Odchytový tým v úterý odvezl z terénu klec na medvěda, která byla v lesích u Halenkova na Vsetínsku nastražená měsíc. Šelma se do ní nechytila a už tři týdny nezpůsobila žádné škody. V případě potřeby klec ale mohou během pár hodin znovu nasadit. Není však vyloučeno, že je zvíře zpátky na Slovensku. Medvědi ve volné přírodě i v zajetí už se navíc připravují na zimní spánek.
Medvěd už tři týdny neškodil. Ochranáři prázdnou odchytovou klec opět odvezli
Medvěd už tři týdny na Valašsku neškodil (zdroj: ČT24)
Do lesů nad karlovickou dolinou se členové odchytového týmu vydali před rozedněním. Místo, kam před měsícem nastražili klec, už netajili. Přijeli ji uklidit. „Vyzkoušeli jsme padací mechanismus a je vidět, že funguje naprosto spolehlivě. Jen jsem malinko zatáhl za pytlík, který je pomazaný medem,“ řekl Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody Valašské Meziříčí.
Klec si za uplynulý měsíc přišla zblízka prohlédnout snad všechna zvířata kromě medvěda. „Jsme na takové cestě lesní zvěře. Právě proto, že předtím tu byl medvěd dvakrát zachycen fotopastí, tak jsme klec dali sem. Žel jsme neměli štěstí,“ dodal Orálek.
Ochranáři proto odmontovali čtyři fotopasti a klec naložili na tatrovku. Nezapomněli ani na páchnoucí pytel s vnitřnostmi, který měl šelmu přilákat.
Zaútočil na 60 ovcí, ale lidí si nevšímal
Medvěd se ve Zlínském kraji objevil v polovině září. Nejdřív jen sklízel ovoce. Později ale začal útočit na domácí zvířata. Zabil nebo poranil celkem 60 ovcí. „Zeť vyběhl, svítil baterkou a pak jsem ho odehnal traktorem,“ popsal chovatel Karel Babica zážitek s medvědem. Ochranáře kritizoval, že nic nedělají. „Mám čtyři malé vnuky. Jak je mám posílat do školy?“ podotkl.
Na člověka však nezvykle troufalý medvěd nezaútočil. A v posledních třech týdnech už ani nikde neškodil. Podle ochránců přírody se zřejmě vrátil na Slovensko. Klec během dopoledne převezli k očištění a uložení v Rožnově pod Radhoštěm.
„Nevidím to jako neúspěch, protože odchyt jsme chtěli provést, taky jsme ho chtěli uspat a odvézt. I v tomto ohledu se udělala spousta kroků, aby se našlo zařízení, kam by se odvezl,“ uvedl František Šulgan ze Správy CHKO Beskydy.
Ochránci přírody na Valašsku chtějí vyrobit novou klec pro podobné situace. Tuto původní zapůjčenou ze Slovenska totiž na jaře budou muset vrátit. Právě tam žije takovýchto šelem několik stovek.
Medvědi jsou těsně před zimou apatičtí a potřebují méně potravy
Medvědi v přírodě i zajetí se připravují na zimu. Třeba ti v brněnské zoologické zahradě už omezují pohyb a méně jí.
Každý den teď sežerou medvědi v brněnské zoo okolo kolem pěti kil ovoce, zeleniny a ryb. Tedy třikrát méně než na jaře. I malátnost je další známkou toho, že se blíží zimní spánek. „Jsou takoví líní. Už se jim moc nechce hýbat, připravují se na to, že si zalezou. Pro medvědy je důležité, aby se zakrmili, aby si mohli zalézt a trávit z tuku,“ vysvětlil chovatel ZOO Brno Jaroslav Jasínek.
Medvědi kamčatští ze zoo jsou větší než brtník, který se toulal na Valašsku. Ale apetit, nebojácnost a ti mladší nejspíš i hravost mají podobnou. Kvůli každodennímu pohybu návštěvníků jsou medvědi ze zoo zvyklí na lidi a nejsou tolik plaší. Podobně to ale můžou mít i některé šelmy v přírodě, například v Tatrách už medvěda potkala řada lidí.
Přilákat ho může třeba plný stůl turistů při svačině, nepohrdne ani vyhozeným jídlem v popelnicích. Kvůli takovému rabování zavedli už před čtyřmi lety v Beskydech speciální víka na kontejnery. „Pokud je v obci volně přístupný odpad, hrozí, že se medvěd naučí chodit na tyto zdroje potravy a pak ztrácí svou přirozenou plachost,“ vysvětlil expert na ochranu velkých šelem Miroslav Kutal.
V mírných zimách navíc medvědi nespí příliš tvrdě, můžou i několikrát vylézt z brlohů a hledat potravu. Jako před deseti lety, kdy vybírali popelnice na Velké Fatře.