Fischer: Chci, aby se Česko vrátilo na mapu světa a bylo slyšet v EU

Svůj web otvíral Pavel Fischer slovy: „Hlásím se do služby“. Pak slogan změnil na „Prezident evropského střihu“. Bývalý diplomat, Havlův poradce a šéf Ústavu empirických výzkumů STEM se registroval koncem října. „Nevydržel jsem se dívat se založenýma rukama. V kampani mi chyběla klíčová témata,“ vysvětlil svou kandidaturu. „Škoda, že se Pavel rozhodl tak pozdě. Ale snad to dožene,“ říká jeden z jeho podporovatelů, biskup ostravsko-opavský František Václav Lobkowicz.

Zásadní otázkou, kterou by chtěl Pavel Fischer jako prezident řešit, je postavení Česka v Evropské unii a ve světě. „Chci, aby se Česko vrátilo na mapu světa. Chci, aby nás bylo slyšet v diskusi o reformě Evropské unie,“ píše ve svých programových tezích.

Česká republika se podle něj musí opírat o spolupráci se sousedními zeměmi, Evropskou unií a NATO. V zahraniční politice by jako prezident chtěl navázat na Václava Havla.

Za klíčová domácí témata považuje reformu důchodového systému, podporu rodiny a řešení otázek budoucnosti života na venkově. V programu také uvádí, že chce být garantem samostatného rozhodování starostů měst a obcí. „Mají vysokou důvěru obyvatel a jsou mi příkladem,“ uvádí Pavel Fischer.

Manželka Klára, Havel i Medek

Pavla Fischera označila v roce 2016 jako jednoho z vhodných kandidátů na prezidenta občanská iniciativa Kroměřížská výzva. V čele s bývalým ministrem pro lidská práva a hudebníkem Michaelem Kocábem si dala za cíl vyzvat a podpořit lidi, kteří by mohli na Hradě vystřídat Miloše Zemana. Hlavními předpoklady byl morální kredit, pevný charakter, schopnost důstojně reprezentovat Česko a také proevropská orientace.

Pavel Fischer odmítl být výhradním reprezentantem této iniciativy a k boji o Hrad se nakonec přihlásil na poslední chvíli. Michael Kocáb podle Hospodářských novin řekl, že má z jeho rozhodnutí radost. „Naše země velmi potřebuje člověka jako on. Má hluboký vhled do domácí i zahraniční politiky,“ cituje deník Kocába.

Podle Fischerovy manželky Kláry se doma bavili o možnosti, že by mohl kandidovat, už mnoho let. „Až to tady bude dělat pan Fischer, tak to bude takto…“ říkával prý Václav Havel. V jeho týmu Pavel Fischer šest let působil, naposledy na postu ředitele Politického odboru.

„Brali jsme to ale s nadsázkou,“ řekla Klára Fischerová v rozhovoru pro zpravodajský web Seznamu. Vážně o tom podle ní nedlouho před smrtí mluvil někdejší Havlův kancléř a Fischerův přítel Ivan Medek.

Na tiskové konferenci, kde oficiálně oznámil svou kandidaturu, se Pavel Fischer představil takto: „Přicházím jako zástupce generace, která sice vyrostla za komunismu, ale zkušenosti mohla sbírat už ve svobodě. Chci přinést čerstvý vítr těch, kdo směli studovat na prestižních školách v zahraničí a vrátili se právě proto, že cítí odpovědnost za tuto zemi,“ prohlásil.

Studenti na Hrad, kontroly pryč

Slibuje mimo jiné, že jako prezident otevře Pražský hrad lidem. „Odstraním bezpečnostní kontroly na Hradě. Ve spolupráci s parlamentem a úřadem vlády bych tam chtěl také pořádat vzdělávací dílny pro studenty. Seznamovali by se s institucemi a fungováním našeho státu,“ říká.

Pro svou kandidaturu získal Pavel Fischer podpisy 17 senátorů. Podporu signatářů Kroměřížské výzvy i senátorů, například Petra Šilara za KDU-ČSL, Jana Horníka za Starosty a nezávislé nebo Tomáše Czernina z TOP 09, získal také díky tomu, že se osvědčil jako diplomat.

