Praha – Vědci z České zemědělské univerzity testují speciální látku, která by k sobě vázala olovo v zamořené lokalitě. Zabránili by tak tomu, aby se ze země dostávaly takové těžké kovy také do spodních vod a znečišťovaly je.
Území kdysi zamořená spadem z hutního průmyslu většinou tvoří velké plochy. Kontaminovanou zeminu tak není možné odsud odtěžit. S tím by mohl pomoci objev univerzitních vědců, kteří vyvinuli speciální látku sorbent, která by mohla v takových případech zaskočit a s vyčištěním pomoci.
Fungování sorbentu ukazuje jednoduchý experiment. V jedné kádince jsou dva prvky, jednak těžký kov jako měď nebo olovo a jednak speciální látka, která ho najde a přitáhne k sobě. Výzkumníky zajímá, kolik znečištění dokáže sorbent z půdy zachytit. „Při stálém míchání je necháme spolu reagovat a sledujeme, jaké množství kovu je schopen z roztoku zachytit a dejme tomu odstranit z půdního roztoku,“ uvedla Zuzana Michálková z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.
Výhodou látky je, že by prostředí neměla ani nijak dodatečně zatížit. „V půdě zůstávají nadále a jsou schopné ty kovy vázat. Pro životní prostředí nejsou nijak riskantní,“ potvrdil další z výzkumníků Michael Komárek.
Další dva roky v polní laboratoři
Než látku poprvé použili na aktuálním vzorku zeminy, museli samozřejmě zjistit, jestli nebude škodit rostlinám. Ve skleníku se tak sorbent setkal s živým organismem v podobě rostlin. Zkoušeli ho ve spojení s rajčaty nebo slunečnicemi. Před rokem si ověřili, že jejich sloučenina manganu není toxická pro rostliny. Mohlo tak začít zkoumání sorbentu v reakci s modelovým vzorkem zeminy.
Úspěšný test z laboratoře se následně ověří v praxi v polní laboratoř u Příbrami. „V dáli vidíme komín, který byl v minulosti producentem kontaminantů jako olova a zinku, kterými je tato oblast nejvíce postižená,“ popsal Lukáš Trakal. Nyní tu čidlo sleduje průsaky jedů do spodní vody. Nejvyšší kontaminace těžkých kovů je dvacet centimetrů pod povrchem. Dosud zdejší zeminu zkoušeli v laboratoři, vzorek sorbentu by sem chtěli přinést během letošního roku. V polní laboratoři budou vědci minimálně další dva roky. Teprve pak budou moci zodpovědět otázku, jestli jejich sorbent těžké kovy skutečně zachytil a stabilizoval.
