Jih Moravy zasáhla největší epidemie žloutenky za patnáct let

Lékaři v Jihomoravském kraji a zejména v Brně bojují s epidemií žloutenky typu A. Zatímco loni evidovali jen sedmadvacet nakažených, od počátku letošního roku jde o 107 případů. Pro jižní Moravu to představuje největší rozšíření tohoto onemocnění za posledních patnáct let.

Největší podíl nemocných žloutenkou typu A v rámci Jihomoravského kraje je v Brně. „Je tam asi 80 procent nemocných. Větší množství je jich také na Blanensku, poté už jsou jednotky v jiných regionech kraje,“ uvedla Radka Boháčová z krajské hygienické stanice.

Většinu nemocných tvoří lidé na okraji společnosti, v poslední době se však nákaza dostává i mezi běžné občany. Každý týden přibývá zhruba deset nových nemocných. Nejvíce nakažených je mezi mladými, ve věku od 24 do 35 let.

Žloutenka typu A („nemoc špinavých rukou“) je infekční zánět jater. Virus této hepatitidy je značně odolný. V pokojové teplotě může přežít několik týdnů, zmrazený i několik let. Ničí ho pětiminutový var, při teplotě 60 stupňů Celsia to trvá až deset hodin. Spolehlivě účinkují dezinfekční přípravky s obsahem chlóru nebo kyseliny peroctové.

Inkubační doba je 16 až 50 dnů. Příznaky jsou podobné jako u chřipky – bolesti hlavy, nevolnost, horečka. U dospělých se většinou objeví žluté zbarvení kůže a očního bělma, sliznic i ostatních tkání. To je způsobeno zvýšenou koncentrací žlutého žlučového barviva bilirubinu v krevní plazmě.

V případě žloutenky je povinná léčba na infekčním oddělení v nemocnici. Rekonvalescence může trvat až půl roku, možné komplikace narůstají s věkem pacientů.

Model viru žloutenky
Zdroj: ČT24/ISIFA/Thinkstock

Hygienici: Myjte si ruce a nedělte se o cigarety

„Několik desítek osob je pod lékařským dohledem pro podezření z nákazy. Protiepidemická opatření se zatím úspěšně uplatnila u téměř 400 lidí, u nichž se podařilo vzniku onemocnění včas zabránit,“ sdělila hygienička Renata Ciupek.

Jihomoravský kraj zasáhla epidemie žloutenky (zdroj: ČT24)

Hygienici nabádají, aby lidé dodržovali základní hygienické návyky a umývali si ruce teplou vodou a mýdlem vždy po použití WC a před konzumací každého jídla. Nedoporučují pití z jedné láhve, ukusování společné svačiny nebo sdílení cigarety.

Podle Boháčové se lidé mohou nákaze vyhnout nejen mytím rukou, ale i očkováním. „Jedna dávka očkovací látky stojí kolem tisíce korun a podávají se dvě. Dostačuje to zhruba na pětadvacet let,“ dodala Boháčová.

  • Žloutenka typu A přezdívaná jako nemoc špinavých rukou se často objevuje a šíří v komunitách s nízkou úrovní hygieny. Vstupní branou infekce je zažívací trakt – virus do těla vniká ústy a je vylučován stolicí, a proto jej nakažený může snadno přenést na cokoliv, čeho se dotkne nedostatečně umytýma rukama. Přenos je možný i nepřímý, například znečištěnou vodou, potravinami, předměty.
  • Žloutenka typu B se na rozdíl od prvního druhu nemůže přenášet kýchnutím nakaženého nebo špinavým ovocem; k přenosu tohoto typu hepatitidy dochází teprve přímým kontaktem, například při nechráněném pohlavním styku nebo použití nesterilní injekční jehly a samozřejmě krví. Virus typu B je stokrát nakažlivější než virus HIV.

Na situaci už zareagoval i Dopravní podnik města Brna, který bude svá vozidla důkladněji dezinfikovat. „Nadále platí, že vozy dopravního podniku prochází pravidelným mytím. Patří mezi ně denní očista, kdy se čistí jednou denně podlahy, madla a okolí oken, a celková očista, kdy se jednou měsíčně kompletně myje celý interiér vozu od podlahy až po strop,“ uvedla mluvčí dopravního podniku Barbora Lukšová.