Železnice v Česku naráží na své limity. Když se vlak nevejde na trať, musí vypomoci jiná

Nahrávám video

Na západě Prahy začínají fungovat tři nové železniční výhybny. Na první pohled nezajímavá zpráva je ve skutečnosti velmi důležitá pro další rozvoj příměstské dopravy. Ta nyní stále citelněji naráží na hranice svých možností. Lidé sice zejména při cestách do práce stále častěji volí vlak jako alternativu k ucpaným silnicím, jenomže příslověčně ucpané jsou i koleje. Zvláště tam, kam vedou pouze jednokolejné tratě, jsou nové výhybny zásadní.

Trať přezdívaná Pražský semmering je známá jako romantická trať, která po smělých viaduktech překonává Prokopské údolí a nabízí pozoruhodné výhledy na Prahu. Po modernizaci, která začala loni a nyní postupně končí, ale také výrazně roste i její dopravní význam. Čerstvě se na ní otevírají tři nové výhybny, díky kterým má výrazně vzrůst kapacita tratě.

„Když by se na to podíval laik, měl by pocit, že je to pořád stejné. Druhá kolej tady byla, ale nebyla napojená na zabezpečovací zařízení a čtvrt století se po ní nemohlo jezdit,“ podotkl Ondřej Kubala, mluvčí organizace ROPID, která v Praze objednává veřejnou dopravu.

Na Pražský semmering by se mohly přesunout vlaky, které se již nevejdou na druhou trať, která vede z Prahy do Hostivice a navzdory tomu, že má jen jednu kolej, musí zajistit veškeré spojení Prahy a největšího středočeského města, tedy Kladna. Kromě vlaků Praha–Kladno po ní ale jezdí například také vlak, který v Hostivici odbočuje směrem na Slaný a v pracovní dny ráno vozí zaměstnance do skladů za Prahou.

Tento vlak je takřka učebnicovým příkladem toho, že česká železnice funguje na limitu. Cestu z dejvického nádraží, kde začíná, do Hostivice by mohl stihnout za čtvrt hodiny, ve skutečnosti ale cesta trvá 25 minut. Z toho ale vlak devět minut nejede, nýbrž čeká ve stanicích, aby neblokoval protijedoucí vlaky plné cestujících z Kladna. 

Zároveň je Pražský semmering jednou z tratí, kde chce ROPID v budoucnu objednat zcela nové vlaky. Zatímco dnes tudy v pracovní dny jezdí v každém směru jeden za hodinu, v budoucnu by měl být interval půlhodinový.

Přetíženému koridoru má odlehčit tráť přes Hradec

Odklonění některých vlaků do Hostivic z přetížené dejvické trati na méně frekventovanou železnici ze Smíchova není v současných podmínkách výjimečná myšlenka. SŽDC připravuje rozsáhlou rekonstrukci tratě z Prahy přes Hradec Králové do Chocně, která by odlehčila hlavní trati přes Pardubice. Souběžně by pak vedly nejméně čtyři koleje a koridoru, který je rovněž na hranici svých možností, by tak odlehčily.

Podobná myšlenka stála ostatně již ve 30. letech i u plánů na modernizaci a dostavbu tratí na Vysočině, aby vzniklo alternativní spojení Praha–Brno vedle tratě přes Českou Třebovou.

Plánovaný další rozvoj železnice ale neomezuje jen malá kapacita kolejí, nýbrž i možnosti dopravců. České dráhy, které jsou největším dopravcem a ve středních Čechách jezdí na většině regionálních linek, občas spoje kvůli závadám odříkají. Tento čtvrtek nejel ani vlak z Dejvic s dělníky do skladů. Dráhy odmítají, že by nebyly schopné dopravu zajistit, výpadky jsou podle nich výjimečné. „Děje se to, ale jsou to vysloveně jednorázové provozní situace, které se děly i v minulosti,“ vzkázal dopravce.

