Praha – Z posledních statistik ministerstva spravedlnosti vyplývá, že novoroční amnestie bývalého prezidenta Václava Klause se dotkla více než 111 tisíc lidí. Necelých 20 tisíc z nich se dočkalo prominutí nepodmíněného trestu odnětí svobody, zbytek zahrnuje odsouzené k podmíněným trestům, obecně prospěšným pracím a domácímu vězení, stejně jako 265 obviněných, jejichž trestní stíhání bylo zastaveno kvůli procesu delšímu než osm let. Jenže podle nejnovějších čísel už je skoro tisícovka propuštěných vězňů zpátky za mřížemi.
Bilance Klausovy amnestie – 111 tisíc prominutých trestů
Čísla se vztahují k období od začátku ledna do konce září 2013. Ministerstvo předpokládá, že jde s největší pravděpodobností o konečná data. Za tři čtvrtě roku od vyhlášení amnestie se dotkla celkem 111 263 odsouzených a obviněných, z toho 3 057 mladistvých. Prezidentská milost zrušila 19 820 nepodmíněných trestů, většinou (18 627 případů) šlo o lidi potrestané odnětím svobody do jednoho roku. Z káznic se tak na svobodu dostali především pachatelé krádeží, maření výkonu úředního rozhodnutí a také neplatiči alimentů.
Amnestie přinesla úspory dozorcům
Vězeňská služba už dříve uvedla, že na základě amnestie propustila z věznic zhruba 6,5 tisíce chovanců. Většina z těch, kterým byl nepodmíněný trest odpuštěn, tedy za mříže vůbec nenastoupila. Přímé výdaje Vězeňské služby na amnestii, tedy na přesčasy zaměstnanců a výstupní prohlídky při propouštění vězňů, činily 4,7 milionu korun. Vzhledem k amnestii odhadovali dozorci po jejím vyhlášení úsporu 180 milionů korun. Protože měla služba v ostatních věcných výdajích nedostatečnost zhruba 100 milionů, činilo podle mluvčí Gabriely Pohlové 80 milionů korun. „Ty byly využity zejména na opravy ubytoven a kuchyní, zlepšení podmínek vazby a zvýšení stravní dávky,“ sdělila.
Dozorčí služba ve věznici
Policisté jí přisuzují nárůst kriminality
Policie také zveřejnila svá čísla, která ukázala nárůst kriminality za prvních deset měsíců tohoto roku v porovnání se stejným obdobím roku předešlého o sedm procent, a to i kvůli amnestii. Trestná činnost prý výrazně kulminovala v prvních měsících roku, největší nárůst policie zaznamenala v oblasti majetkových trestných činů. Více než třetinu propuštěných z věznic policisté znovu stíhají. Amnestovaní navrátilci za mříže jsou hlavně recidivisté a zpátky je dostávají převážně krádeže všeho druhu.
Amnestie se ale nedotkla jen kapsářů – kritizovaný aboliční článek zastavil také 18 rozsáhlých hospodářských kauz s miliardovými škodami. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se v 16 případech snažil zastavení velkých kauz zabránit dovoláním k Nejvyššímu soudu. Zatím ale uspěl jen zčásti. „V osmi věcech na rozhodnutí stále čekáme. Mám za to, že ještě nebylo rozhodnuto ve věcech fondu Trend, Mercia a podobné věci,“ uvedl Pavel Zeman.
V souvislosti s amnestií už padla i žaloba, právník Pavel Hasenkopf ji podal na prezidenta Miloše Zemana, kancléře Vratislava Mynáře a Kancelář prezidenta republiky kvůli dubnovým výrokům hradního kancléře, který Hasenkopfa označil v rozhovoru pro deník Právo za jednoho ze spoluotců novoroční amnestie. Za toto tvrzení požaduje žalující milion korun. Hradní kancléř si ale stojí za svým, prý pro to má své důkazy. Spor o autorství amnestie se rozhořel poté, co kancléř prezidenta Miloše Zemana Vratislav Mynář prohlásil, že za finálním textem amnestie stojí tři autoři - Hasenkopf, Jakl a někdejší hradní vicekancléř Petr Hájek. Všichni to odmítli.
GALERIE
videogallery_400997
Ministerstvo spravedlnosti v souvislosti s úbytkem vězňů:
- zrušilo věznici Drahonice
- zakonzervovalo tři pobočky věznic ve Velkých Přílepech, Vyšních Lhotách a Poštorné. Jsou tedy kdykoli znovu k dispozici
- opustilo dlouhodobý záměr vybudovat detenční ústav a věznici ve Vidnavě