Odvolací soud ve čtvrtek definitivně zprostil obžaloby starostku Chropyně na Kroměřížsku Věru Sigmundovou (ČSSD) a tajemníky tamního městského úřadu Jaroslava Kotulu a Jiřího Roseckého. Potvrdil tak červnový rozsudek kroměřížského okresního soudu, který zamítl odvolání žalobce a opatrovnice města. Obžalováni byli ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Žalobce je vinil z nezákonného uzavírání dohod na provedení práce. Obžalovaní vinu odmítali, hrozilo jim až pět let vězení. Rozsudek je pravomocný.
Podle státního zástupce uzavírali tajemníci se Sigmundovou v letech 2015 a 2016 dohody o provedení práce na činnosti, které měla ze zákona vykonávat v rámci své funkce starostky. Šlo především o zpracování dokumentů týkajících se strategického rozvoje města a regionu. Za to Sigmundová podle obžaloby pobírala peníze navíc, přičemž celkovou škodu způsobenou městu vyčíslil žalobce na 99 tisíc korun.
Odvolací soud vyhodnotil podaná odvolání jako nedůvodná a ztotožnil se se závěry soudu prvního stupně. „Nebylo vyvráceno, že by takové dohody nebyly obvyklé. Obdobné dohody byly realizovány i v jiných městech. Označený skutek není trestným činem,“ řekl soudce zpravodaj Vít Krchňáček.
„Jsem ráda, že soud rozhodl v intencích, co jsem tvrdila už od začátku, že jsem prostě nevinná, nic jsem nespáchala, a že to opravdu bylo jenom o nevraživosti mezi zastupiteli. Celé soudní jednání bylo vyvrcholením asi čtyřletých útoků, kterým jsem byla vystavena, a jsem ráda, že je to celé za mnou,“ uvedla po skončení čtvrtečního veřejného zasedání Sigmundová.
Tajemníci: Práce zadaná firmě by byla dražší
Sigmundová, stejně jako bývalý tajemník úřadu Kotula a současný tajemník Rosecký už dříve uvedli, že městu nezpůsobili žádnou škodu a cítí se nevinní. Oba tajemníci vypověděli, že práci starostce zadávali na základě jejích schopností a zkušeností a že si na to sice mohli najmout i externí firmu, město by to však podle nich pravděpodobně vyšlo dráž.
Sigmundová řekla, že se dohody týkaly administrativní činnosti, která nespadala do náplně práce starostky. Uzavírání dohod bylo podle ní vždy iniciativou tajemníka, který také stanovil výši odměny za odvedenou práci.
Skutečnost, že práce od externí firmy by stála víc, potvrdil u prvoinstančního soudu i svědek, který působil jako hlavní metodik a zpracovával některé kapitoly dokumentů, podílel se i na veřejném projednávání a dotazníkovém šetření.
Zúčastněné strany sice mohou v případu ještě podat dovolání k Nejvyššímu soudu, to je však mimořádný opravný prostředek a nemá odkladný účinek.
