Loňská epidemie úplavice na Olomoucku sice skončila, lékařům se ale stále vyhýbají čtyři nemocní. Ti se dosud nedostavili na povinná vyšetření, která by další přítomnost tohoto vysoce nakažlivého onemocnění vyloučila.
Vymýcení nakažlivé úplavice na Olomoucku není potvrzeno. Nemocní se vyhýbají lékařům
Z tohoto důvodu není možné definitivně říct, že epidemie jedné z tzv. nemocí špinavých rukou nepropukne v regionu znovu.
Nemocných úplavicí bylo loni v Česku nejvíc za poslední čtyři roky. Zatímco v roce 2016 zaznamenal Státní zdravotní ústav (SZÚ) 70 případů, v roce 2017 jich bylo 167. Víc než třetina z nich byla v Olomouckém kraji. ČT to řekl vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl.
Nejkritičtější byla situace před několika měsíci
Epidemie úplavice byla v Olomouckém kraji nejkritičtější zejména v druhé polovině loňského roku. „V ohnisku nákazy se jednalo ve většině případů o epidemický výskyt,“ řekla ředitelka protiepidemického odboru tamní krajské hygienické stanice Růžena Halířová.
Nejčastěji se podle ní úplavice objevila ve vyloučených lokalitách s nižší hygienickou úrovní, a to především na Prostějovsku a na Šumpersku.
I když se epidemii v Olomouckém kraji podařilo vymýtit, problém s úplavicí tam pokračuje i po novém roce. Hygienici se i ve spolupráci s policií marně snaží dostihnout čtyři nemocné. Ti se nedostavili k povinným vyšetřením.
„V několika případech je velice obtížná realizace nařízených protiepidemických opatření v ohnisku, proto k jejich zajištění bylo nutné požádat o součinnost také PČR,“ informovala ČT Růžena Halířová s tím, že dokud se u nich uzdravení nepotvrdí, riziko šíření této vysoce nakažlivé nemoci stále trvá.
Větší počet nemocných úplavicí zaznamenali epidemiologové také v sousedním Moravskoslezském kraji.
S ohledem na blízkost s Olomouckým krajem, kde probíhal epidemický výskyt, nelze vyloučit zavlečení tohoto onemocnění na území MS kraje, jelikož se jedná o velice nakažlivé onemocnění.
- Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 2017 vydala seznam 12 druhů bakterií, proti kterým je podle jejího názoru naléhavě nutné vyvinout nová antibiotika, vzhledem k riziku, které představuje jejich odolnost vůči nynějšímu způsobu léčení.
- Riziko je považováno za „kritické“ u tří druhů bakterií: acinetobakterií, pseudomonas a enterobakterií (včetně kmenů E.coli). Ty jsou odolné i vůči těm nejnovějším antibiotikům a jsou příčinou většiny závažných infekcí vzniklých v nemocničním prostředí.
- WHO řadí dalších šest druhů bakterií do vyšší priority kvůli potřebě vyvinout nové léky. Jde o stafylokok aureus, salmonelu a helicobacter pylori. Další tři skupiny jsou v kategorii „průměrné priority“, jako jsou pneumokoky, které vedou k zápalu plic a meningitidě, haemophilus influenzae a bakterie Shigella, způsobující například úplavici.
- Zdroj: ČTK
Úplavice, známá také jako shigelóza, se projevuje silným průjmem, který doprovází horečka a bolesti břicha. Je vysoce nakažlivá. Podobně jako třeba žloutenka typu A se úplavice označuje za tzv. nemoc špinavých rukou. Nejčastěji se šíří v kolektivech s nedostatečnými hygienickými podmínkami.
Část nemocných si úplavici přivezla ze zahraničí. V devíti případech z Egypta a ve dvou také ze sousedního Slovenska.