V letech 2003 až 2010 byl velvyslancem České republiky ve Francii a Monaku. Za zásluhy ve prospěch bilaterárních vztahů dostal francouzský řád Čestné legie a monacký Řád svatého Karla.

Chci přinést čerstvý vítr těch, kdo směli studovat na prestižních školách v zahraničí a vrátili se právě proto, že cítí odpovědnost za tuto zemi.
Pavel Fischer

Diplomacii opustil kvůli nemoci nejstaršího ze čtyř dětí, které v důsledku vážné degenerativní choroby v sedmnácti letech zemřelo. Po návratu do Prahy byl vrchním ředitelem bezpečnostně-multilaterální sekce ministerstva zahraničí.

Naposledy byl Pavel Fischer ředitelem neziskového Ústavu empirických výzkumů STEM. Rezignoval poté, co oznámil kandidaturu na prezidenta.

Vůči současnému prezidentovi Miloši Zemanovi je kritický především kvůli jeho orientaci na Rusko. Odsoudil také přímluvu jeho kanceláře firmě Liglass v Kyrgyzstánu. A nelíbí se mu ani Zemanův přístup k povolebnímu vyjednávání. „Je to na hraně ústavy,“ uvádí Fischer.

Není však k Zemanovi pouze kritický. „Zeman je schopný politik. Oceňuji jeho neustálý kontakt s voliči a také schopnost říkat nepopulární věci. Nicméně já bych dělal většinu věcí opačně než on,“ řekl.

Snad to dožene, říká biskup Lobkowicz

Ve vztahu k Zemanovu předchůdci Václavu Klausovi by nechal prověřit jeho amnestii z roku 2013, na základě které byly ukončeny závažné případy hospodářské kriminality a korupce. „Něco takového by se už nemělo opakovat, protože se mi zdá, že právo a právní stát dostaly na frak,“ míní Fischer.

Na nedávné debatě prezidentských kandidátů v Liberci prohlásil, že by nejmenoval premiérem trestně stíhaného člověka.

Pavel Fischer na mši v kostele Nejsvětější trojice v Praze
Zdroj: facebook Pavla Fischera

Jako člen Evropské unie by se podle mínění Pavla Fischera mělo Česko podílet na řešení uprchlické krize. Přijímání uprchlíků podle kvót ale nepovažuje za dobré rozhodnutí. Přesto by měla Česká republika splnit to, k čemu se zavázala.

„Kritéria výběru by měla být přísná a neměla by ohrozit sounáležitost obyvatel Česka. Některé parametry migrantské vlny připomínaly zlatou horečku,“ domnívá se Fischer.

Odhaduje, že jeho kampaň bude stát méně než povolených 40 milionů korun. Vlastní peníze mu stačit nebudou a počítá se sponzory. „Vypověděl jsem životní pojistku, abych měl z čeho žít. Zároveň se mi začali hlásit první přispěvatelé,“ uvedl krátce po oznámení kandidatury. Peníze dostává od různých jednotlivců i firem.

Na transparentním účtu měl k 27. listopadu vybranou sumu přes tři a půl milionu korun. Například 500 liber mu poslal i úspěšný britský dramatik s českými kořeny Tom Stoppard. „Vážím si každé finanční podpory. Zvlášť mě ale potěšila přízeň Toma Stopparda, kterého jsem poznal za svého působení v prezidentském týmu Václava Havla,“ řekl Fischer.

Morální podporu mu vyjádřil také třeba biskup ostravsko-opavský František Václav Lobkowicz. Když byl světícím biskupem pražským, Fischer mu dělal osobního sekretáře. Bylo to v době jeho náhradní vojenské služby.