Mluvčí ROPIDu však připustil, že „jezdí opravdu všechno, co může“. Organizátor dopravy podle něj sice už jedná s drahami o nákupu nových vozidel, ale ta nezačnou jezdit hned. Na dodávky nových vlaků se čeká několik let, potřeba by přitom byly hned. Cestujících v okolí velkých měst přibývá – loni asi o pět procent. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Cyrilometodějské slavnosti ve Velehradě završila poutní mše

Dny lidí dobré vůle ve Velehradě na Uherskohradišťsku završila slavnostní poutní mše na prostranství před bazilikou. Na 5. červenec připadá státní svátek připomínající slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje. Velehradské cyrilometodějské slavnosti na jejich odkaz poukazují. Patří k nejvýznamnějším církevním událostem v zemi, běžně se jich účastní desítky tisíc lidí. Dny lidí dobré vůle začaly v sobotu.
08:20Aktualizovánopřed 2 mminutami

VideoNedávno draze vysazená alej u cyklostezky v hradeckých lesích hyne

Měly oživit přírodu v rekreační oblasti, místo toho čerstvě vysazené stromy u nové cyklostezky v královéhradeckých lesích hynou. Vloni vzrostlých borovic, dubů, třešní a lip vysadili 73, nedostalo se jim ale dostatečné péče včetně zalévání. Přitom byly nejdražší výsadbou ve městě, každý strom vyšel skoro na čtyřicet tisíc. V květnu stezku od dodavatele převzala radnice. Viníka ani škodu magistrát neurčil.
před 6 hhodinami

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
před 15 hhodinami

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
před 15 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 16 hhodinami

Mysleli jsme si, že se do půl roku vrátíme, říká pamětnice vystěhování Opatovic

Němci za války vystěhovali kvůli rozšíření vojenského prostoru na Drahansku obyvatele desítek obcí. Mezi nimi byla i Marie Zemánková, která musela jako dítě s rodinou odejít z Opatovic. Domů se vrátili až po čtyřech letech, jejich stavení ale bylo zbourané. Místo studia na zdravotní škole musela po kolektivizaci vesnice nastoupit do JZD, kde pracovala až do důchodu. Víru v Boha jí ale režim nevzal.
před 20 hhodinami

VideoVýkup pozemků dává šanci ohroženým druhům rostlin a živočichů

Vykupují pozemky, aby dali prostor přírodě vrátit se do původního stavu. Česká společnost pro ochranu přírody nyní shání peníze na nákup tří hektarů v Českém středohoří. V minulosti už tak získala přes padesát lokalit, na kterých žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů. Například šlo o louku, kde byl důvod k výkupu hlavně výskyt ohroženého hořečku. Ochránci se mu tu snaží vytvořit ideální podmínky, aby na podzim opět vykvetl. S pomocí místních spolků a dobrovolníků pečují o 200 hektarů pozemků po celém Česku. K nim patří Zázmoníky v Jihomoravském kraji, přírodní rezervace Zbytka ve východních Čechách či tůň Triangl v Praze. Výkupy pozemků probíhají z prostředků veřejné sbírky Místa pro přírodu. Do této sbírky může přispět každý libovolnou částkou. Nebo se může zapojit i jako dobrovolník a pomoci tak s vytvořením prostoru, kde se bude ohroženým druhům dařit.
3. 7. 2026

VideoUkrajinci na Broumovsku opravují kostely jako poděkování za pomoc

Ukrajinci žijící ve východních Čechách se dobrovolně zapojují do oprav barokních kostelů na Broumovsku. Chtějí tak poděkovat za azyl, který jim Česko poskytlo, i za podporu a pomoc Ukrajině. Památky byly dlouhá léta zanedbané především kvůli nedostatku peněz na údržbu. Dnes jejich obnovu podporují stát, kraj, dárci i veřejnost. Od začátku května pracuje Sergej Rezedent s přáteli na opravách hřbitovního kostela v Šonově u Broumova.
3. 7. 2026

Evropský pohled