Loňská epidemie úplavice na Olomoucku sice skončila, lékařům se ale stále vyhýbají čtyři nemocní. Ti se dosud nedostavili na povinná vyšetření, která by další přítomnost tohoto vysoce nakažlivého onemocnění vyloučila.
Z tohoto důvodu není možné definitivně říct, že epidemie jedné z tzv. nemocí špinavých rukou nepropukne v regionu znovu.
Nemocných úplavicí bylo loni v Česku nejvíc za poslední čtyři roky. Zatímco v roce 2016 zaznamenal Státní zdravotní ústav (SZÚ) 70 případů, v roce 2017 jich bylo 167. Víc než třetina z nich byla v Olomouckém kraji. ČT to řekl vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl.
Nejkritičtější byla situace před několika měsíci
Epidemie úplavice byla v Olomouckém kraji nejkritičtější zejména v druhé polovině loňského roku. „V ohnisku nákazy se jednalo ve většině případů o epidemický výskyt,“ řekla ředitelka protiepidemického odboru tamní krajské hygienické stanice Růžena Halířová.
Nejčastěji se podle ní úplavice objevila ve vyloučených lokalitách s nižší hygienickou úrovní, a to především na Prostějovsku a na Šumpersku.
I když se epidemii v Olomouckém kraji podařilo vymýtit, problém s úplavicí tam pokračuje i po novém roce. Hygienici se i ve spolupráci s policií marně snaží dostihnout čtyři nemocné. Ti se nedostavili k povinným vyšetřením.
„V několika případech je velice obtížná realizace nařízených protiepidemických opatření v ohnisku, proto k jejich zajištění bylo nutné požádat o součinnost také PČR,“ informovala ČT Růžena Halířová s tím, že dokud se u nich uzdravení nepotvrdí, riziko šíření této vysoce nakažlivé nemoci stále trvá.
Větší počet nemocných úplavicí zaznamenali epidemiologové také v sousedním Moravskoslezském kraji.
- Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 2017 vydala seznam 12 druhů bakterií, proti kterým je podle jejího názoru naléhavě nutné vyvinout nová antibiotika, vzhledem k riziku, které představuje jejich odolnost vůči nynějšímu způsobu léčení.
- Riziko je považováno za „kritické“ u tří druhů bakterií: acinetobakterií, pseudomonas a enterobakterií (včetně kmenů E.coli). Ty jsou odolné i vůči těm nejnovějším antibiotikům a jsou příčinou většiny závažných infekcí vzniklých v nemocničním prostředí.
- WHO řadí dalších šest druhů bakterií do vyšší priority kvůli potřebě vyvinout nové léky. Jde o stafylokok aureus, salmonelu a helicobacter pylori. Další tři skupiny jsou v kategorii „průměrné priority“, jako jsou pneumokoky, které vedou k zápalu plic a meningitidě, haemophilus influenzae a bakterie Shigella, způsobující například úplavici.
- Zdroj: ČTK
Úplavice, známá také jako shigelóza, se projevuje silným průjmem, který doprovází horečka a bolesti břicha. Je vysoce nakažlivá. Podobně jako třeba žloutenka typu A se úplavice označuje za tzv. nemoc špinavých rukou. Nejčastěji se šíří v kolektivech s nedostatečnými hygienickými podmínkami.
Část nemocných si úplavici přivezla ze zahraničí. V devíti případech z Egypta a ve dvou také ze sousedního Slovenska.