„Pavel je velmi schopný a výjimečně vyrovnaný člověk. Držím mu palce a rád mu dám svůj hlas,“ řekl redaktorce Českého rozhlasu Lobkowicz. „Škoda, že tak dlouho váhal. Ale snad to dožene.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Speciály

Допомога з поверненням українських біженців додому

На початку російського вторгнення 14 мільйонів людей покинули Україну, шість мільйонів досі залишаються за кордоном, а близько 400 тисяч українців зараз проживають у Чехії. Згідно з останніми опитуваннями, близько 65 відсотків українських біженців планують повернутися додому. Серед іншого, з поверненням їм допомагає некомерційна організація "Повертайся додому". Журналістка Чеського телебачення Вікторія Церкуник поспілкувалася з його директоркою Наталією Саркісян.
19. 4. 2024

Безпілотники у війні в Україні

На думку деяких експертів, російсько-український конфлікт започаткував нову еру у сфері нових технологій. Україна заперечує основну увагу до дронів. Вони наводять артилерію, ведуть розвідку, носять вибухівку. ((Про використання дронів, виробничі потужності та їхню збірку журналістка Чеського телебачення Вікторія Церкуник розмовляла з українським бізнесменом та експертом у сфері робототехніки та безпілотних технологій Валерієм Яковенком.
15. 4. 2024

Життя в Оріхові на лінії українського воєнного фронту

В українському прифронтовому містечку Оріхів у Запорізькій області залишилося 930 людей із початкових 14 тисяч жителів. Більшість старші за шістдесят років. За даними української військової адміністрації, тут люди живуть на пенсії та гуманітарну допомогу, у підвалах, які служать бомбосховищами. За даними української адміністрації, місто зруйноване на 90 відсотків. Про це повідомив журналістці Чеського телебачення Вікторії Церкуник голова муніципальної військової адміністрації Оріхова Микола Вініченко.
10. 4. 2024

Нові центри комплектування Збройних Сил України

У 108-му окремому механізованому батальйоні Збройних Сил України, відомому як батальйон «Вовки Да Вінчі», з цього року працюють два пункти комплектування. В українській столиці - Києві та у Львові, що на західній Україні також приймають добровольців з числа жінок та іноземців. Центр пропонує їм різні військові професії, яким їх також навчає. Найбільший інтерес у добровольців викликає професія оператора дрона. Редакторці Чеського телебачення про це розповів представник Київського рекрутингового центру Євген Григор’єв.
5. 4. 2024

Пошкоджена енергетична інфраструктура України

У ніч на четвер, за даними Міненерго України, Росія знову атакувала енергетичну інфраструктуру Харківської та Дніпропетровської областей. Вже наприкінці березня атаки пошкодили п'ять із шести електростанцій найбільшої приватної енергетичної компанії України ДТЕК. Компанія покриває близько чверті потреб країни. Редактор Чеського телебачення Віталія Токарчук поспілкувалася з виконавчим директором компанії Дмитром Сахаруком.
4. 4. 2024

Російські атаки на українську енергетичну інфраструктуру

За словами місцевих чиновників, протягом березня енергетична інфраструктура України зазнала масованих російських атак. Чи не найбільші атаки на енергосистему другого за величиною міста України – Харкова. За словами військового аналітика, експерта Українського інституту майбутнього, Харків страждає насамперед через своє розташування, місто знаходиться поблизу російського кордону. Про це Іван Ступак сказав редактору Чеського телебачення Віталії Токарчук.
4. 4. 2024

Медики на українському фронті

За словами члена батальйону «Госпітальєри», атаки російських безпілотників становлять фундаментальну загрозу для медиків на українському фронті. Однак, вони не лише несуть загрозу для медичних працівників, а й унеможливлюють транспортування поранених для лікування. Про це бойовий медик-волонтер Микита Завілінський сказав редакторці Чеського телебачення Віталії Токарчук.
2. 4. 2024

Українська агропромисловість та експорт до ЄС

У середу представники країн-членів Європейського Союзу підтримали новий компроміс у зв'язку з продовженням угоди про вільну торгівлю з Україною. Нові обмеження на український експорт мають бути повторно схвалені Європарламентом. Протести колег з ЄС та експорт з України цього тижня обговорювали представники українських аграріїв у Варшаві. Генеральний директор асоціації «Український клуб аграрного бізнесу» Олег Хоменко поспілкувався з редактором Чеського телебачення Віталією Токарчук.
28. 3. 2024
Načítání...