v Izjumu. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 7 hhodinami
Načítání...