Obyvatelé Olomouce i blízkého okolí si stěžují na nesnesitelný zápach, který se line z okolních polí. Jeho zdrojem jsou čistírenské kaly, kterými zemědělci v těchto dnech hnojí půdu. Odpad z čističek je pro ně finančně výhodnější než běžná průmyslová hnojiva. Používání kalů sice podléhá přísným pravidlům, zemědělci ale tvrdí, že předpisy dodržují, a zápach údajně ovlivnit nemohou.
Zemědělci hnojí čistírenskými kaly. Na zápach si stěžují i lidé z centra Olomouce
Kal vzniká při čištění odpadních vod a může obsahovat i přebytečnou masu z biologického čistění. Pro zemědělce je hnojení čistírenskými kaly výhodné, protože je mnohem levnější než průmyslová hnojiva, dá se říct, že je prakticky zadarmo.
Zabránit vzniku kalů nelze a Evropská unie považuje jejich skládkování za neudržitelné. Navíc likvidace tohoto odpadu je velmi složitá a musí se brát v potaz i životní prostředí. Prakticky jedinou možností nezávadné likvidace kalů je recyklace na hnojivo.
Pozor na těžké kovy
Použití kalů ke hnojení je povoleno, zemědělci však musí dodržovat vyhlášku ministerstva životního prostředí a zákon o odpadech. Důležité je, aby kaly neobsahovaly látky, které mohou znečistit vodu a poškodit úrodnou půdu. Jde o různé chemikálie nebo těžké kovy, které se běžně do odpadů dostávají.
Hnojit se tak může pouze kaly, které obsahují minimum těchto látek. Kaly, které obsahují malé množství škodlivin, lze použít jako přísadu při výrobě kompostů a poté pro hnojení nebo rekultivace.
Kvatilu kalu musí sledovat přímo čistírna odpadních vod, která odpad dále nabízí zemědělcům. Čistírenské kaly mohou být předány pouze osobě, která má úřední povolení k jejich dalšímu zpracování.
Zemědělci z Olomoucka tvrdí, že všechna pravidla dodržují. Kaly mají navíc podle nich pro půdu velký přínos. „Většina zemědělců se snaží z půdy vyčerpat maximum. Odvezou slámu, odvezou obilí a hnojí se to průmyslovými hnojivy. Potom vzniká eroze půdy, to pak splavuje ornici, když zaprší. Ty čistírenské kaly nám to nahrazují,“ řekl předseda Zemědělského družstva Slavonín Zdeněk Knaus.
Co se zápachem? Zřejmě nic
Stížnosti lidí řeší i odbor životního prostředí olomouckého magistrátu. Město je vlastníkem pozemků, na kterých zemědělci kaly dočasně skladují, a zvažuje, že už jim smlouvu neprodlouží. Zápach z hnojení ale neovlivní.
Na zápach, na rozdíl od různých nebezpečných emisí, nejsou žádné konkrétní limity. Ono se to těžko měří.
Zápach se na Olomoucku objevuje jednou za pár dní zejména v září a říjnu. Kaly jsou cítit i v centru krajského města, většinou však jenom v noci nebo ráno. Lidé, kteří bydlí přímo v obcích vedle polí, cítí zápach téměř neustále.
„Vzpomínám, když se hnojilo třeba chlévskou mrvou nebo něčím podobným, tak byl pach pro vesničana přijatelný. Ovšem to, čím se hnojí dnes, je brutální zápach,“ řekl předseda komise městské části Olomouc-Nedvězí Luboš Černohouz.
Podle policie je vše v pořádku
Stížností obyvatel několika obcí se začala zabývat i olomoucká policie. Obyvatelé Nedvězí poukazují na to, že zápach se nešíří jenom z polí, ale i přímo z obce. Nedvězím totiž projíždí přeplněná auta a čistírenské kaly z nich padají přímo na silnici.
Vyšetřování policie zatím žádné pochybení ze strany zemědělského družstva nezjistilo. „Nebyly zjištěny skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že bylo spácháno protiprávní jednání,“ upřesnila olomoucká policejní mluvčí Irena Urbánková.
Zemědělské družstvo ve Slavoníně na základě opakovaných stížností na zápach a také přibývajících kontrol zvažuje, že by v budoucnu čistírenské kaly na hnojení už nepoužívalo.