Soud Berezovskij versus Abramovič skončil 0:1

Londýn - Ruský miliardář Boris Berezovskij (63) nakonec prohrál v Londýně soud s dalším ruským oligarchou a majitelem fotbalového klubu Chelsea Romanem Abramovičem (45). Svého bývalého chráněnce Abramoviče Berezovskij obvinil z toho, že ho v roce 2000 donutil prodat pod cenou akcie ruské energetické společnosti Sibněfť. Tím ho měl připravit o pět miliard dolarů (v přepočtu kolem sto miliard korun).

Berezovskij prý akcie prodal poté, co mu Abramovič pohrozil, že se postará o to, aby zasáhl ruský prezident Vladimir Putin a jeho akcie vyvlastnil. V roce 2005 pak Abramovič prodal svůj balík akcií v Sibněfti údajně za 13 miliard dolarů koncernu Gazprom. „Zamítám požadavky Borise Berezovského týkající se Sibnefti i RUSALu,“ prohlásila soudkyně Elizabeth Glosterová.

Abramovič, jehož majetek se podle britských médií pohybuje kolem deseti miliard liber (zhruba 312 miliard korun) a je znám hlavně jako majitel fotbalového klubu Chelsea, popřel všechna obvinění. Podle něj Berezovskij vůbec podíl v Sibněfti neměl a naopak mu platil za ochranu a kontakty, především na tehdejšího prezidenta Borise Jelcina.

Kromě zmíněných pěti miliard dolarů za Sibnefť žádal Berezovskij dalších 564 milionů dolarů za své akcie největšího světového výrobce hliníku, společnosti RUSAL, které prý Abramovič bez povolení prodal.

Roman Abramovič
Zdroj: Ben Cawthra/ISIFA/Getty Images

Soudkyně Elizabeth Glosterová

„Boris Berezovskij byl nepřesvědčivý a nespolehlivý svědek, který považuje pravdu za přechodný a flexibilní koncept. Někdy bylo jeho svědectví záměrně nečestné, někdy si vymýšlel na místě, když se dostal do problémů při odpovědích na otázky. Řekl by prakticky cokoli, aby podpořil svůj případ.“

Hra na pravdu

Berezovskij si podle soudkyně někdy i vymýšlel, aby podpořil vlastní argumenty. Za to Abramovič byl podle soudkyně „pravdomluvným a celkově spolehlivým svědkem“. Soudní bitva ruských oligarchů, která byla jedním z největších procesů v Británii za poslední léta, loni na podzim fascinovala britská i ruská média. Na povrch totiž vyplouvaly detaily divokých privatizací z 90. let v Rusku.

Při výpovědích obou oligarchů se soud dozvídal o pochybných obchodních praktikách, off-shoreových bankovních kontech, luxusních jachtách v Karibiku (poprvé se setkali v prosinci 1994 na jachtě) a obchodech uzavíraných v pětihvězdičkových hotelích. 

Berezovskij se kamarádil s Jelcinem, s Putinem se však nedohodl

Abramovič prý Berezovskému zaplatil za jeho politické krytí na 2,5 miliardy dolarů - mezi jiným nákupy soukromých letadel a sídel ve Francii. Přesto ve své výpovědi připustil, že Berezovskij hrál při vzniku Sibněfti v roce 1995 „mimořádně důležitou“ úlohu. „Nebýt jeho, nebyli bychom bývali s to získat podpis prezidenta (Borise Jelcina),“ prohlásil majitel Chelsea.

I když měl Berezovskij blízko k bývalému ruskému prezidentu Jelcinovi, dostal se do střetu s jeho nástupcem Putinem a od roku 2001 žije v exilu v Británii. To Abramovič přes své vazby na Británii zdůrazňuje, že má ruské bydliště.

Soudní jednání trvalo čtyři měsíce. Zúčastnili se ho oba hlavní protagonisté za doprovodu suity právníků a osobních strážců v černých brýlích. Abramovič se přitom jinak osobní publicitě úzkostlivě vyhýbá. Zatímco Abramovič vypovídal rusky a zdrženlivě, Berezovskij anglicky a temperamentně. Oba se však úspěšně ignorovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil.
08:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 6 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 7 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 20 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 22 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 22 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...